Čakovec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o městě v Chorvatsku. O vesnici u Českých Budějovic pojednává článek Čakovec (Čakov).
Čakovec
Čakovec Photomontage.png
Čakovec – znak
znak
Čakovec – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška164 m n. m.
StátChorvatskoChorvatsko Chorvatsko
ŽupaMezimuřská
Čakovec
Čakovec
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel30 455 (2001)
Správa
Statusměsto
StarostaStjepan Kovač
Oficiální webwww.cakovec.hr
PSČ40000
Označení vozidelČK
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čakovec (maďarsky Csáktornya) je město v severním Chorvatsku. Nachází se u hranice s Maďarskem. Administrativně je součástí Mezimuřské župy. V roce 2011 žilo v Čakovci 15 147 obyvatel.

Název[editovat | editovat zdroj]

Podle sousloví Csákova věž (csák torany), které označovalo původní dřevěné opevnění města, vznikl maďarský název Csáktornya[1], který byl později do chorvatštiny převzat jako Čakovec.

Část města[editovat | editovat zdroj]

Kromě samotného Čakovce jsou administrativní součástí města i sídlení jednotky Ivanovec, Krištanovec, Kuršanec, Mačkovec, Mihovljan, Novo Selo na Dravi, Novo Selo Rok, Savska Ves, Slemenice, Šandorovec, Totovec a Žiškovec.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Starořecký filozof a geograf Strabón v 1. století zaznamenal existenci římského města s názvem Aquama, které se nacházelo v oblasti dnešního Čakovce. Součástí města byl i vojenský tábor. Současný název města se objevuje až v době středověku. Ve 13. století zde nechal uherský šlechtic Dimitrius Csáky zbudovat opevnění, které je poprvé zaznamenáno v roce 1328 a později i v roce 1333. V letech 13501397 bylo město vlastnictvím rodiny Lackovićů.

V polovině 16. století jej ovládl Nikola Šubić Zrinski. V roce 1579 udělil Čakovci právo svobodně obchodovat. Z Čakovce udělal rod Zrinských své sídlo, což umožnilo malému městu získat na svoji dobu kvalitně vybavenou knihovnu, umělecké předměty apod. Na pozvání Zrinských přicestoval do Čakovce i turecký cestopisec Evlija Čelebi, který jej popsal jako několik málo měst mimo území tehdejší Osmanské říše.[2]

V roce 1702 zde byl vybudován malý kostel, který sloužil řádu Františkánů. Roku 1738 bylo město poničeno zemětřesením a v roce 1741 požárem. V roce 1848 získal Čakovec statut svobodného královského města. Další zemětřesení zasáhlo město v roce 1880. Roku 1860 byla do Čakovce zavedena železnice a v roce 1893 elektřina.

Dle uherského sčítání lidu žilo v roce 1910 v Čakovci 5213 obyvatel, z toho bylo 2433 Maďarů, 2404 Chorvatů a 251 Němců. V rámci Uher patřilo město do župy Zala. V roce 1918 se město stalo součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců.

V letech 19411945 byl jako celé Mezimuří připojen k fašistickému Maďarsku. Město bylo osvobozeno dne 6. dubna 1945.

V období existence SFRJ až do roku 1991 se Čakovec rozvíjel díky dobře dostupné železnici. Na západním okraji města vznikla rozsáhlá průmyslová zóna, kterou obklopují výškové obytné budovy. Město postupně srostlo s okolními vesnicemi Nedelišće, Strahoninec a Savska Ves. V Čakovci byla vybudována také oblastní nemocnice pro Mezimuřskou župu.

V současné době je město sídlem Mezimuřské župy, nejsevernější administrativní jednotky Republiky Chorvatsko.

Kulturní památky[editovat | editovat zdroj]

Muzeum Mezimuří

Mezi historické památky dochované v Čakovci patří především hrad (Starý hrad Zrinských), částečně přestavěný po roce 1719 vídeňským architektem Antonem Erhardem Martinellim na zámek[3] obklopený anglickým parkem a františkánský klášter v centru města, který pochází z první poloviny 18. století. V zámeckých prostorách se nachází Muzeum Mezimuří (chorvatsky Muzej Međumurja).

Hlavní ulice v centru nese název podle krále Tomislava a je lemována domy z 18. a 19. století. Místní radnice byla zbudována v roce 1816. Budova tržnice vznikla v duchu maďarské secese.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Město má roli železničního uzlu. Dráha spojuje město s Murským Središćem, Lendavou, Varaždínem slovinským městem Ormož a maďarskou Nagykanizsou. Končí zde tzv. Zagorská magistrála.

Čakovec má i velmi dobré napojení na hlavní silniční tahy v Chorvatsku. Východně od města vede dálnice A4, která směřuje do Záhřebu a do Maďarska.

Známé osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Čakovec na chorvatské Wikipedii a Csáktornya (Muraköz) na maďarské Wikipedii.

  1. Článek na portálu visitcakovec.com (chorvatsky)
  2. Článek na portálu lovelymedjimurje.com (chorvatsky)
  3. ŠANDA, Martin. Anton Erhard Martinelli (1684-1747) : vídeňský architekt ve schwarzenberských službách. Ceske Budejovice: [s.n.], 2020. 359 s. ISBN 978-80-85033-94-6, ISBN 80-85033-94-1. OCLC 1249757546 S. 31, 33. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]