První obléhání Vídně

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
První obléhání Vídně
Konflikt: Osmansko-habsburské války
rytina Osmanského obležení Vídně, 1529
rytina Osmanského obležení Vídně, 1529
Trvání: 23. září14. říjen 1529
Naplánováno: {{{plánováno}}}
Cíl: {{{cíl}}}
Místo: Vídeň, Rakousko
Casus belli: {{{příčina}}}
Výsledek: Rozhodující vítězství Habsburků
Změny území: {{{Území}}}
Strany
Banner of the Holy Roman Emperor with haloes (1400-1806).svg Svatá říše římská

Flag of Cross of Burgundy.svg Španělské impérium

Flag of the Ottoman Empire (1517-1844).svg Osmanská říše
Flag of Moldavia.svg Moldavské knížectví
Velitelé
Flag of the Habsburg Monarchy.svg Mikuláš, hrabě ze Salmu
Flag of The Electoral Palatinate (1604).svg Filip der Streitbare
Flag of the Habsburg Monarchy.svg Wilhelm von Roggendorf
Flag of the Ottoman Empire (1517-1844).svg Sulejman I.
Flag of the Ottoman Empire (1517-1844).svg Velký vezír Pargali Ibrahim Paša
Síla
26 700 mužů (němečtí, čeští a španělští žoldnéři)
72 děl
120-140 000 (108 000 osmanská pěchota a jezdectvo,
12 000 janičářů), 300 děl
18 000 Moldavanů a Srbů
Ztráty
neznámé 20 000 – 25 000
{{{poznámky}}}

První obléhání Vídně roku 1529, byl první pokus Osmanské říše dobýt Vídeň. Dobytí města mělo být ukázkou síly sultána Sulejmana a pokus o zlomení moci Habsburků v Evropě. Sultánovi se to souhrou několika okolností nepodařilo a musel se stáhnout. Sulejmanova porážka zastavila na několik let pokusy Osmanů rozšířit své území do střední Evropy.

Předehra[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1520 vládl Osmanské říši sultán Sulejman I. který zahájil rozšiřování osmanských držav. Vedl tažení jak proti svým muslimským sousedům, tak i proti křesťanským zemím na Balkáně. Roku 1522 dobyl ostrov Rhodos, odkud nechal odejít johanity. Stejného roku vytáhl proti Srbsku a dobyl Bělehrad.[1] Dobyvačné tažení pokračovalo do Uher, kde roku 1526 u Moháče drtivě porazil vojska českého a uherského krále Ludvíka Jagellonského. Poté dobyl zbytek Uher a vytáhl na Vídeň.

Průběh obléhání[editovat | editovat zdroj]

Turci vyrazili k Vídni 10. května 1529. Vojákům a velbloudům nesvědčilo vlhké evropské počasí. Během jejich dlouhé cesty přes Balkán se navíc kvůli vydatným dešťům rozvodnily řeky. Turci tak ztratili množství děl a střeliva. Navíc rozbahněné cesty ztěžovaly jejich postup. Osmanské vojsko dorazilo k Vídni koncem září ve špatém stavu.

Velkovezír Ibrahim Paša poslal do města tři dobře oblečené zajatce vyjednávat o vydání města. Jako odpověď mu Mikuláš Salm poslal tři dobře oblečené muslimy.

Během obléhání se tureckým dělostřelcům nedařilo výrazně poškodit opevnění. Snahy o prokopání se do města nebo podminování městských bašt byly mařeny výpady obránců. Při jednom z nich prý byl málem zajat i sám Ibrahim Paša. Po zničení několika podminovaných tunelů, uskutečnili obránci Vídně velký výpad o síle 8000 mužů a zničili mnoho tureckých tunelů. I když utrpěli těžké ztráty při ústupu zpět do města.

Depiction of German Landsknechts circa 1530, renowned mercenary infantry of the Medieval period famous for their long halberds and Zweihänder swords.

11. října přišel silný liják a plány na podkopání města vzaly za své. Turkům se navíc nedostávalo zásob, včetně potravin, přibývalo ztrát a zběhů. Také janičáři začali vyjadřovat nespokojenost. 12. října Ibrahim Paša svolal poradu. Bylo rozhodnuto o posledním velkém útoku a vojákům slíbena odměna při úspěchu. I tento útok byl karabiníky a kopiníky obránců odražen.

Náhlé neočekávané sněžení Turkům ztěžovalo ústup, při kterém ztratili mnoho vybavení a děl.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Encyklopedie historie světa. Praha 4 : OTTOVO nakladatelství s. r. o., 2001. ISBN 80-7181-567-5. S. 496.  

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Siege of Vienna na anglické Wikipedii a Осада Вены (1529) na ruské Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]