Vukovar

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vukovar
Vukovár
Ulice ve Vukovaru
Ulice ve Vukovaru
Vukovar – znak
znak
Vukovar – vlajka
vlajka
Poloha
Zeměpisné souřadnice
Stát Chorvatsko Chorvatsko
župa Vukovarsko-sremská župa
Vukovar
Red pog.png
Vukovar
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 100,26 km²
Počet obyvatel 31 670
Etnické složení Chorvati (57,5 %), Srbové (32,9 %), Maďaři (1,2 %), ostatní
Náboženské složení Římskokatolické, Pravoslaví
Správa
Starosta Željko Sabo (SDP)
Oficiální web http://www.vukovar.hr
Telefonní předvolba (+385) 032
PSČ 32 000
Označení vozidel VU

Vukovar (maďarsky Valkóvár) je město v nejvýchodnějším cípu Chorvatska, na břehu Dunaje. Má 31 670 obyvatel a je centrem Vukovarsko-sremské župy.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Vukovar byl osídlen kontinuálně již v dávných dobách; sídlili zde například Římané, kteří na břehu Dunaje budovali tábory, jejichž účelem bylo zastavit nájezdy Varvarů na území říše. Když se odsud nakonec Řím stáhl, stala se oblast mezi Dunajem a Sávou klíčovým místem, o které se sváděly těžké souboje mezi nově vznikajícími středověkými státy. V té době sem začalo stěhování Slovanů a Avarů. Kolem 10. a 11. století se dokládá existence pevnosti Vukovo, jejíž název byl později pomaďarštěn na Vukovár. Rozrůstající se osídlení získalo roku 1231 status královského města, centra Vukovské župy, která se rozkládala v oblasti mezi Dunajem a Sávou.

V roce 1954 se součástí města stal v té době již znárodněný závod a sídliště zlínského koncernu Baťa, zbudovaný ve třicátých letech dvacátého století (Borovo Naselje).

Město bylo silně poškozeno během občanské války v Jugoslávii, proběhla zde i tzv. Bitva o Vukovar, velká operace Jugoslávské lidové armády. Dodnes jsou mnohé stopy válečných škod patrné.

Na konci roku 2012 a začátku roku 2013 vzbudila značné emotivní reakce snaha zavést ve Vukovaru nápisy vedle latinky také v cyrilici (srbské). Důvodem je skutečnost, že Srbové podle sčítání lidu z roku 2011 představují 34,87 % obyvatelstva[1][2] a podle chorvatských zákonů má každá menšina, která představuje více než 1/3 obyvatel daného sídla nárok na umístění nápisů ve svém jazyce. Vzhledem k významu Vukovaru během Války v Chorvatsku a postavení srbské menšiny se k problému vyjadřují různé subjekty, mnohdy i emotivně. V Záhřebu i Vukovaru se konaly demonstrace, kterých se účastnili především veteráni jugoslávských válek z 90. let 20. století, objevily se návrhy odsunout zavedení cyrilice na místních nápisech až o 10 let (uvalení moratoria) apod.

Významné osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

Dlouholetí obyvatelé[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Článek na portálu Novosti.rs (srbsky)
  2. Článek na portálu Dnevnik.hr (chorvatsky)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]