Koprivnica
| Koprivnica | |
 Koprivnica | |
 vlajka | |
| Poloha | |
|---|---|
| Souřadnice | 46°9′46″ s. š., 16°49′42″ v. d. |
| Nadmořská výška | 149 m n. m. |
| Stát |
 Chorvatsko |
| Župa | Koprivnicko-križevecká |
  Koprivnica | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 90,94 km² |
| Počet obyvatel | 30 854 (2011) |
| Hustota zalidnění | 339,3 obyv./km² |
| Etnické složení | Chorvati (96,2 %), Srbové (1,69 %), Romové (0,48 %), Albánci (0,32 %), Maďaři (0,13 %), Slovinci (0,11 %) |
| Náboženské složení | Křesťané (91,98 %), Muslimové (0,35 %), Ateisté (4,39 %) |
| Správa | |
| Status | město |
| Starosta | Zvonimir Mršić |
| Vznik | 1272 |
| Oficiální web |
www |
| Adresa obecního úřadu | Zrinski trg 1, 48000 Koprivnica |
| Telefonní předvolba | {+385} 048 |
| PSČ | 48 000 |
| Označení vozidel | KC |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Koprivnica je město v severním Chorvatsku. Žije zde 23 955 obyvatel, v celé připadající opčině pak 30 854 obyvatel. Je správním střediskem Koprivnicko-križevecké župy.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První zmínka o městě pochází z roku 1272, z období vlády uherského krále Ladislava IV.. Roku 1356 byla Koprivnica prohlášena tehdejším králem Ludvíkem I. svobodným městem. Získala práva konat trhy, což pomohlo v rozvoji města. V 16. století bylo město ohrožováno vpády nedaleké Osmanské říše. Bylo proto začleněno do tzv. vojenské hranice a stalo se součástí militarizované části země. Až dekret Marie Terezie z roku 1756 přesunul armádu jinam - Koprivnica se tak opět stala klidným, obchodujícím městem[zdroj?].
Na počátku 20. století měla Koprivnica cca 2000 domů. V roce 1935 zde byla postavena továrna společnosti Wolf, později znárodněná a dnes známá jako Podravka. V současné době se zde nachází i muzeum této firmy. Během druhé světové války zde Ustašovci zřídili koncentrační tábor Danica, v roce 1943 město nakrátko osvobodili partyzáni. V roce 1951 bylo založené současné městské muzeum.
Hospodářství[editovat | editovat zdroj]
Ekonomickým základem je zemědělství, chov zvířat, potraviny (Podravka, Carlsberg Chorvatsko), farmaceutický průmysl (Belupo), dřevo, papír (Bilokalnik, Hartman), kožedělný a kovovýrobní průmysl a výroba stavebních materiálů. Nachází se na křižovatce hlavních silnic ze Záhřebu a Varaždinu do Virovitice a Osijeku a na železniční křižovatce na tratích Budapešť - Záhřeb a Varaždin - Osijek. Bohaté kulturní dědictví a silná ekonomika umožňují rozvoj cestovního ruchu. Z mnoha sportovních aktivit vyniká házená, fotbal, motokáry a jezdecké soutěže. Ve městě jsou různé možnosti rekreace, zejména na nedaleké řece Dráva a na štěrkovnách Šoderica „Podravská riviéra“. Rybolov je možný na řece Dráva a v jezerech Šoderica, Jegeniš, Vidak atd.
Sport[editovat | editovat zdroj]
- NK Slaven Belupo - fotbalový klub, hrající 1. chorvatskou fotbalovou ligu
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Koprivnica na Wikimedia Commons - Koprivnica
- Koprivnica - neoficiální stránky
