První obléhání Vídně

První obléhání Vídně
konflikt: Rakousko-turecké války v Uhersku (1526–1568) Habsbursko-osmanská válka (1529–1533)
Osmanské obležení Vídně, rytina 1529
Trvání	27. září – 14. říjen 1529
Místo	Vídeň, Rakousko
Souřadnice	48°12′30″ s. š., 16°22′23″ v. d.
Výsledek	rozhodné vítězství Habsburků
Strany
Osmanská říše Moldávie Svatá říše římská Rakousko Země Koruny české Rýnská Falc Kraňsko Srbský despotát (titulární despota) Španělská říše
Velitelé
Sulejman I. velkovezír Pargali Ibrahim Paša Mikuláš ze Salmu † Filip Falcko-Neuburský Wilhelm von Roggendorf Petr Keglević Johann Katzianer Pavle Bakić
Síla
cca 120 000–140 000 (108 000 osmanská pěchota a jezdectvo, 12 000 janičářů), 300 děl 18 000 Moldavanů a Srbů cca 17 000–21 000 mužů (němečtí, čeští a španělští žoldnéři) 72 děl
Ztráty
15 000 padlých, raněných nebo zajatých neznámé (těžké)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

První obléhání Vídně roku 1529 byl první pokus Osmanské říše dobýt Vídeň. Dobytí města mělo být ukázkou síly sultána Sulejmana a pokus o zlomení moci Habsburků v Evropě. Sultánovi se to souhrou několika okolností nepodařilo a musel se stáhnout. Sulejmanova porážka zastavila na několik let pokusy Osmanů rozšířit své území do střední Evropy.

Předehra

Od roku 1520 vládl Osmanské říši sultán Sulejman I., který zahájil rozšiřování osmanských držav. Vedl tažení jak proti svým muslimským sousedům, tak i proti křesťanským zemím na Balkáně. Roku 1522 dobyl ostrov Rhodos, odkud nechal odejít johanity. Stejného roku vytáhl proti Srbsku a dobyl Bělehrad. Dobyvačné tažení pokračovalo do Uher, kde roku 1526 u Moháče drtivě porazil vojska českého a uherského krále Ludvíka Jagellonského. Poté dobyl zbytek Uher a vytáhl na Vídeň.

Průběh obléhání

Osmanské vyobrazení obléhání Vídně ze 16. století, muzeum umění v Istanbulu

Němečtí Lancknechti, známá žoldnéřská pěchota pozdního středověku proslulá dlouhými halapartnami a obouručními meči

Osmanští Turci vyrazili k Vídni 10. dubna 1529. Vojákům a velbloudům nesvědčilo vlhké evropské počasí. Během jejich dlouhé cesty přes Balkán se navíc kvůli vydatným dešťům rozvodnily řeky. Turci tak ztratili množství děl a střeliva. Navíc rozbahněné cesty ztěžovaly jejich postup. Osmanské vojsko dorazilo k Vídni koncem září ve špatném stavu.

Velkovezír Ibrahim Paša poslal do města tři dobře oblečené zajatce vyjednávat o vydání města. Jako odpověď mu Mikuláš Salm poslal tři dobře oblečené muslimy.

Během obléhání se tureckým dělostřelcům nedařilo výrazně poškodit opevnění. Snahy o prokopání se do města nebo podminování městských bašt byly mařeny výpady obránců. Při jednom z nich prý byl málem zajat i sám Ibrahim Paša. Po zničení několika podminovaných tunelů uskutečnili obránci Vídně velký výpad o síle 8000 mužů a zničili mnoho tureckých tunelů, i když utrpěli těžké ztráty při ústupu zpět do města.

11. října přišel silný liják a plány na podkopání města vzaly za své. Turkům se navíc nedostávalo zásob, včetně potravin, přibývalo ztrát a zběhů. Také janičáři začali vyjadřovat nespokojenost. 12. října Ibrahim Paša svolal poradu. Bylo rozhodnuto o posledním velkém útoku a vojákům byla slíbena odměna při úspěchu. I tento útok byl karabiníky a kopiníky obránců odražen.

Náhlé neočekávané sněžení Turkům ztěžovalo ústup, při kterém ztratili mnoho vybavení a děl.

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Siege of Vienna na anglické Wikipedii a Осада Вены (1529) na ruské Wikipedii.

Literatura

• Bartoloměj Paprocký z Hlohol, O válce turecké a jiné příběhy, Praha 1982
• PERNES, Jiří; FUČÍK, Josef; HAVEL, Petr, a kol. Pod císařským praporem. Historie habsburské armády 1526-1918. Praha: Elka Press, 2003. 555 s. ISBN 80-902745-5-2. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu První obléhání Vídně (1529) na Wikimedia Commons
• Sulejman Nádherný a jeho výboje do Evropy (1521-1533)

Autoritní data	NKC: ph1019063 GND: 4189848-5 LCCN: sh95002550 NLI: 987007541935505171 SUDOC: 133269388

Portály: Historie | Novověk | Rakousko | Válka a vojenství