Požega

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o městě v Chorvatsku. O městě v Srbsku pojednává článek Požega (Srbsko).
Požega
Požega
Požega
Požega – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška155 m n. m.
StátChorvatskoChorvatsko Chorvatsko
ŽupaPožežsko-slavonská
Požega
Požega
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha133,91 km²
Počet obyvatel26 248 (2011)
Hustota zalidnění196 obyv./km²
Etnické složeníChorvati, Maďaři
Náboženské složeníŘímskokatolické
Správa
StarostaZdravko Ronko
Oficiální webwww.pozega.hr
Telefonní předvolba{+385} 034
PSČ34 000
Označení vozidel
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Požega (v letech 1921-1991 Slavonska Požega, maďarsky Pozsega, česky Požeha[1]) je chorvatské město, centrum Požežsko-slavonské župy. V roce 2011 žilo ve městě 19 506 obyvatel, v celé jeho opčině pak 26 248 obyvatel. Městem protéká říčka Orljava, přítok řeky Sávy.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název města je slovanského původu a odkazuje na slovo požár, resp. na vypalování krajiny pro potřeby rozšiřování osídlení a zemědělství. V latině se objevuje názevm Incerum, který je doslovným překladem.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Město se nachází uprostřed úrodného údolí. Má osmisetletou kulturní i historickou tradici, díky níž sem také přijíždějí turisté. Dle archeologického průzkumu byly odhaleny nejstarší pozůstatky trvalého osídlení v lokalitě dnešní ulice Radićeva. V době římské nadvlády se oblast nazývala Vallis Aurea (česky Zlaté údolí). V 11. století zde byl postaven hrad (Požeški burg) na šestiúhelníkovém půdorysu. První písemná zmínka o městě pochází z dokumentu Gesta Hungarorum z období vlády uherského krále Bély III. z 12. století. Další zmínka opevněného města (latinsky Castrum de Posega) pochází z roku 1227. O několik let později odolala mongolskému vpádu Evropy. Ve středověku bylo nejspíše svobodným královským městem, nicméně dokument, který by mu tyto práva udělil, se do současné doby nezachoval. V Požeze sídlila také uhersko-chorvatská královna.

Úspěšně se rozvíjející město bylo ekonomicky oslabeno v závěru 14. století v souvislosti s blížícím se tureckým nebezpečím. V 15. století bylo vybudováno městské opevnění, které doplnilo původní příkop okolo města. Turci Požegu vyplenili v roce 1532, hrad nájezdu odolal. Město samotné nakonec dobyli v roce 1537. K tomu jim dopomohly vojenské oddíly, povolané z nedaleké Bosny. Pod jejich nadvládou bylo město zhruba sto padesát let; z Požegy potom Turci organizovali další nájezdy dále na západ do prostoru západní Slavonie. A v samotném městě byl ustanoven sandžak (správní jednotka), čímž se z Požegy stalo regionální centrum. Podle tureckých záznamů zde stálo v době dobytí 110 domů. V roce 1579 zde působilo přes sto padesát řemeslníků, neboť Osmanům se podařilo zlepšit bezpečnost ve městě a do Požegy přišlo více lidí z okolí. Na jaře roku 1688 byla Požega dobyta. Turci se jej ještě nakrátko zmocnili v letech 16901691. Poté se město se stalo opět součástí Chorvatska v rámci Habsburské monarchie.

Město bylo obnoveno v barokní podobě, vznikla zde celá řada reprezentativních domů. V 18. století přibyla lékárna, pošta a řada obchodních a výrobních provozů. Již v roce 1699 bylo založeno místní gymnázium. Město se nicméně nestalo součástí tzv. Vojenské hranice (ačkoliv ta se nacházela v jeho blízkosti). Roku 1739 zasáhla Požegu epidemie moru které podlehlo okolo sedmi set lidí.

V roce 1765 udělila císařovna Marie Terezie Požeze statut svobodného královského města. Podpořila také výstavbu nového katolického chrámu, kterým byla Požežská katedrála. Nedlouho poté ale zasáhl město mohutný požár, který zničil i oba dva kláštery (jezuitský a františkánský). Těžkosti v životě místních, především sedláků, vedly k nepokojům na počátku 19. století.

V druhé polovině 19. století se město stalo regionálním centrem vzdělanosti. Bývá proto označeno jako slavonské Atény.[zdroj?] V závěru 18. století zde vznikla akademie, nicméně působila jen zhruba jednu dekádu. V roce 1894 dosáhla Požegy i železnice (byť jen trať regionálního významu). V té době se jednalo již o prosperující město, které se opíralo především o potravinářský průmysl.

Po roce 1921 bylo k jejímu jménu přidáno označení Slavonska pro odlišení od města Požega v Srbsku, v blízkosti Užice. Obdobným způsobem jsou rozlišeny např. také Sremska Mitrovica a Kosovska Mitrovica. Označení bylo během chorvatské války za nezávislost odstraněno. Po druhé světové válce byl hlavním cílem komunistické vlády město více industrializovat. Byla také uskutečněna nová výstavba, například v severovýchodní části Požegy.

Samotný konflikt město poznamenal relativně málo. V oblasti nedocházelo k větším nepokojům. Srbské obyvatelstvo po válce ze značné části odešlo; jeho podíl na celkovém počtu obyvatel klesl z 22 % před válkou na zhruba 6 % po ní.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Nachází se zde městské muzeum. Turisticky atraktivní je centrální náměstí, kde se nachází řada památek a které je považováno za jedno z nejkrásnějších náměstí v Chorvatsku. Nachází se zde kostel sv. Ducha, františkánský klášter, radnice a morový sloup z roku 1749.

Městská knihovna a čítárna sídlí v budově První požežské spořitelny, založené v roce 1873. Budova byla postavena v roce 1907 v secesním stylu podle plánů slavných záhřebských architektů Leo Hönigsberga a Julia Deutsche. Místní čtenářský kroužek byl založen v roce 1845 jako „Lectoria societas“ v důsledku probouzejícího se chorvatského národního hnutí.

Městské divadlo má dlouhou tradici. První divadelní představení se ve městě konalo v roce 1715. Městský divadelní soubor byl založen v roce 1945. Dnes divadlo sídlí v budově, která byla zrekonstruována v roce 1995.

V září se koná pravidelný kulinářský festival pokrmů z ryb s názvem fišadija.

Město si připomíná období turecké nadvlády svátkem Grgurevo (den sv. Řehoře), při němž místní pálí salvy z děl.

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Hlavními odvětvími průmyslu zde jsou strojírenství (výroba traktorů, domácích spotřebičů), potravinářství (likéry, čokolády a čokoládoviny), textilní výroba a zpracování dřeva. Vyrábí se zde např. kuchyňské linky.

Školství[editovat | editovat zdroj]

V Požeze se nachází tři základní školy a sedm škol středních. Od roku 1998 zde sídlí také College of Požega.

Sport[editovat | editovat zdroj]

První sportovní tým zde vznikl již v roce 1871. Mezi hlavní sportovní události města patří pravidelný říjnový šampionát v judu.

Významné osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Požega, Croatia na anglické Wikipedii a Požega (Kroatien) na německé Wikipedii.

  1. Krajanské spolky. www.savez-ceha-rh.hr [online]. [cit. 2020-09-03]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]