Zaprešić

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zaprešić
Zaprešić centar.jpg
Zaprešić – znak
znak
Zaprešić – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška131 m n. m.
StátChorvatskoChorvatsko Chorvatsko
ŽupaZáhřebská
Zaprešić
Zaprešić
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha52,56 km²
Počet obyvatel25 226 (2011)
Hustota zalidnění479,9 obyv./km²
Správa
StarostaŽeljko Turk
Oficiální webwww.zapresic.hr
Telefonní předvolba{+385} 01
PSČ10 290
Označení vozidelZG
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zaprešić je město v Chorvatsku, 17 km severozápadně od hlavního města Záhřebu. Žije zde 19 644 obyvatel (v celé opčině 25 223 obyvatel) a patří pod záhřebskou příměstskou oblast. Jižně od něj protéká řeka Sáva, jihovýchodně se poté nachází její soutok s řekou Krapina.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1334. V roce 1573 došlo v okolí dnešního města k selským bouřím. Během následujících století zde, stejně jako v nedalekém chorvatském Záhoří, vznikla řada reprezentativních sídel a zámků chorvatské šlechty.

V roce 1857 zde žilo 791 obyvatel.

V roce 1903 došlo na místním nádraží do protestů mezi místním chorvatským obyvatelstvem s Maďary. Na stanici byly umístěny nápisy v maďarském jazyce. Kritikové toto vnímali jako pokus o maďarizaci (Chorvatsko na rozdíl např. od Slovenska nebo Rumunska nebylo vystaveno tvrdé maďarizaci, až na spor o užití jazyka na železnici). Protesty se zvrhly v násilnosti, několik místních sedláků zahynulo a řada z nich byla následně četnictvem pozatýkána.

Během posledního Rakousko-uherského sčítání lidu z roku 1910 žilo v Zaprešići 1490 obyvatel.

Od roku 1920 sídlí v Zaprešići masný průmysl.

Původně několikatisícové město začalo rychle růst po druhé světové válce v souvislosti s rozšiřováním chorvatské metropole Záhřebu. Roku 1952 získal statut samostatné obce (chorvatsky općina). Jen mezi lety 19711991 se počet obyvatel Zaprešiće zvýšil z pěti tisíc na téměř dvacet tisíc. Střed Zaprešiće byl rozsáhleji přebudován, doplnily jej výškové budovy, panelové domy a na svoji dobu moderní obchodní centra. Od roku 1995 má původní obec i statut města.

Administrativní dělení[editovat | editovat zdroj]

Samotné město je administrativně rozděleno na následujících 9 místních částí: Hruševec Kupljenski, Ivanec Bistranski, Jablanovec, Kupljenovo, Lužnica, Merenje, Pojatno, Šibice i Zaprešić.

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Kromě již zmíněného masného průmyslu je zastoupen i průmysl výroby stavebních hmot (např. keramické výrobky) a dále výroby kolejnic, výhybek a dalšího. Na přelomu první a druhé dekády nebylo město významněji poznamenáno hospodářskou krizí, především díky značnému růstu obyvatel a investicím do nových provozů rostoucího sídla.

V roce 2018 měl městský rozpočet celkovou výši 198 milionů HRK.

Značná část místního obyvatelstva je zaměstnána v obchodním centru West Gate Shopping Center, které přiléhá k nedaleké dálnici.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Ve městě a jeho okolí se nacházejí tyto památky a turisty navštěvovaná místa:

  • Novi Dvori – ucelený komplex feudálního velkostatku, majetek bána Jelačiće s rodinnou hrobkou Jelačićů. V bývalém špýcharu je zřízeno muzeum (galerie) naivního malíře Matija Skurjeni. Jeho výstavbu inicioval rod Zrinských.
  • Dvorac Lužnica – zámek z konce 18. století s parkem a jezírkem
  • Dvorac Januševecklasicistní zámek s parkem
  • Jezero Zajarki – umělé jezero, nacházející se mezi městem a řekou Sávou. Jezdí se sem koupat mnoho místních obyvatel.
  • 'Kaple zasvěcená sv. Antonínu Paduánskému byla postavena v roce 1933.

V rámci popularizace regionu byla zřízena turistická stezka (chorvatsky Staza dvoraca, trasa zámků), která propojuje uvedené pamětihodnosti a i některé další.

Od roku 1984 sídlí v Zaprešići také muzeum věnované chorvatskému malíři Matiji Skurjenimu.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Zaprešić vlastní železniční stanici, která umožňuje spojení na sever do Kumrovce, na jihovýchod do Záhřebu a na západ do Slovinska (od hlavního železničního tahu z Lublaně do Záhřebu zde odbočuje lokálka Savski Marof – Kumrovec. Kromě hlavního nádraží, které je umístěno jižně od města, se zde nachází také stanice Zaprešić-Savska, nacházející se blíže středu Zaprešiće.

Východně od města probíhá Dálnice A2, která směřuje ze Záhřebu do slovinského Mariboru.

Zdravotnictví[editovat | editovat zdroj]

V Zaprešići se nachází také poliklinika (chorvatsky Dom zdravlja).

Sport[editovat | editovat zdroj]

První fotbalový tým v Zaprešići byl založen v roce 1926, druhý poté o tři roky později.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]