Koprivnica
Koprivnica | |
![]() Koprivnica | |
Poloha | |
---|---|
Souřadnice | 46°9′46″ s. š., 16°49′42″ v. d. |
Nadmořská výška | 149 m n. m. |
Stát |
![]() |
Župa | Koprivnicko-križevecká |
![]() ![]() Koprivnica | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 90,94 km² |
Počet obyvatel | 30 854 (2011) |
Hustota zalidnění | 339,3 obyv./km² |
Etnické složení | Chorvati (96,2 %), Srbové (1,69 %), Romové (0,48 %), Albánci (0,32 %), Maďaři (0,13 %), Slovinci (0,11 %) |
Náboženské složení | Křesťané (91,98 %), Muslimové (0,35 %), Ateisté (4,39 %) |
Správa | |
Status | město |
Starosta | Zvonimir Mršić |
Vznik | 1272 |
Oficiální web |
www |
Adresa obecního úřadu | Zrinski trg 1, 48000 Koprivnica |
Telefonní předvolba | {+385} 048 |
PSČ | 48 000 |
Označení vozidel | KC |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Koprivnica je město v severním Chorvatsku. Žije zde 23 955 obyvatel, v celé připadající opčině pak 30 854 obyvatel. Je správním střediskem Koprivnicko-križevecké župy.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Historie Koprivnice připomíná historii jiného chorvatského města, Varaždinu[zdroj?]. První zmínka o městě je z roku 1272, během vlády krále Ladislava IV.. Roku 1356 byla Koprivnica prohlášena tehdejším králem Ludvíkem I. svobodným obchodním městem, díky těmto privilegiím tak vzkvétala. V 16. století se díky četným tureckým výbojům přiblížila k hranici s touto říší; kvůli tomu zde mohla být zřízena kasárna a ubytováni vojáci. Až dekret Marie Terezie z roku 1756 přesunul armádu jinam - Koprivnica se tak opět stala klidným, obchodujícím městem[zdroj?]. Ve 20. století tu vznikly závody Podravky, dnes je tu i muzeum této firmy.
Hospodářství[editovat | editovat zdroj]
Ekonomickým základem je zemědělství, chov zvířat, potraviny (Podravka, Carlsberg Chorvatsko), farmaceutický průmysl (Belupo), dřevo, papír (Bilokalnik, Hartman), kožedělný a kovovýrobní průmysl a výroba stavebních materiálů. Nachází se na křižovatce hlavních silnic ze Záhřebu a Varaždinu do Virovitice a Osijeku a na železniční křižovatce na tratích Budapešť - Záhřeb a Varaždin - Osijek. Bohaté kulturní dědictví a silná ekonomika umožňují rozvoj cestovního ruchu. Z mnoha sportovních aktivit vyniká házená, fotbal, motokáry a jezdecké soutěže. Ve městě jsou různé možnosti rekreace, zejména na nedaleké řece Dráva a na štěrkovnách Šoderica „Podravská riviéra“. Rybolov je možný na řece Dráva a v jezerech Šoderica, Jegeniš, Vidak atd.
Sport[editovat | editovat zdroj]
- NK Slaven Belupo - fotbalový klub, hrající 1. chorvatskou fotbalovou ligu
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Koprivnica na Wikimedia Commons
- Koprivnica
- Koprivnica - neoficiální stránky