Koprivnica
| Koprivnica | |
 Koprivnica | |
 vlajka | |
| Poloha | |
|---|---|
| Souřadnice | 46°9′46″ s. š., 16°49′42″ v. d. |
| Nadmořská výška | 149 m n. m. |
| Stát |
 Chorvatsko |
| Župa | Koprivnicko-križevecká |
  Koprivnica | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 90,94 km² |
| Počet obyvatel | 30 854 (2011) |
| Hustota zalidnění | 339,3 obyv./km² |
| Etnické složení | Chorvati (96,2 %), Srbové (1,69 %), Romové (0,48 %), Albánci (0,32 %), Maďaři (0,13 %), Slovinci (0,11 %) |
| Náboženské složení | Křesťané (91,98 %), Muslimové (0,35 %), Ateisté (4,39 %) |
| Správa | |
| Status | město |
| Starosta | Zvonimir Mršić |
| Vznik | 1272 |
| Oficiální web |
www |
| Adresa obecního úřadu | Zrinski trg 1, 48000 Koprivnica |
| Telefonní předvolba | {+385} 048 |
| PSČ | 48 000 |
| Označení vozidel | KC |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Koprivnica je město v severním Chorvatsku. Žije zde 23 955 obyvatel, v celé připadající opčině pak 30 854 obyvatel. Je správním střediskem Koprivnicko-križevecké župy.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Historie Koprivnice připomíná historii jiného chorvatského města, Varaždinu[zdroj?]. První zmínka o městě je z roku 1272, během vlády krále Ladislava IV.. Roku 1356 byla Koprivnica prohlášena tehdejším králem Ludvíkem I. svobodným obchodním městem, díky těmto privilegiím tak vzkvétala. V 16. století se díky četným tureckým výbojům přiblížila k hranici s touto říší; kvůli tomu zde mohla být zřízena kasárna a ubytováni vojáci. Až dekret Marie Terezie z roku 1756 přesunul armádu jinam - Koprivnica se tak opět stala klidným, obchodujícím městem[zdroj?]. Ve 20. století tu vznikly závody Podravky, dnes je tu i muzeum této firmy.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Koprivnica ve Wikimedia Commons - Koprivnica
- Koprivnica - neoficiální stránky
