Križevci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Križevci
Cathedral in Krizevci.jpg
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška140 m n. m.
StátChorvatskoChorvatsko Chorvatsko
Križevci
Križevci
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha263,7 km²
Počet obyvatel11 231 (2011)
Hustota zalidnění42,6 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.krizevci.hr
PSČ48260
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Križevci (maďarsky Kőrös, latinsky Crisum) jsou město v centrální části Chorvatska, nacházející se 57 km severovýchodně od Záhřebu. Administrativně spadají pod Koprivnicko-križeveckou župu. V roce 2011 zde žilo celkem 11 231 obyvatel. V blízkosti města se nachází rovněž i hora Kalnik a hrad stejného názvu.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Město se rozkládá v regionu tzv. chorvatského Příhoří[zdroj?], na říčce Koruška, která se vlévá do potoka Glogovnica.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o městě pochází z roku 1209. V roce 1252 získaly Križevci statut svobodného královského města. Nejstarší jádro města se nacházelo v lokalitě dnešního Horního města (chorvatsky Gornji Grad).

V roce 1539 vypálili město při svém postupu Evropou Turci. V roce 1552 se město ocitlo na samé frontové linii křesťanského světa s Turky. V souvislosti s tím bylo modernizováno městské opevnění, postaveny nové brány. Z administrativního hlediska se Križevci staly sídlem tzv. kapetanie, jedné z mnoha na hranici Habsburské monarchie s tureckou říší.

V roce 1752 sloučila císařovna Marie Terezie svým rozhodnutím původní horní a dolní město do jedné obce. Od té doby nesou Križevci svůj současný název v množném čísle (sing. Križevec).

Roku 1838 zde byla otevřena tzv. Ilyrská čítárna (pojmenována nejspíše v souvislosti s ilyrským hnutím). Jednalo se o první větší kulturní instituci pro město.

V roce 1871 získalo město železniční spojení. Přes Križevce vede důležitá trasa z Budapešti do Rijeky. V posledním rakousko-uherském sčítání lidu z roku 1910 žilo v Križevcích přes 4,8 tisíce obyvatel. Přítomna zde byla i židovská komunita, ta zde měla i vlastní synagogu.

V bezprostřední blízkosti byl za 2. světové války koncentrační tábor Gornja Rijeka.

Po druhé světové válce bylo město centrem potravinářského průmyslu. V místních kasárnách Kalnik byla dislokována 411. dělostřelecká brigáda Jugoslávské lidové armády.

V souvislosti s transformací chorvatského hospodářství po roce 1991 však i místní potravinářská společnost Mlinar zanikla a zbořena byla i věž, která představovala jednen ze symbolů města. V roce 2008 zasáhla v souvislosti se světovou hospodářskou krizí město, které již tak patřilo v rámci Chorvatska k ekonomicky slabším, další rána, zvýšila se nezaměstnanost apod.

Na počátku 21. století byla také přemístěna ze středu města původní městské tržiště.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Budova tzv. Chorvatského domu chorvatsky Hrvatski dom).

Hlavním katolickým svatostánkem v Križevcích je konkatedrála svatého Kříže. Nachází se zde také kaple svatého Floriána. Stojí zde také řeckokatolická katedrála.

Poblíž kostela sv. Anny v centru města stojí také Městské muzeum (chorvatsky Gradski muzej).

V Križevcích se nachází městská knihovna Franja Markoviće. Nedaleko od ní stojí observatoř, resp. kosmologické centrum.

Ve městě se nachází tzv. Chorvatský dům, který slouží pro potřeby Otevřené školy.

V roce 2022 byla v centru města otevřena vyhlídková věž.[1] V témže roce získalo město také titul "Město pro mladé".[2]

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

V Križevcích sídlí stavební společnost Radnik, která již v časech existence socialistické Jugoslávie realizovala řadu staveb na území jednotlivých jejích republik, také v Chorvatsku a v západní Evropě. Do roku 1994 zde sídlila společnost Čelik, která se věnovala zpracování oceli, sídlila zde také již zmíněná firma Mlinar. Zkrachovala v souvislosti s nesnadnou transformací chorvatského hospodářství na nové poměry po roce 1991.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Hlavní dopravní tah, který přes ně prochází, je železniční trať mezi městy Koprivnica a Vrbovec (a směrem dále do metropole Záhřebu). Město také představuje významnou železniční křižovatku. Hlavní nádraží se nachází ve značné vzdálenosti od samotného středu města.

K městu rovněž vede i přivaděč dálnice A2 (silnice č. D10).

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. U centru Križevaca otvoren vidikovac, do njega vode 102 stepenice, a pogled je prekrasan i besplatan. epodravina. Dostupné online [cit. 2022-06-08]. (chorvatština) 
  2. Grad Križevci dobitnik titule Grad za mlade, skate park krasi prigodni grafit. epodravina [online]. [cit. 2022-07-31]. Dostupné online. (chorvatsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]