Koprivnica
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Kopřivnice Koprivnica |
|
 Koprivnica |
|
 vlajka |
|
| Poloha | |
|---|---|
| Souřadnice | 46°9′46″ s. š., 16°49′42″ v. d. |
| Nadmořská výška | 149 m n. m. |
| Stát |  Chorvatsko |
| župa |  Koprivnicko-križevecká |
 Koprivnica
|
|
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 90,94 km² |
| Počet obyvatel | 30 994 (2005) |
| Hustota zalidnění | 641 obyv./km² |
| Etnické složení | Chorvati 96,20%,Slovinci 0,11%,Maďaři 0,13%,Albánci 0,32%,Romové 0,48%,Srbové 1,69% |
| Náboženské složení | Křesťané |
| Správa | |
| Status | město |
| Starosta | Zvonimir Mršić |
| Vznik | 1272 |
| Oficiální web | www |
| Adresa obecního úřadu | Zrinski trg 1, 48000 Koprivnica |
| Telefonní předvolba | {+385} 048 |
| PSČ | 48 000 |
| Označení vozidel | KC |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tento článek pojednává o chorvatském městě. Další významy jsou uvedeny v článku Koprivnica (rozcestník).
Koprivnica je město v severním Chorvatsku. Žije zde 31 000 obyvatel. Je hlavním městem župy Koprivnica - Križevci.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Historie Koprivnice připomíná historii jiného chorvatského města, Varaždinu. První zmínka o městě je z roku 1272, z doby vlády krále Ladislava IV. V polovině 14. století, roku 1356 bylo tehdejším králem Ludvíkem I. prohlášeno svobodným obchodním městem, díky těmto privilegiím tak vzkvétalo. V 16. století se díky četným tureckým výbojům přiblížilo k hranici s touto říší; kvůli tomu mohly zde být zřízeny kasárny a ubytováni vojáci. Až dekret Marie Terezie z roku 1756 přesunul armádu jinam - Koprivnica se tak opět stala klidným, obchodujícím městem. Ve 20. století tu vznikly závody Podravky, dnes je tu i jí zasvěcené muzeum.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Koprivnica ve Wikimedia Commons- Koprivnica
- Koprivnica - neoficiální stránky
