Přeskočit na obsah

Železniční trať Zaprešić–Čakovec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Železniční trať Zaprešić–Čakovec
Budova nádraží Zaprešić
Budova nádraží Zaprešić
Stát ChorvatskoChorvatsko Chorvatsko
Provozovatel dráhy HŽ Infrastruktura
Technické informace
Rozchod koleje rozchod 1435 mm
Externí odkazy
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Vlak na trati u stanice Sveti Ilija

Železniční trať Zaprešić–Čakovec (chorvatsky Željeznička pruga Zaprešić–Čakovec, známá též jako Zagorská magistrála), v chorvatské železniční síti evidovaná pod č. 12, je železniční trať na severovýchodním území Chorvatska. Slouží pro dopravu mezi Záhřebem a regiony Záhoří a Mezimuří, je spojnicí železniční trati Čakovec–Kotoriba se Záhřebem. Její délka činí 100 km. Tato jednokolejná trať tvoří součást Panevropského koridoru X.

Trať je ve své jižní části vedena širokým údolím řeky Krapina až k jejímu prameni. Od stanice Budinščica vstupuje do mírně zvlněného terénu chorvatského Záhoří, kde prochází severovýchodním směrem až k městu Novi Marof. Poté je vedena údolím řeky Bednja dále na sever k obci Krušljevec. Tam řeku překonává a směřuje nízkým hřebenem k městu Varaždin. Tam vstupuje do Panonské nížiny. Severně od Varaždinu je po mostu bána Josipa Jelačiće vedena přes řeku Drávu směrem k Čakovci, kde končí.

Trať byla budována v závěru 19. století. V roce 1884 bylo zažádáno o povolení k výstavbě trati, které získala k tomu zřízená uherská společnost o rok později. Trať byla dána do provozu v září 1886. Důvodem pro výstavbu trati byla potřeba převozu zboží z přístavu v Rijece na území centrálních Uher, především do Budapešti. Trať nicméně umožnila jednak rozvoj regionu chorvatského záhoří po ekonomické stránce, jednak i výstavbu dalších tratí v oblasti, které na Zagorskou magistrálu přímo navazují.

Vzhledem k nedostatečným investicím v 20. století byla cestovní rychlost na trati (např. v úseku ZabokVeliko Trgovišće) nízká; problematické je zde rovněž zabezpečovací zařízení. Poslední rekonstrukce trati byla dokončena v roce 1978.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Matea Mikulčić: Organizacija željezničkog putničkog prijevoza nakon modernizacije dionice pruge Zaprešić–Zabok (chorvatsky) (diplomová práce)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Järnvägslinjen Zaprešić–Varaždin–Čakovec na švédské Wikipedii.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]