První obléhání Vídně

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
První obléhání Vídně
konflikt: Osmansko-habsburské války
rytina Osmanského obležení Vídně, 1529
rytina Osmanského obležení Vídně, 1529
trvání: 23. září14. říjen 1529
místo: Vídeň, Rakousko
výsledek: rozhodné vítězství Habsburků
strany
Flag of the Ottoman Empire (also used in Egypt).svg Osmanská říše Banner of the Holy Roman Emperor with haloes (1400-1806).svg Svatá říše římská

Flag of Cross of Burgundy.svg Španělská říše

velitelé
Flag of the Ottoman Empire (also used in Egypt).svg Sulejman I.
Flag of the Ottoman Empire (also used in Egypt).svg velkovezír Pargali Ibrahim Paša
Banner of the Holy Roman Emperor with haloes (1400-1806).svg Mikuláš ze Salmu
Banner of Palatinate-Neuburg (3^2).svg Filip Falcko-Neuburský
Banner of the Holy Roman Emperor with haloes (1400-1806).svg Vilém z Roggendorfu

síla
cca 120 000–140 000 (108 000 osmanská pěchota a jezdectvo,
12 000 janičářů), 300 děl
18 000 Moldavanů a Srbů
cca 17 000–21 000 mužů (němečtí, čeští a španělští žoldnéři)
72 děl
ztráty
15 000 padlých,
raněných nebo zajatých
neznámé (těžké)

První obléhání Vídně roku 1529, byl první pokus Osmanské říše dobýt Vídeň. Dobytí města mělo být ukázkou síly sultána Sulejmana a pokus o zlomení moci Habsburků v Evropě. Sultánovi se to souhrou několika okolností nepodařilo a musel se stáhnout. Sulejmanova porážka zastavila na několik let pokusy Osmanů rozšířit své území do střední Evropy.

Předehra[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1520 vládl Osmanské říši sultán Sulejman I. který zahájil rozšiřování osmanských držav. Vedl tažení jak proti svým muslimským sousedům, tak i proti křesťanským zemím na Balkáně. Roku 1522 dobyl ostrov Rhodos, odkud nechal odejít johanity. Stejného roku vytáhl proti Srbsku a dobyl Bělehrad.[1] Dobyvačné tažení pokračovalo do Uher, kde roku 1526 u Moháče drtivě porazil vojska českého a uherského krále Ludvíka Jagellonského. Poté dobyl zbytek Uher a vytáhl na Vídeň.

Průběh obléhání[editovat | editovat zdroj]

Osmanské vyobrazení obléhání Vídně ze 16. století, muzeum umění v Istanbulu
Vyobrazení německých lancknechtů kolem roku 1530, známá žoldnéřská pěchota pozdního středověku proslulá dlouhými halapartnami a obouručními meči.

Osmanští Turci vyrazili k Vídni 10. května 1529. Vojákům a velbloudům nesvědčilo vlhké evropské počasí. Během jejich dlouhé cesty přes Balkán se navíc kvůli vydatným dešťům rozvodnily řeky. Turci tak ztratili množství děl a střeliva. Navíc rozbahněné cesty ztěžovaly jejich postup. Osmanské vojsko dorazilo k Vídni koncem září ve špatném stavu.

Velkovezír Ibrahim Paša poslal do města tři dobře oblečené zajatce vyjednávat o vydání města. Jako odpověď mu Mikuláš Salm poslal tři dobře oblečené muslimy.

Během obléhání se tureckým dělostřelcům nedařilo výrazně poškodit opevnění. Snahy o prokopání se do města nebo podminování městských bašt byly mařeny výpady obránců. Při jednom z nich prý byl málem zajat i sám Ibrahim Paša. Po zničení několika podminovaných tunelů, uskutečnili obránci Vídně velký výpad o síle 8000 mužů a zničili mnoho tureckých tunelů. I když utrpěli těžké ztráty při ústupu zpět do města.

11. října přišel silný liják a plány na podkopání města vzaly za své. Turkům se navíc nedostávalo zásob, včetně potravin, přibývalo ztrát a zběhů. Také janičáři začali vyjadřovat nespokojenost. 12. října Ibrahim Paša svolal poradu. Bylo rozhodnuto o posledním velkém útoku a vojákům slíbena odměna při úspěchu. I tento útok byl karabiníky a kopiníky obránců odražen.

Náhlé neočekávané sněžení Turkům ztěžovalo ústup, při kterém ztratili mnoho vybavení a děl.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Siege of Vienna na anglické Wikipedii a Осада Вены (1529) na ruské Wikipedii.

  1. Encyklopedie historie světa. Praha 4: OTTOVO nakladatelství s. r. o., 2001. ISBN 80-7181-567-5. S. 496. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]