Města s župním právem

Města s župním právem (maďarsky Megyei jogú város) jsou maďarská města, která mají stejná nebo podobná práva jako župy, ve kterých se nacházejí. Jedná se o obdobu statutárních měst v ČR. Od 11. července 2006 má tato práva 23 maďarských měst. Hlavní město Budapešť se do této kategorie nepočítá, neboť jakožto hlavní město je samostatnou správní jednotkou o 23 obvodech, bezprostředně podřízenou centrálním orgánům státu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

1954–1971[editovat | editovat zdroj]

Dne 28. listopadu 1954 získala čtyři města Maďarské lidové republiky zvýšená práva, která si udržela až do změny v roce 1971.

Města se zvýšenými právy:

1971–1990[editovat | editovat zdroj]

Změnou komunálního systému v roce 1971 byla zavedena nová kategorie tzv. Megyei város (Župní město). S účinností od 25. dubna téhož roku byla nová práva udělena následujícím městům:

Od 1. dubna 1989 se počet měst rozšířil ještě o:

Komunální systém od roku 1990[editovat | editovat zdroj]

V roce 1990 byla opět zavedena kategorie Města s župním právem. Tato práva získala v témže roce města, jejichž populace převyšovala 50 tisíc obyvatel. V roce 1994 tato práva získala i města Salgótarján a Szekszárd, jejichž počet obyvatel byl nižší než stanovená hranice. Zatím posledním městem, které toto právo získalo, se stal v roce 2006 Érd.

Současná města s župním právem[editovat | editovat zdroj]

Znak	Město	Rok
	Békéscsaba	1990
	Debrecín	1990
	Dunaújváros	1990
	Eger	1990
	Érd	2006
	Győr	1990
	Hódmezővásárhely	1990
	Kaposvár	1990
	Kecskemét	1990
	Miskolc	1990
	Nagykanizsa	1990
	Nyíregyháza	1990
	Pécs	1990
	Salgótarján	1994
	Sopron	1990
	Szeged	1990
	Szekszárd	1994
	Székesfehérvár	1990
	Szolnok	1990
	Szombathely	1990
	Tatabánya	1990
	Veszprém	1990
	Zalaegerszeg	1990

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Megyei jogú város na maďarské Wikipedii.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Maďarsko - Magyarország - (H)

Župy (Megyék) (a jejich správní centrum)	Bács-Kiskun (Kecskemét) • Baranya (Pécs) • Békés (Békéscsaba) • Borsod-Abaúj-Zemplén (Miskolc) • Csongrád-Csanád (Segedín) • Fejér (Székesfehérvár) • Győr-Moson-Sopron (Győr) • Hajdú-Bihar (Debrecín) • Heves (Eger) • Jász-Nagykun-Szolnok (Szolnok) • Komárom-Esztergom (Tatabánya) • Nógrád (Salgótarján) • Pest (Hlavní město Budapešť) • Somogy (Kaposvár) • Szabolcs-Szatmár-Bereg (Nyíregyháza) • Tolna (Szekszárd) • Vas (Szombathely) • Veszprém (Veszprém) • Zala (Zalaegerszeg)

Města s župním právem (Megyei jogú város)	Békéscsaba • Debrecín • Dunaújváros • Eger • Érd • Győr • Hódmezővásárhely • Kaposvár • Kecskemét • Miskolc • Nagykanizsa • Nyíregyháza • Pécs • Salgótarján • Segedín • Szekszárd • Székesfehérvár • Szolnok • Szombathely • Šoproň • Tatabánya • Veszprém • Zalaegerszeg

Regiony (Régiók) (český název)	Dél-Alföld (Jižní Alföld) • Dél-Dunántúl (Jižní Zadunají) • Észak-Alföld (Severní Alföld) • Észak-Magyarország (Severní Maďarsko) • Közép-Dunántúl (Střední Zadunají) • Közép-Magyarország (Střední Maďarsko) • Nyugat-Dunántúl (Západní Zadunají)

Části státu (Országrész) (český název)	Közép-Magyarország (Střední Maďarsko) • Nyugat-Magyarország (Západní Maďarsko) nebo také Dunántúl (Zadunají) • Kelet-Magyarország (Východní Maďarsko) nebo také Alföld és Észak (Alföld a Sever)