Mikuláš Šubič Zrinský
Mikuláš Šubič Zrinský | |
![]() | |
Narození |
1508 Zrínský hrad |
---|---|
Úmrtí |
7. září 1566 (ve věku 57–58 let) Szigetvár |
Příčina úmrtí | zabitý v boji |
Místo pohřbení | Čakovec |
Děti |
Jiří IV. Zrinský Jan Zrinský ze Serynu Katalin, Gräfin Zrinyi |
Rodiče | Mikuláš III. Zrinský a Helena Karlovićová |
Příbuzní | Jiří V. Zrinský a Mikuláš VI. Zrinský (vnoučata) |
Funkce | bán Chorvatska (1542–1556) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mikuláš Šubič Zrinský či Mikuláš Zrinský ze Serynu (chorvatsky Nikola Šubić Zrinski, maďarsky: Zrínyi Miklós; asi 1508, Zrin – 7. září 1566, Szigetvár) byl chorvatský a uherský vojevůdce, který se proslavil za bojů s Turky.
Život a kariéra[editovat | editovat zdroj]

Jako mladík se účastnil bitvy o Vídeň (1529). Roku 1542 přispěl k záchraně císařské armády u Pešti a získal za to titul bána. V roce 1543 se oženil s Katarinou Frankopan, s níž měl vícero dětí, včetně Juraje IV. Zrinského.
Porazil Turky v několika bitvách (např. u Somlyó a Babócsy). V roce 1561 ovdověl a v roce 1564 se oženil s českou šlechtičnou Evou z Rožmberka, sestrou Petra Voka, která mu v jejich krátkém manželství porodila syna Jana, kterého Petr Vok později vychoval a určil svým dědicem.
Mikuláš Šubič ještě jednou porazil Turky (u Szegedu roku 1564), ale roku 1566 hrdinně padl v bitvě o vodní hrad Szigetvár. Ve chvíli, kdy celá pevnost byla v plamenech, nechal otevřít bránu, a vyrazil se zbytkem svých vojáků vstříc jisté smrti. Tímto činem se stal maďarským a chorvatským národním hrdinou. V knize Trpimira Macana Dějiny Chorvatů je pro něj užita přezdívka „nový Leonidas“. V době vrcholící Napoleonovy expanze o něm roku 1812 napsal historické drama "Zriny" německý, ve Vídni činný romantický básník a dramatik Theodor Körner (1791-1813).
Byl pradědem maďarského spisovatele a šlechtice Mikuláše Zrinského. V Chorvatsku i Maďarsku je po něm pojmenováno mnoho ulic a náměstí, a také chorvatský koňak Zrinski. Chorvatský skladatel Ivan Zajc (1832–1914) o obraně Szigetváru napsal operu Mikuláš Šubič Zrinský (1876), která je považována za chorvatskou národní operu.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- KONTLER, László. Dějiny Maďarska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2001. ISBN 80-7106-405-x.
- LENDVAI, Paul. Tisíc let maďarského národa. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0856-x.
- MACAN, Trpimir. Dějiny Chorvatů. Praha: ISE, 2000. ISBN 80-86130-11-8.
Předchůdce: Petr Keglević z Buzina |
![]() |
chorvatský bán 1542–1556 |
![]() |
Nástupce: Petr Erdödy |