Koprivnica

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o chorvatském městě. Další významy jsou uvedeny na stránce Koprivnica (rozcestník).
Koprivnica
Koprivnica
Koprivnica
Koprivnica – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška149 m n. m.
StátChorvatskoChorvatsko Chorvatsko
ŽupaKoprivnicko-križevecká
Koprivnica
Koprivnica
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha90,94 km²
Počet obyvatel30 854 (2011)
Hustota zalidnění339,3 obyv./km²
Etnické složeníChorvati (96,2 %), Srbové (1,69 %), Romové (0,48 %), Albánci (0,32 %), Maďaři (0,13 %), Slovinci (0,11 %)
Náboženské složeníKřesťané (91,98 %), Muslimové (0,35 %), Ateisté (4,39 %)
Správa
Statusměsto
StarostaZvonimir Mršić
Vznik1272
Oficiální webwww.koprivnica.hr
Adresa obecního úřaduZrinski trg 1, 48000 Koprivnica
Telefonní předvolba{+385} 048
PSČ48 000
Označení vozidelKC
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Koprivnica je město v severním Chorvatsku, blízko hranic s Maďarskem, 88 km severovýchodně od hlavního města Záhřebu. Žije zde 23 955 obyvatel, v celé připadající opčině pak 30 854 obyvatel. Je správním střediskem Koprivnicko-križevecké župy.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o městě pochází z roku 1272, z období vlády uherského krále Ladislava IV.. Roku 1356 byla Koprivnica prohlášena tehdejším králem Ludvíkem I. svobodným městem. Získala práva konat trhy, což pomohlo v rozvoji města. V 16. století bylo město ohrožováno vpády nedaleké Osmanské říše. Bylo proto začleněno do tzv. vojenské hranice a stalo se součástí militarizované části země. Až dekret Marie Terezie z roku 1756 přesunul armádu jinam - Koprivnica se tak opět stala klidným, obchodujícím městem[zdroj?].

Na počátku 20. století měla Koprivnica cca 2000 domů. V roce 1935 zde byla postavena továrna společnosti Wolf, později znárodněná a dnes známá jako Podravka. V současné době se zde nachází i muzeum této firmy. Během druhé světové války zde Ustašovci zřídili koncentrační tábor Danica, v roce 1943 město nakrátko osvobodili partyzáni. V roce 1951 bylo založené současné městské muzeum.

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Ekonomickým základem je zemědělství, chov zvířat, potraviny (Podravka, Carlsberg Chorvatsko), farmaceutický průmysl (Belupo), dřevo, papír (Bilokalnik, Hartman), kožedělný a kovovýrobní průmysl a výroba stavebních materiálů. Nachází se na křižovatce hlavních silnic ze Záhřebu a Varaždinu do Virovitice a Osijeku a na železniční křižovatce na tratích Budapešť - Záhřeb a Varaždin - Osijek. Bohaté kulturní dědictví a silná ekonomika umožňují rozvoj cestovního ruchu. Z mnoha sportovních aktivit vyniká házená, fotbal, motokáry a jezdecké soutěže. Ve městě jsou různé možnosti rekreace, zejména na nedaleké řece Dráva a na štěrkovnách Šoderica „Podravská riviéra“. Rybolov je možný na řece Dráva a v jezerech Šoderica, Jegeniš, Vidak atd.

Sport[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]