Čakovec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o městě v Chorvatsku. O vesnici u Českých Budějovic pojednává článek Čakovec (Čakov).
Čakovec
Čakovec Photomontage.png
Čakovec – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 164 m n. m.
Stát ChorvatskoChorvatsko Chorvatsko
Župa Mezimuřská
Čakovec
Čakovec
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel 30 455 (2001)
Správa
Status město
Starosta Stjepan Kovač
Oficiální web www.cakovec.hr
PSČ 40000
Označení vozidel ČK
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čakovec (maďarsky Csáktornya) je město v severním Chorvatsku. Nachází se u hranice s Maďarskem. Administrativně je součástí Mezimuřské župy. V roce 2011 žilo v Čakovci 15 147 obyvatel.

Část města[editovat | editovat zdroj]

Kromě samotného Čakovce jsou administrativní součástí města i sídlení jednotky Ivanovec, Krištanovec, Kuršanec, Mačkovec, Mihovljan, Novo Selo na Dravi, Novo Selo Rok, Savska Ves, Slemenice, Šandorovec, Totovec a Žiškovec.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Starořecký filozof a geograf Strabón v 1. století zaznamenal existenci římského města s názvem Aquama, které se nacházelo v oblasti dnešního Čakovce. Součástí města byl i vojenský tábor. Současný název města se objevuje až v době středověku. Ve 13. století zde nechal uherský šlechtic Dimitrius Chaky zbudovat opevnění, které je poprvé zaznamenáno v roce 1328 a později i v roce 1333. V letech 13501397 bylo město vlastnictvím rodiny Lackovićů.

V polovině 16. století jej ovládl Nikola Šubić Zrinski. Roku 1738 bylo město poničeno zemětřesením a v roce 1741 požárem. Další zemětřesení zasáhlo město v roce 1880. Roku 1860 byla do Čakovce zavedena železnice a v roce 1893 elektřina.

Dle uherského sčítání lidu žilo v roce 1910 v Čakovci 5213 obyvatel, z toho bylo 2433 Maďarů, 2404 Chorvatů a 251 Němců. V rámci Uher patřilo město do župy Zala. V roce 1918 se město stalo součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců.

V letech 19411945 byl jako celé Mezimuří připojen k fašistickému Maďarsku.

V současné době je město sídlem Mezimuřské župy, nejsevernější administrativní jednotky Republiky Chorvatsko.

Kulturní památky[editovat | editovat zdroj]

Mezi historické památky dochované v Čakovci patří především hrad (Starý hrad Zrinských), obklopený anglickým parkem a františkánský klášter v centru města, který pochází z první poloviny 18. století. V hradních budovách se nachází Muzeum Mezimuří (chorvatsky Muzej Međumurja).

Hlavní ulice v centru nese název podle krále Tomislava a je lemována domy z 18. a 19. století. Místní radnice byla zbudována v roce 1816. Budova tržnice vznikla v duchu maďarské secese.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Město má roli železničního uzlu. Dráha spojuje město s Murským Središćem, Lendavou, Varaždínem slovinským městem Ormož a maďarskou Nagykanizsou. Končí zde tzv. Zagorská magistrála.

Čakovec má i velmi dobré napojení na hlavní silniční tahy v Chorvatsku. Východně od města vede dálnice A4, která směřuje do Záhřebu a do Maďarska.

Známé osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Čakovec na chorvatské Wikipedii a Csáktornya (Muraköz) na maďarské Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]