Szigetvár

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Szigetvár
Szigetvár központja - légi fotó.jpg
Szigetvár – znak
znak
Szigetvár – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
StátMaďarskoMaďarsko Maďarsko
Szigetvár
Szigetvár
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha39,5 km²
Počet obyvatel10 421 (2019)[1]
Hustota zalidnění263,7 obyv./km²
Správa
StarostaPéter Vass (od 2014)
Oficiální webwww.szigetvar.hu
Telefonní předvolba73
PSČ7900
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Szigetvár (chorvatsky Siget, turecky Zigetvar, srbsky Sigetvar) je město v Maďarsku v župě Baranya, žije zde 11 492 obyvatel (2001).

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Město leží v jižní části Zadunají, na západním okraji župy Baranya, na jižních svazích Zselického pohoří, na rovině asi 8 km od prvních vrchů. Město je rozděleno na dvě části potokem Almás-patak, který se před svou regulací často rozvodňoval, a proto je v místě spoustu bažin. 30 km od města leží hranice s Chorvatskem. Szigetvár je vzdálen 35 km od Pécsi (Pětikostelí) a 40 km od Kaposváru.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název města je maďarského původu a odkazuje na hrad (vár) na ostrově (sziget). Odtud byl přijat do dalších jazyků, včetně slovanských. Občas se ve starší češtině objevuje název Sihoť, podle poslovenštěného názvu pro ostrov. V historických zdrojích se v němčině objevuje také kalkem jakoInselburg.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Obraz Hájení Sigetu proti Turkům Mikulášem Zrinským z cyklu Slovanská epopej od Alfonse Muchy, 1914

Roku 1566 se zde odehrála legendární bitva, ve které Mikuláš Zrinský se svými vojáky vyrazili branou hradu do posledního boje proti padesátinásobné přesile Turků. Mikuláši Zrinskému tu byla vztyčena jezdecká socha a bitvu připomíná muzeum v Andrássyho paláci. V roce 1994 byl v místě bitvy otevřen pamětní park maďarsko-tureckého přátelství, který má událost připomínat.

Původní pevnost byla Turky během dlouhé okupace srovnána sezemí. Když v roce 1689 bylo město osvobozeno (během tzv. velké turecké války), již zde nestál. Po roce 1960 byl obnoven.

V roce 1891 zde žilo 5078 obyvatel.

V důsledku výsledků první světové války sice nebyl Szigetvár oddělen od Maďarska novými hranicemi, nicméně dostal se pod srbskou okupaci jako součást republiky Baranya-Baja. Později bylo vráceno pod maďarskou kontrolu.

Město patřilo k župě Somogy až do správní reformy v roce 1950, kdy byla část župy Szigetvár připojena k župě Baranya. V roce 1966 získal Szigetvár městská práva.

V roce 2011 maďarský parlament udělil Szigetváru titul "Nejhrdinštější město" (Civitas invicta) za nezdolnou odvahu obránců Szigetváru, jejich příkladnou lásku k vlasti a ochotu k obětem.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

V roce 2007 měl Szigetvár 11 103 obyvatel, z nichž se 93,3 % deklarovalo jako Maďaři, 2 % jako Romové, 0,7 % jako Chorvati, 0,7 % jako Němci a 6,6 % uvedlo jinou národnostní příslušnost nebo neodpovědělo. Celkem 62 % se hlásí k Římskokatolické církvi a cca 12 % ke kalvinismu.

Chorvatská národnostní menšina má vlastní samosprávnou organizaci ve městě.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Nejvýznamnější pamětihodností je vodní hrad. Pevnost na tomto strategickém místě vybudovali již Keltové a Římané. Hrad, který tu dnes stojí, byl vybudován na umělém ostrově. Dále zde stojí barokní kostel sv. Roka, který vznikl přestavbou Ali Pašovy mešity v roce 1788. Rukopis islámské architektury je v presbytáři přítomen. Památkově chráněná je dále i místní radnice postavená v historizujícím stylu.

V Szigetváru se také nachází léčebné lázeňské zařízení. Historie využívání místních pramenů termální vody sahá až do roku 1966, kdy byl odhalen zdroj vody v hloubce 800 m a o teplotě 62 °C. Pramen obsahuje sůl, uhlovodíky a flour, slouží k léčení revmatických chorob.

Turistika a rekreace[editovat | editovat zdroj]

Prameny s horkou slanou a jodovou vodou, jejíž teplota dosahuje 63 °C, napájí termální lázně, které mají přinášet úlevu od revmatických chorob.

Od roku 1833 se každý rok odehrává v Szigetváru festival, který připomíná události dávné bitvy a obléhání pevnosti.

Ve městě byla natočena značná část seriálu maďarské televize s názvem Kisváros (městečko).

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Městem prochází železniční trať z Pécsi do města Barcs na chorvatsko-maďarské hranici. Ve stejném směru potom vede i silnice celostátního významu č. 6. Původně vedla do Szigetváru i železniční trať z Kaposváru, ale ta byla v roce 1976 uzavřena pro osobní dopravu.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Siget (Sigetska mikroregija, Mađarska) na chorvatské Wikipedii a Szigetvár na polské Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KONTLER, László. Dějiny Maďarska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2001. ISBN 80-7106-405-X. 
  • LENDVAI, Paul. Tisíc let maďarského národa. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0856-X. 
  • NÉMETH, Gyula. Hungary: A Complete Guide. Budapest: Corvina, 1992. ISBN 963-13-3740-5. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]