Mikuláš Šubič Zrinský
| Mikuláš Šubič Zrinský | |
 | |
| Narození |
1508 Zrin Castle |
|---|---|
| Úmrtí |
7. září 1566 (ve věku 57–58 let) Szigetvár |
| Příčina úmrtí | zabitý v boji |
| Místo pohřbení | Čakovec |
| Děti |
Juraj IV Zrinski Jan Zrinský ze Serynu |
| Rodiče | Nikola III Zrinski a Jelena Karlović |
| Příbuzní | Juraj V Zrinski a Nikola VI Zrinski (vnuci) |
| Funkce | Seznam chorvatských bánů (1542–1556) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mikuláš Šubič Zrinský či Mikuláš Zrinský ze Serynu (chorvatsky Nikola Šubić Zrinski, maďarsky: Zrínyi Miklós; asi 1508 Zrin – 7. září 1566 Szigetvár) byl chorvatský a uherský vojevůdce, který se proslavil za bojů s Turky. Jako mladík se účastnil bitvy o Vídeň (1529). Roku 1542 přispěl k záchraně císařské armády u Pešti a získal za to titul bána. V roce 1543 se oženil s Katarinou Frankopan, s níž měl vícero dětí, včetně Juraje IV. Zrinského.
Porazil Turky v několika bitvách (např. u Somlyó a Babócsy). V roce 1561 ovdověl a v roce 1564 se oženil s Evou z Rožmberka, sestrou Petra Voka, která mu v jejich krátkém manželství porodila syna Jana, kterého Petr Vok později vychoval a určil svým dědicem. Mikuláš Šubič ještě jednou porazil Turky (u Szegedu roku 1564), ale roku 1566 padl v bitvě o vodní hrad Szigetvár. Ve chvíli, kdy celá pevnost byla v plamenech, nechal otevřít bránu, a vyrazil se zbytkem svých vojáků vstříc jisté smrti. Stal se tím maďarským a chorvatským národním hrdinou. V knize Trpimira Macana Dějiny Chorvatů je pro něj užita přezdívka „nový Leonidas“.
Byl pradědem maďarského spisovatele a šlechtice Mikuláše Zrinského. V Chorvatsku i Maďarsku je po něm pojmenováno mnoho ulic a náměstí, a také chorvatský koňak Zrinski. Chorvatský skladatel Ivan Zajc (1832–1914) o obraně Szigetváru napsal operu Mikuláš Šubič Zrinský (1876), která je považována za chorvatskou národní operu.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- KONTLER, László. Dějiny Maďarska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2001. ISBN 80-7106-405-x.
- LENDVAI, Paul. Tisíc let maďarského národa. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0856-x.
- MACAN, Trpimir. Dějiny Chorvatů. Praha: ISE, 2000. ISBN 80-86130-11-8.
