Nagykanizsa

	Nagykanizsa
	Nagykanizsa, Alžbětino náměstí (Erzsébet tér) se sochou císařovny
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	46°27′ s. š., 16°59′ v. d.
Stát	Maďarsko
Župa	Zala
region	Západní Zadunají (Nyugat-Dunántúl)
	Nagykanizsa
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	148,40 km²
Počet obyvatel	50 918 (2007)
Hustota zalidnění	343,1 obyv./km²
Etnické složení	Maďaři
Správa
Starosta	István Marton
Oficiální web	www.nagykanizsa.hu
PSČ	8800
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nagykanizsa (česky Velká Kaniža^[zdroj?], německy Groß-Kanizsa či Großkirchen, dříve též: maďarsky Kanizsa, německy Kanischa, chorvatsky Kaniža, turecky Kanije) je maďarské město ležící v župě Zala v regionu Západní Zadunají v jihozápadní části země. Leží na průplavu, spojujícím řeku Zala s Murou.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nagykanizsa, náměstí císařovny Alžběty a radnice v centru města

Původně zde sídlili Keltové, Římané, Avaři a Slované.

První zmínka o městě s názevm Knysa pochází z roku 1245. Původ jména je (západo- nebo jiho)slovanského původu s významem „kníže“ (srov. srbské knez).

Na počátku 14. století postoupil král Karel Robert z Anjou tuto oblast rodu Kanizsayů, kteří postavili západně od dnešního centra hrad. Po pádu Szigetváru v roce 1566 byl hrad opevněn, ale i přes obranu pod vedením Györgye Thury byl Turky zabrán a zůstal po 90 let jejich oblastním sídlem.

Teprve po druhém tureckém obléhání Vídně na konci 17. století přišla smělá habsburská protiofenzíva, která přinesla definitivní opětovné získání částí Uherska zabraných Turky. Ta znamenala také osvobození pro Kaniži. Dne 13. dubna 1690 vydala zcela obklíčená a od přísunu potravin odříznutá turecká posádka město, výměnou za slib míru, který křesťané skutečně dodrželi. ^[1]

Osobnosti města[editovat | editovat zdroj]

Lajos Balázsovits (* 1946), herec
Hermine Braga-Jaff (1857–1940), operní zpěvačka a pedagožka
Eugenie Erdösyová (1860–1886), divadelní herečka a zpěvačka
Ferenc Farkas (1905–2000), hudební skladatel
François Fejtő (1909–2008), historik, publicista a spisovatel
András Flumbort (* 1984), šachista
Géza Herczeg (1888–1954), novinář, ministerský rada, autor divadelních her a filmů (oceněn Oscarem)
Rod Kanizsayů, šlechtický rod z Nagykaniže, vyhaslý roku 1571
István Kónya (* 1962), loutnista
Rudolf Pajér, urozený pán von Mayersberg (1858–1934), admirál rakousko-uherského válečného loďstva
Kanijeli Siyavuş Pascha, osmanský velkovezír v letech 1582 až 1593
Sigmund Romberg (1887–1951), hudební skladatel
Johann Schnitzler (1835–1893), medik, otec Arthura Schnitzlera
Györgyi Székely-Marvalics (1924–2002), šermířka
Szabina Tálosiová (* 1989), fotbalistka
Gyözö Zemplén (1879–1916), fyzik
László Zombory (1883–?), malíř

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ Srov. Othmar Pickl: Die Kapitulation der Festung (Nagy) Kanisza der „Hauptfestung des Osmanischen Reiches“ am 13. April 1690 (zum 300. Jubiläum der Kapitulation der letzten türkischen Garnison Transdanubiens). In: Kulönteneyomat. Zalai Múzeum 4 (1992), 85–93.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Nagykanizsa ve Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Srov. Othmar Pickl: Die Kapitulation der Festung (Nagy) Kanisza der „Hauptfestung des Osmanischen Reiches“ am 13. April 1690 (zum 300. Jubiläum der Kapitulation der letzten türkischen Garnison Transdanubiens). In: Kulönteneyomat. Zalai Múzeum 4 (1992), 85–93.

[1]

Maďarsko - Magyarország - (H)

Župy (Megyék) (a jejich správní centrum)	Bács-Kiskun (Kecskemét) • Baranya (Pécs) • Békés (Békéscsaba) • Borsod-Abaúj-Zemplén (Miskolc) • Csongrád-Csanád (Segedín) • Fejér (Székesfehérvár) • Győr-Moson-Sopron (Győr) • Hajdú-Bihar (Debrecín) • Heves (Eger) • Jász-Nagykun-Szolnok (Szolnok) • Komárom-Esztergom (Tatabánya) • Nógrád (Salgótarján) • Pest (Hlavní město Budapešť) • Somogy (Kaposvár) • Szabolcs-Szatmár-Bereg (Nyíregyháza) • Tolna (Szekszárd) • Vas (Szombathely) • Veszprém (Veszprém) • Zala (Zalaegerszeg)

Města s župním právem (Megyei jogú város)	Békéscsaba • Debrecín • Dunaújváros • Eger • Érd • Győr • Hódmezővásárhely • Kaposvár • Kecskemét • Miskolc • Nagykanizsa • Nyíregyháza • Pécs • Salgótarján • Segedín • Szekszárd • Székesfehérvár • Szolnok • Szombathely • Šoproň • Tatabánya • Veszprém • Zalaegerszeg

Regiony (Régiók) (český název)	Dél-Alföld (Jižní Alföld) • Dél-Dunántúl (Jižní Zadunají) • Észak-Alföld (Severní Alföld) • Észak-Magyarország (Severní Maďarsko) • Közép-Dunántúl (Střední Zadunají) • Közép-Magyarország (Střední Maďarsko) • Nyugat-Dunántúl (Západní Zadunají)

Části státu (Országrész) (český název)	Közép-Magyarország (Střední Maďarsko) • Nyugat-Magyarország (Západní Maďarsko) nebo také Dunántúl (Zadunají) • Kelet-Magyarország (Východní Maďarsko) nebo také Alföld és Észak (Alföld a Sever)

Nagykanizsa

Obsah

Historie[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti města[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Navigační menu

Hledání

Poloha
Nagykanizsa
Nagykanizsa, Alžbětino náměstí (Erzsébet tér) se sochou císařovny
znak vlajka
Souřadnice	46°27′ s. š., 16°59′ v. d.
Stát	Maďarsko Maďarsko
Župa	Zala
region	Západní Zadunají (Nyugat-Dunántúl)
Nagykanizsa
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	148,40 km²
Počet obyvatel	50 918 (2007)
Hustota zalidnění	343,1 obyv./km²
Etnické složení	Maďaři
Správa
Starosta	István Marton
Oficiální web	www.nagykanizsa.hu
PSČ	8800
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zala

Okres Hévíz (Hévíz) • Okres Keszthely (Keszthely) • Okres Lenti (Lenti) • Okres Letenye (Letenye) • Okres Nagykanizsa (Nagykanizsa) • Okres Pacsa (Pacsa) • Okres Zalaegerszeg (Zalaegerszeg) • Okres Zalakaros (Zalakaros) • Okres Zalaszentgrót (Zalaszentgrót)