Přeskočit na obsah

Maďarské župy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Župní rozdělení Maďarska

Současné župní rozdělení Maďarska bylo zavedeno v roce 1950 v tehdejší Maďarské lidové republice. Následně bylo zákonem upraveno dne 3. srpna 1990, a modifikováno ještě v letech 1996 a 1999.

Další úpravy v zákoně nastaly v roce 2023, kdy se místo označení megye začalo pro župy používat označení vármegye, tedy „hradní župa“. Do té doby tento pojem vesměs značil historické župy před rokem 1920.[1]

Celá země je rozdělena do 19 žup a území hlavní města Budapešti, které má zvláštní statut.[2] Podoba žup vychází z historického členění uherského, od něhož se odchyluje jen nepodstatně. Řada současných žup je složena z území více bývalých žup, což je zohledněno složenými názvy.

Následující tabulka zahrnuje 19 žup a dále území Budapešti - hlavního města.

Znak Vlajka Název župy Župní sídlo Rozloha
(km²)[3]
Počet obyvatel
(rok 2022)[4]
Hustota zalidnění Sídelní útvary[3] Okresy
Bács-Kiskun Kecskemét 8 444,8 495 318 58,9 119 10
| Baranya Pécs 4 429,6 354 022 79,9 301 9
Békés Békéscsaba 5 629,7 315 222 56,0 75 8
Borsod-Abaúj-Zemplén Miskolc 7 249,7 623 024 85,9 358 15
Csongrád-Csanád Szeged 4 261,7 391 184 91,8 60 7
Fejér Székesfehérvár 4 358,4 419 656 96,3 108 10
Győr-Moson-Sopron Győr 4 208,1 465 945 110,7 183 7
Hajdú-Bihar Debrecín 6 210,5 519 141 83,6 82 9
Heves Eger 3 637,2 285 892 78,6 121 7
Jász-Nagykun-Szolnok Szolnok 5 581,6 355 809 63,7 78 7
Komárom-Esztergom Tatabánya 2 264,5 300 631 132,8 76 7
Nógrád Salgótarján 2 545,5 182 459 71,7 131 6
Pest Budapešť 6 393,1 1 333 533 208,6 187 16
Somogy Kaposvár 6 065,1 293 470 48,4 246 11
Szabolcs-Szatmár-Bereg Nyíregyháza 5 935,8 529 381 89,2 229 12
Tolna Szekszárd 3 703,2 207 931 56,1 109 5
Vas Szombathely 3 336,1 249 513 74,8 216 9
Veszprém Veszprém 4 463,6 335 361 75,1 217 9
Zala Zalaegerszeg 3 783,9 260 800 68,9 258 9
Budapešť Budapešť 525,1 1 685 342 3209,6 1
MAĎARSKO CELKEM 93 022,56 9 603 634 103,2 3 155
  1. DOMÁNY, András. Vármegyék lesznek a megyékből. HVG.hu [online]. HVG Kiadó, 2022-06-21 [cit. 2023-03-06]. Dostupné online. (maďarsky) 
  2. PRAŽÁK, Richard. Stručná historie států - MAĎARSKO. Praha: Nakladatelství Libri, 2005. ISBN 80-7277-269-4. Kapitola Encyklopedické heslo, s. 123. 
  3. a b Magyarország közigazgatási helynÉvkönyve, 2019. január 1.: Area of the capital and of counties, resident population and number of dwellings [online]. Maďarský statistický úřad [cit. 2024-06-22]. Dostupné online. (maďarsky, anglicky) 
  4. Census 2022 database [online]. Maďarský statistický úřad [cit. 2024-06-22]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]