Přeskočit na obsah

Panonská pánev

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Panonská nížina)
Panonská pánev
Kárpát-medence
Panónska panva
Pannonische Tiefebene
Studně v Hortobágy
Studně v Hortobágy

Nejvyšší bod984 m n. m. (Psunj)
Rozloha200 000 km²

Nadřazená jednotkaAlpsko-himálajský systém
Sousední
jednotky
Alpy, Dinárské hory, Karpaty, Trácko-makedonský masiv
Podřazené
jednotky
Západopanonská pánev, Východopanonská pánev

SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
SlovenskoSlovensko Slovensko
RakouskoRakousko Rakousko
MaďarskoMaďarsko Maďarsko
UkrajinaUkrajina Ukrajina
RumunskoRumunsko Rumunsko
SrbskoSrbsko Srbsko
Bosna a HercegovinaBosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina
ChorvatskoChorvatsko Chorvatsko
SlovinskoSlovinsko Slovinsko
Horninysedimenty
PovodíDunaj
Souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Vymezení Panonské pánve (III.)

Panonská pánev, standardizovaným jménem Panonská nížina (maďarsky Kárpát-medence ("Karpatská kotlina"), polsky Kotlina Panońska, slovensky Panónska panva, německy Pannonische Tiefebene, ukrajinsky Тисо-Дунайська низовина, Tyso-Dunajs'ka nyzovyna, rumunsky Câmpia de Vest, srbsky Панонска низија, Panonska nizija, chorvatsky Panonska nizina, slovinsky Panonska nižina) je rozlehlá pánev ve Střední Evropě mezi Alpami, Karpaty a Dinaridy. Z hlediska geomorfologické hierarchie jde o subsystém Alpsko-himálajského systému. Název dostala po bývalé římské provincii Pannonia.

Panonská pánev zasahuje na území Česka, Slovenska, Rakouska, Maďarska, Ukrajiny, Rumunska, Srbska, Bosny a Hercegoviny, Chorvatska a Slovinska. Na západě sousedí s Alpami, na severu a východě s Karpaty a na jihu s Dinaridy.

Hranicí mezi Alpami a Karpaty je tok Dunaje nad Vídní: levobřežní Weinviertler Hügelland patří k Západním Karpatům, pravobřežní Tullnská pánev (německy Tullnerfeld) a Vídeňský les (Wienerwald) patří k Alpám; Panonská pánev sem zasahuje svou částí Vídeňské pánve.

Na jihovýchodě se Panonská pánev protahuje kotlinou řeky Velké Moravy až k soutoku Západní a Jižní Moravy, tedy k hranici Karpat s Dinaridy. Na západě zasahují okrajové pahorkatiny kolem horního toku Sávy do Slovinska k hranici mezi Dinaridy a Alpami.

Většinu rozlohy Panonské pánve tvoří nížiny o nadmořské výšce kolem nebo pod 100 m. Z nížin a pahorkatin však místy vystupují osamělé ostrovní hory či vrchoviny. Vesměs jde o vyzdvižené kry starých hornin. Pásmo těchto vrchovin dělí Panonskou pánev na menší západní a větší východní část.

Panonskou pánev odvodňuje Dunaj a jeho přítoky, zejména Tisa a Sáva.

Geomorfologické členění

[editovat | editovat zdroj]

Následuje neúplný přehled částí Panonské pánve:

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Václav Král: Fyzická geografie Evropy. Academia, Praha, 2001. ISBN 80-200-0684-2.
  • Ladislav Jirásko et al.: Jugoslávské hory. Olympia, Praha, 1987
  • Velký atlas světa. Geodetický a kartografický podnik, Praha, 1988
  • Index českých exonym. 3., rozšířené a aktualizované vydání. Český úřad zeměměřický a katastrální, Praha, 2019. ISBN 978-80-88197-16-4.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]