Města s župním právem

Města s župním právem (maďarsky Megyei jogú város) jsou maďarská města, která mají stejnou nebo podobnou míru samosprávy jako župy, ve kterých se nacházejí. Jedná se o jistou obdobu statutárních měst v Česku. Od roku 2022 má tato práva 25 maďarských měst. Budapešť se do této kategorie nepočítá, neboť jakožto hlavní město je samostatnou správní jednotkou o 23 obvodech, bezprostředně podřízenou centrálním orgánům státu.

Historie

1954–1971

Dne 28. listopadu 1954 získala čtyři (po Budapešti) největší města Maďarské lidové republiky zvýšená práva, která si udržela až do změny v roce 1971.

Města se zvýšenými právy:

1971–1990

Změnou komunálního systému v roce 1971 byla zavedena nová kategorie tzv. Megyei város (Župní město). S účinností od 25. dubna téhož roku byla nová práva udělena následujícím městům:

Od 1. dubna 1989 se počet měst rozšířil ještě o:

Komunální systém od roku 1990

V roce 1990 byla opět zavedena kategorie Města s župním právem a byla udělena 20 městům, jejichž populace převyšovala 50 tisíc obyvatel. Většinou šlo o župní města, byly však i výjimky (Dunaújváros, Hódmezővásárhely, Nagykanizsa, Sopron). V roce 1994 tato práva získala ještě města Salgótarján a Szekszárd, jejichž počet obyvatel sice zdaleka nedosahoval stanovené hranice, ale šlo o hlavní města žup.

Roku 2006 byl do této kategorie povýšen Érd, který díky masivnímu růstu (suburbanizace Budapešti) splnil velikostní limit, zároveň se tak stal prvním městem Pešťské župy s tímto titulem. Roku 2022 získala župní práva ještě města Baja a Ostřihom, hlavně z historických důvodů (Ostřihom jako historické hlavní město Uherska a Baja jako středisko maďarské části Bačky).

Současná města s župním právem

Město	Od roku	Župa
Baja	2022	Bács-Kiskun
Békéscsaba	1990	Békés
Debrecín	1990	Hajdú-Bihar
Dunaújváros	1990	Fejér
Eger	1990	Heves
Érd	2006	Pest
Esztergom	2022	Komárom-Esztergom
Győr	1990	Győr-Moson-Sopron
Hódmezővásárhely	1990	Csongrád-Csanád
Kaposvár	1990	Somogy
Kecskemét	1990	Bács-Kiskun
Miskolc	1990	Borsod-Abaúj-Zemplén
Nagykanizsa	1990	Zala
Nyíregyháza	1990	Szabolcs-Szatmár-Bereg
Pécs	1990	Baranya
Salgótarján	1994	Nógrád
Sopron	1990	Győr-Moson-Sopron
Szeged	1990	Csongrád-Csanád
Szekszárd	1994	Tolna
Székesfehérvár	1990	Fejér
Szolnok	1990	Jász-Nagykun-Szolnok
Szombathely	1990	Vas
Tatabánya	1990	Komárom-Esztergom
Veszprém	1990	Veszprém
Zalaegerszeg	1990	Zala

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Megyei jogú város na maďarské Wikipedii.

Související články

Maďarsko – Magyarország – (H)

Župy (Megyék) (a jejich správní centrum)	Bács-Kiskun (Kecskemét) • Baranya (Pécs) • Békés (Békéscsaba) • Borsod-Abaúj-Zemplén (Miskolc) • Csongrád-Csanád (Segedín) • Fejér (Székesfehérvár) • Győr-Moson-Sopron (Győr) • Hajdú-Bihar (Debrecín) • Heves (Eger) • Jász-Nagykun-Szolnok (Szolnok) • Komárom-Esztergom (Tatabánya) • Nógrád (Salgótarján) • Pest (Hlavní město Budapešť) • Somogy (Kaposvár) • Szabolcs-Szatmár-Bereg (Nyíregyháza) • Tolna (Szekszárd) • Vas (Szombathely) • Veszprém (Veszprém) • Zala (Zalaegerszeg)

Města s župním právem (Megyei jogú város)	Békéscsaba • Debrecín • Dunaújváros • Eger • Érd • Győr • Hódmezővásárhely • Kaposvár • Kecskemét • Miskolc • Nagykanizsa • Nyíregyháza • Pécs • Salgótarján • Segedín • Szekszárd • Székesfehérvár • Szolnok • Szombathely • Šoproň • Tatabánya • Veszprém • Zalaegerszeg

Regiony (Régiók) (český název)	Dél-Alföld (Jižní Nížina) • Dél-Dunántúl (Jižní Zadunají) • Észak-Alföld (Severní Nížina) • Észak-Magyarország (Severní Maďarsko) • Közép-Dunántúl (Střední Zadunají) • Közép-Magyarország (Střední Maďarsko) • Nyugat-Dunántúl (Západní Zadunají)

Části státu (Országrész) (český název)	Közép-Magyarország (Střední Maďarsko) • Nyugat-Magyarország (Západní Maďarsko) nebo také Dunántúl (Zadunají) • Kelet-Magyarország (Východní Maďarsko) nebo také Alföld és Észak (Nížina a Sever)