Segedín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o maďarském městě. O druhu guláše pojednává článek Segedínský guláš.
Segedín
Szeged
Zleva doprava: Katedrála • Radnice • Národní divadlo • Nábřeží Tisy
Zleva doprava: Katedrála • Radnice • Národní divadlo • Nábřeží Tisy
Segedín – znak
znak
Segedín – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice46°14′54″ s. š., 20°8′55″ v. d.
Nadmořská výška75 m n. m.
Časové pásmo+1
StátMaďarskoMaďarsko Maďarsko
RegionDél-Alföld
ŽupaCsongrád-Csanád
OkresSegedín
Administrativní dělení20 městských částí
Segedín
Segedín
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha280,8 km²
Počet obyvatel161 921 (31.12.2014)
Hustota zalidnění576,6 obyv./km²
Etnické složeníMaďaři 97%, Němci, Rómové, Rumuni
Náboženské složenínevěřící, křestané, Židé
Správa
Statusžupní sídlo, město s župním právem
StarostaLászló Botka (od 2002)
Oficiální webwww.szegedvaros.hu
Telefonní předvolba(+36) 62
PSČ6710, 6720-6729, 6753, 6757, 6771, 6791
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Segedín[1] (maďarsky Szeged [seged], německy Szegedin) je město v jihovýchodní části Maďarska a administrativní centrum župy Csongrád-Csanád, 160 km jihovýchodně od Budapešti, 9 km od srbské a 16 km od rumunské hranice na soutoku řek Tisa a Mureș, v blízkosti jezera Fehér-tó. Žije zde přibližně 159 tisíc[2] obyvatel. Je čtvrtým největším maďarským městem. Pochází odtud uzenina uherský salám.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Segedín a jeho oblast byly obývány už od starověku. Nejstarší známý název města zaznamenal Ptolemaios jako Partiscum. Od 5. století se na území vystřídaly různé kmeny, Slovany vytlačili kočovní Hunové, Avaři, Gepidové a v 9. století do Pannonie vtrhli Maďaři. Jméno Segedín se poprvé objevilo v roce 1183 v dokladu o králi Bélovi III.. Z té doby pocházel první křesťanský kostel v místní části Szörög, jehož základy byly objeveny archeologickým výzkumem v roce 1977 a připomíná jej pamětní deska.

Katedrála
Gotický mariánský kostel,
Segedín-Alsóváros
Budova univerzity.

Během mongolské invaze bylo město zničeno a jeho obyvatelé uprchli k blízkým bažinám. Po invazi se vrátili a město opět postavili. Ve 14. století, během panování Ludvíka Velikého, se Segedín stal nejdůležitějším městem jižních Uher. Jeho strategický význam rostl s tím, jak se k hranicím Uherska přibližovalo turecké vojsko. Král Zikmund Lucemburský totiž nechal tomuto strategickému městu postavit opevnění. Segedín byl povýšen na královské město v roce 1498. V této době zde žili zhruba čtyři tisíce obyvatel.[3]

Segedín byl poprvé drancován tureckou armádou 28. září 1526. Turecká nadvláda nad městem trvala několik desítek let; řada původních obyvatel utekla jinam, bohatší vrstvy např. do Debrecínu, Košic a Trnavy. Na jejich místo přicházeli Turci a v menší míře také jižní Slované.

Zpět bylo město dobyto 23. října 1686 a roku 1715 získalo statut svobodného královského města. V roce 1719 císař Karel VI. městu udělil znak, užívaný dodnes. Během dalších let Segedín rostl a prosperoval.

První tiskárna v Segedínu byla založena v roce 1801. V obdobné době byla postavena budova radnice (dnes označovaná jako stará radnice) a nemocnice. V roce 1813 město byl Segedín opět poničen požáry. V první polovině 19. století byl ještě několikrát stižen ohněm. První vydlážděná ulice v Segedínu vznikla roku 1840. V této době zde žilo něco okolo třiceti tisíc lidí.[4]

Občané Segedína sehráli důležitou roli během revoluce a války za nezávislost v letech 1848–1849. Lajos Kossuth zde 12. července 1849 přednesl poslední projev před emigrací. Segedín byl posledním sídlem revoluční vlády v červenci 1849.[5] Habsburkové pak sice potrestali představitele města, ale Segedín přesto začal opět prosperovat. Do města byla zavedena železnice v roce 1854 a městu se vrátil jeho volný královský městský stav v roce 1860.

Dnes má město krásné budovy a široké třídy, hlavně díky obnově po velké povodni v roce 1879, která zničila drtivou většinu města. Pouze 265 z 5723 původních budov zůstalo nedotčeno a zahynulo 165 lidí. Císař František Josef navštívil město a slíbil, že Segedín bude krásnější, než dříve. Svůj slib splnil. Během dalších let město opět ožilo. Byly postaveny nové paláce, široké bulváry, nové administrativní budovy a v roce 1930 i nová katedrála. Prim v případě centra Segedínu tak hraje neoklasicistní a secesní architektura. První realizovanou stavbou byl nicméně protipovodňový val na řece Tise, který měl nadále zabránit obdobným katastrofám. S obnovou města pomohla řada evropských metropolí a na jejich počest byly pojmenovány nové ulice v Segedínu. Stržen byl rovněž i původní hrad. Od roku 1884 měl Segedín také koněspřežnou tramvaj.

V 90. letech 19. století byly také vybudovány ve své době moderní a v 21. století stále fungující lázně (maďarsky Anna fürdő, které jsou často navštěvovány.

V závěru první světové války byl okupován francouzským vojskem. Po trianonské smlouvě ztratilo Maďarsko svá jižní území, Sedmihradsko ve prospěch Rumunska a Vojvodinu ve prospěch Království SHS. Segedín se stal tedy skoro příhraničním městem a ztratil značnou část svého přirozeného okolí. Do města byla přesunuta univerzita s Cluj-Napocy, která se nyní nacházela v Rumunsku a biskupství z Temešváru.

Segedín velmi trpěl během druhé světové války, kdy bylo 6 000 obyvatel města zabito a židovští občané uvězněni v ghettech. Rudá armáda osvobodila město v roce 1944. Během komunistické éry se Segedín stal centrem lehkého a potravinářského průmyslu. V 60. letech byla vystavěna řada panelových domů a rozšířen byl i potravinářský průmysl (výroba salámů, zpracování paprik, výroba konzerv), který tak začal na celkové produkci výrazně dominovat.

V roce 1962 se Segedín stal krajským městem župy Csongrád-Csanád a okolní venkov byl připojen k městu. Roku 1973 byly k Segedínu připojeny některé okolní obce.

V roce 1970 byl Segedín zasažen další povodní, která překonala výšku velké vody z roku 1879, nedošlo však k zásadnějším škodám na majetku a lidských životech.

Po roce 1990 a politických změnách v Maďarsku došlo k změnám ekonomické struktury země. Řada nerentabilních továren byla zavřena a zkrachovala. V roce 1997 se jedna z místních částí oddělila od Segedína.

Od roku 2005 směřuje do města také dálnice.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Dle sčítání lidu z roku 2011 žilo v Segedínu celkem 168 048 lidí, což představuje 40 % obyvatel župy Csongrád. Město je jako její správní středisko také jejím nejlidnatějším sídlem. Většina obyvatel Segedína se hlásí k maďarské národnosti, zhruba 4 % (6710) osob uvedlo nějakou menšinovou národnost, většinou romskou, německou nebo srbskou. Postupný růst počtu obyvatel Segedínu probíhal až do roku 1990 a poté se zastavil. V současné době počet obyvatel města klesá.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

V Segedínu sídlí značný počet různých kulturních institucí. Nachází se zde velký počet kulturních památek.

Divadla[editovat | editovat zdroj]

Muzea[editovat | editovat zdroj]

Památky[editovat | editovat zdroj]

  • Katedrála Panny Marie – dominanta města, vysvěcená r. 1913
  • Kostel sv. Matyáše - goticko-renesanční síňové trojlodí s cennými freskami a oltářem, nejstarší chrám v Segedínu
  • Kostel sv. Mikuláše s bývalým klášterem minoritů
  • Mariánský kostel ze 13. století, s františkánským klášterem a knihovnou z let 1444-1448, výchozí místo poutní cesty Via Mariana do Mariazell.
  • 3 synagogy (Stará, Nová, Malá)
  • Radnice zbudovaná v novobarokním stylu.
  • Národní divadlo
  • Budovy rektorátu a právnické fakulty univerzity
  • Secesní paláce:
  • Vodárenská věž na náměstí sv. Štěpána.
  • Kakuszyho dům

Pomníky[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Starý most přes řeku Tisu.

Západně od města prochází dálnice M5, která je součástí evropské silnice E75 a spojuje Segedín s Kecskemétem (90 km) a Budapeští (170 km) nebo opačným směrem se srbskou Suboticí (47 km), Novým Sadem (140 km) a Bělehradem (225 km). Na dálnici M5 se u Segedínu napojuje od východu dálnice M43, která vede do rumunského Aradu (100 km).

Z železniční stanice Kiskundorozsma jezdí osobní vlaky do Kiskunfélegyházy a z hlavního nádraží Szeged je zajištěno přímé vlakové spojení s Kecskemétem (1 hodina 10 minut) a Budapeští (2 hodiny 15 minut). Na hlavním nádraží začíná několik vnitrostátních spojů InterCity na trase Budapešť–Segedín. Přes blízkost rumunských hranic nemá Segedín železniční spojení s Rumunskem. Železniční most přes Tisu, který v délce 440 metrů vybudovala v roce 1858 francouzská společnost Ernest Goüin, byl v roce 1944 při osvobozování města vyhozen do povětří. Zbytky mostu, které překážely v plavbě po řece, byly po válce odstraněny. Po přistoupení Maďarska a Rumunska do Evropské unie se znovu zvažovalo vybudování nového mostu. Železniční tratě nicméně směřují ze Segedína do všech směrů; trať č. 121 vede do města Makó u hranice s Rumunskem, trať č. 135 do města Hódmezővásárhely, trať č. 136 do Röszke u hranice se Srbskem a trať č. 140 do města Kiskunfélegyháza.

V roce 1908 zde zahájila provoz tramvajová doprava (rozšířená v roce 2021 o meziměstskou linku do města Hódmezővásárhely[6]) a v roce 1979 trolejbusová. Městskou hromadnou dopravu zajišťuje 42 autobusových, 4 tramvajové a 6 trolejbusových linek. Dopravcem pro tramvajovou a trolejbusovou síť je odlišná společnost, než pro autobusový provoz.

Gastronomické speciality[editovat | editovat zdroj]

Školství[editovat | editovat zdroj]

V Segedínu se nachází 62 školek, 32 základních škol a 18 škol střední. Dvě místní střední školy (Ságvári Endre Gyakorló Gimnázium a Radnóti Miklós Kísérleti Gimnázium) patří mezi velmi dobře hodnocené v celém Maďarsku. Stejně tak se dobře umisťuje v žebříčcích celostátního srovnání i místní univerzita (maďarsky Szegedi Tudományegyetem, která vznikla po první světové válce.

Sport[editovat | editovat zdroj]

Mezi nejoblíbenější sporty ve městě patří házená. Místní populární tým vyhrává řadu ocenění doma i v zahraničí.

Dalším populárním sportem ve městě je fotbal. Segedín má několik fotbalových týmů, které hrají v nejvyšší lize, např. Szegedi AK, Szegedi Honvéd SE.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

  • Interiér kostela sv. Matyáše

  • Kostel sv. Mikuláše a minorité

  • Budova univerzity

  • Radnice

  • Stará synagóga

  • Reökův palác

  • Muzeum Ference Móry

  • Věž vodárny

  • Tisa v Segedínu

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Szeged na maďarské Wikipedii.

  1. ↑ BERÁNEK, Tomáš, et alii. Index českých exonym: standardizované podoby, varianty = List of Czech exonyms: standardized forms, variants. 2., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2011. 133 s. (Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR). ISBN 978-80-86918-64-8. S. 13, 109. Standardizované jméno: Segedín. 
  2. ↑ Magyarország közigazgatási helynévkönyve, 2021. január 1.. 27. září 2021. Dostupné online. [cit. 2021-09-27]
  3. ↑ MOLNÁR, Miklós. A Concise history of Hungary. [s.l.]: Cambridge University Press, 2001. 366 s. Dostupné online. ISBN 9781107050716. S. 48. (angličtina) 
  4. ↑ MOLNÁR, Miklós. A Concise history of Hungary. [s.l.]: Cambridge University Press, 2001. 366 s. Dostupné online. ISBN 9781107050716. S. 177. (angličtina) 
  5. ↑ MOLNÁR, Miklós. A Concise history of Hungary. [s.l.]: Cambridge University Press, 2001. 366 s. Dostupné online. ISBN 9781107050716. S. 195. (angličtina) 
  6. ↑ Článek na portálu zdopravy.cz

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Okres Segedín
Maďarsko - Magyarország - (H)
Župy (Megyék)
(a jejich správní centrum)
Města s župním právem (Megyei jogú város)
Regiony (Régiók)
(český název)
Dél-Alföld (Jižní Alföld) • Dél-Dunántúl (Jižní Zadunají) • Észak-Alföld (Severní Alföld) • Észak-Magyarország (Severní Maďarsko) • Közép-Dunántúl (Střední Zadunají) • Közép-Magyarország (Střední Maďarsko) • Nyugat-Dunántúl (Západní Zadunají)
Části státu (Országrész)
(český název)
Közép-Magyarország (Střední Maďarsko) • Nyugat-Magyarország (Západní Maďarsko) nebo také Dunántúl (Zadunají) • Kelet-Magyarország (Východní Maďarsko) nebo také Alföld és Észak (Alföld a Sever)
Města v Maďarsku podle počtu obyvatel
1 000 000+ Maďarská vlajka
100 000+
50 000+
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Segedín&oldid=20483087“