Samobor

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Samobor
Samobor-trg.JPG
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška160 m n. m.
StátChorvatskoChorvatsko Chorvatsko
ŽupaZáhřebská
Samobor
Samobor
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha250 km²
Počet obyvatel37 633 (2011)
Hustota zalidnění150,5 obyv./km²
Správa
StarostaKrešo Beljak
Telefonní předvolba{+385} 01
PSČ10 430
Označení vozidelZG
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Samobor je město v Chorvatsku, administrativně spadá pod Záhřebskou župu; od hlavního města leží nedaleko jihozápadním směrem - dnes patří k jeho předměstím. V roce 2011 žilo ve vlastním městě 15 956 obyvatel, v celé připadající opčině se 78 sídly pak 37 633 obyvatel. Nachází se na začátku tzv. Samoborských hor (chorvatsky Samoborsko gorje) a jejich přechodu do širokého údolí řeky Sávy. Město leží jen 5 km od chorvatsko-slovinské hranice.

Podnebí a klima[editovat | editovat zdroj]

Samobor s okolím má klasické středoevropské klima. Průměrná teplota zde dosahuje 10,9 °C. Nejchladnějším měsícem je leden s 0,1 ˚C a nejteplejším červenec s 21,1 ˚C. Nejvíce srážek spadne v listopadu, průměrný počet slunečných dní zde činí 52,8 ročně. Nejvíce zataženo bývá v prosinci.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pozůstatky hradu.

Samobor existuje již od roku 1242, podle dokumentu o hospodářské pomoci maďarského krále Bély IV. V 16. století se zde těžila měď, do jisté míry v okolí i železná ruda. Již od začátku 19. století, od roku 1810 zde existují různá zařízení pro turisty (otevřen byl první hotel), kteří sem jezdí hlavně na místní kopce. Zavedeno bylo také poštovní spojení. V této době, mezi lety 1809 a 1813 zde vládli Francouzi, sídlo bylo součástí tzv. Ilyrské provincie (chorvatsky Ilirske pokrajine).

V roce 1875 v Samoboru odstartoval první organizovaný horský výstup. V roce 1883 byl vybudován nedaleko Samoboru most přes řeku Sávu a o šest let později, roku 1889 bylo ve městě zprovozněno koupaliště. V této době zde také vznikaly první hotely a penziony a byl položen základ rozvoji turistiky.

Od roku 1901 získal Samobor železniční spojení se zbytkem Chorvatska. Provozován zde byl oblíbený motorový vůz s názvem Samoborček, který zajišťoval spojení do nedalekého Záhřebu. Později byla železniční trať, která do města vedla, zrušena. Její název dnes připomíná jen místní část Kolodvorsko naselje.

V roce 1937 byla v blízkosti Samoboru založena tehdy nelegální Komunistická strana Chorvatska.

Kultura a pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Kostel v Samoboru

Hlavní turistickou atrakcí zdee je Samoborský hrad na vrcholu Tepec. V Samoboru se nachází také městské muzeum (Samoborské muzeum), dále potom pozůstatku zámku Podolje, který je umístěn západně od středu města. Nedaleko hlavního náměstí stojí kostel svaté Anastásie, postavený roku 1334.[1]

Na náměstí Matice Chorvatské potom stojí Galerie Prica, vedle níž se nachází i kino. Stojí zde také Muzeum Marton, které vlastní místní sběratel umění Veljko Marton. Sídli v budově kurie z 19. století.

Jihovýchodně od centra města stojí také Klášter nanebevstoupení Panny Marie.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Severovýchodně od města vede dálnice A3, která směřuje do slovinského hlavního města Lublaně. Samotným Samoborem prochází silnice č. D231 ze Svete Nedelje do Bregany.

Sport[editovat | editovat zdroj]

Místní fotbalový tým nese název NK Samobor a hraje v 2. fotbalové lize. Založen byl roku 1925.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. O CRKVI SV. ANASTAZIJE U SAMOBORU I bl. Stepinac utkan u povijest crkve. Glas Koncila [online]. [cit. 2022-09-04]. Dostupné online. (chorvatsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]