Érd

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Érd
Érd - Castle.jpg
Érd – znak
znak
Érd – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
StátMaďarskoMaďarsko Maďarsko
Érd
Érd
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha60,5 km²
Počet obyvatel70 063 (2021)[1]
Hustota zalidnění1 157,3 obyv./km²
Správa
StarostaLászló Csőzik (od 2019)
Oficiální webwww.erd.hu
Telefonní předvolba23
PSČ2030
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Érd (německy Hanselbeck, chorvatsky Andzabeg) je město v Maďarsku v župě Pest. Je jejím nejlidnatějším sídlem (s výjimkou Budapešti, která má vlastní samosprávnou jednotku). Spadá pod Budapešťskou metropolitní oblast (de facto se jedná o předměstí na jihozápadním okraji metropole). Žije zde přibližně 70 tisíc[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Dle archeologických nálezů byla oblast současného města osídlena již před 50 000 lety, jak doložily rozsáhlé archeologické průzkumy, provedené v 60. letech 20. století.

Město jako takové je poprvé zmiňováno až roku 1243, jeho název Érd může pocházet z maďarského slova erdő (les) nebo ér (pramen). Roku 1543 se ho po pádu pevnosti v Székesféherváru zmocnili Turci, kteří zde postavili nekamenný hrad a mešitu. Úkolem pevnostní stavby bylo hlídat původní cestu z Budína podél Dunaje a dále k Blatenskému jezeru. Základy mešity byly odhaleny během archeologického průzkumu v 60. letech 20. století. Během několika desítek let turecké nadvlády přišly do Érdu Turci ale také jižní Slované. Řada z nich se později asimilovala do většinové společnosti.

Pohlednice z 60. let 20. století z místních sadů (Érdliget).

Turecké nadvlády byl Érd zbaven roku 1684. O rozvoj obce po obnově Uher se zasloužily především dva šlechtické rody – Szapáryové a poté Illésházyové. Na mapách druhého vojenského mapování se Érd objevuje jako samostatná vesnice (zaznamenán je dokonce i místní minaret). V polovině 19. století se nicméně místní zástavba začala rozšiřovat řadovými domy směrem k silnici z Budapešti do Székesfeherváru (která vedla severně od Érdu). Vznikla tam samostatná část města, označovaná jako Neudorf/Újfalu (Nová ves). Později se střed Érdu přesunul tam a historické centrum obce bylo označováno jako Ófalu neboli Stará ves.

V druhé polovině 20. století zde rodina Károlyů nechala rozparcelovat a postupně rozprodat velké polnosti. Díky jejich značnému počtu byly jako stavební pozemky cenově dobře dostupné. Stavební parcely vznikly na místě původního lesa a sadů. Érd tím upevnil svojí pozici předměstí maďarské metropole a jeho počet obyvatel se začal postupně zvyšovat. Rozvoj obce byl poměrně živelný; nárůst nových domů vedl k problémům se zásobováním vodou a zhoršenému stavu cest.

Až do roku 1972 byl Érd jen malým zemědělským sídlem, známým především díky pěstování vína. Z průmyslu byla zastoupena pouze cihelna a výroba mouky. V tomto roce nicméně vzniklo při železniční stanici Érd alsó obchodní centrum a postupně se sem přesunul i střed města. Od této doby vznikly zde v 20. století vznikly nové továrny a začali sem jezdit i turisté. Vzhledem k epidemii různých nemocí vinné révy vzrostl v 70. a 80. letech význam i pěstování broskví.

Rostoucí sídlo získalo v roce 1978 status města.[2]

V roce 1985 také u Érdu spadlo letadlo.[3]


Po roce 1990 následoval vzhledem k procesu suburbanizace nedaleké metropole Budapešti opětovný růst počtu obyvatel města. V období let 19902016 narostl počet obyvatel o dvě třetiny.[4]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Podle sčítání lidu z roku 2001 žilo ve městě celkem 56 567 obyvatel, z toho 52 821 se přihlásilo k maďarské národnosti, 573 bylo Romů. 334 lidí uvedlo německou národnost, 103 rumunskou a 43 chorvatskou. Existují zde tak minoritní organizace, a to jak srbské, tak i chorvatské.

Zeleň a parky[editovat | editovat zdroj]

Při historické části Érdu se nachází ostrov Beliczay-sziget na Dunaji. Vedou tam různé turistické trasy.

Jihozápadně od Érdu leží rovněž i kopec Kalvária-hegy s kaplí.

Významné stavby[editovat | editovat zdroj]

Minaret.
Reformovaný kostel v Érdu.
  • Minaret ze 17. století (jeden ze tří, které se v Maďarsku dochovaly, pozůstatek turecké mešity)
  • Kostel svatého Michala.
  • Kaple sv. Sebastiána, sv. Rocha a sv. Rozálie.
  • Údolí Fundolika s řídce se vyskytujícími rostlinami.
  • Hrad Kutyavár
  • Pozůstatky starořímské silnice
  • Jihozápadně od obce se nachází velká transformátorovna.

V samotném středu města se nachází Maďarské zeměpisné muzeum (maďarsky Magyar Földrajzi Múzeum, a to v budově původní kurie (maďarsky Wimpffen kúria).

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Érd má šest vlakových stanic na dvou železničních tratích. Meziměstská doprava je zajišťována příměstskými linkami z Budapešti.

Město má dvě nádraží – stojí ve své bezprostřední blízkosti a jsou odlišena jako Horní a Dolní nádraží (Érd alsó a Érd felső).

Městem původně procházely silnice první třídy celostátního významu (6 a 7). V roce 1992 byl dokončen silniční obchvat města. Později byly okolo Érdu vybudovány dálnice – M7, M0 a M6, které představují část radiálního systému dálnic okolo Budapešti. Třetí uvedená přeťala původní Érd na dvě části.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Magyarország közigazgatási helynévkönyve, 2021. január 1.. 27. září 2021. Dostupné online. [cit. 2021-09-27]
  2. ILDIKÓ, Laki. Agglomeration Issues in respect of Budapest. In: Belvedere Meridionale. [s.l.]: University of Szeged, 2008. Dostupné online. ISSN 2064-5929. S. 173. (angličtina)
  3. Váratlan zuhanás – 1985. április 22-e igaz története. Erdmost [online]. [cit. 2021-12-15]. Dostupné online. (maďarsky) 
  4. ILDIKÓ, Laki. Agglomeration Issues in respect of Budapest. In: Belvedere Meridionale. [s.l.]: University of Szeged, 2008. Dostupné online. ISSN 2064-5929. S. 172. (angličtina)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]