Segedín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o maďarském městě. O druhu guláše pojednává článek Segedínský guláš.
Segedín
Szeged
Tisa v Segedíně
Tisa v Segedíně
Segedín – znak
znak
Segedín – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 75 m n. m.
Časové pásmo +1
Stát MaďarskoMaďarsko Maďarsko
Region Dél-Alföld
Župa Csongrád
Okres Segedín
Administrativní dělení 20 městských částí
Segedín
Segedín
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 280,8 km²
Počet obyvatel 161 122 (2018)[1]
Hustota zalidnění 576,6 obyv./km²
Etnické složení Maďaři, Němci
Náboženské složení křesťanství
Správa
Status župní sídlo, město s župním právem
Starosta László Botka
Oficiální web www.szeged.hu
Telefonní předvolba (+36) 62
PSČ 6710, 6720-6729, 6753, 6757, 6771, 6791
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Segedín[2] (maďarsky Szeged, [seged], německy Szegedin) je město v jihovýchodní části Maďarska a administrativní centrum župy Csongrád, 160 km jihovýchodně od Budapešti, 9 km od srbské a 16 km od rumunské hranice na soutoku řek Tisa a Mureș. V roce 2014 zde žilo 161 921 obyvatel a je čtvrtým největším maďarským městem. Pochází odtud uzenina uherský salám.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Katedrála

Segedín a jeho oblast byl obýván už od starověku. Nejstarší známý název města zaznamenal Ptolemaios jako Partiscum. Jméno Segedín se poprvé objevilo v roce 1183 v dokladu o králi Bélovi III.

Během mongolské invaze bylo město zničeno a jeho obyvatelé uprchli k blízkým bažinám. Po invazi se vrátili a město opět postavili. Ve 14. století, během panování Ludvíka Velikého, se Segedín stal nejdůležitějším městem jižního Maďarska. Jeho strategický význam rostl s tím, jak se k hranicím Uherska přibližovalo turecké vojsko. Král Zikmund Lucemburský totiž nechal tomuto strategickému městu postavit opevnění. Segedín byl povýšen na královské město v roce 1498.

Segedín byl poprvé drancován tureckou armádou 28. září 1526. Zpět bylo dobyto 23. října 1686 a roku 1715 získalo volný královský městský stav. V roce 1719 dostalo město znak od Karla III. (tento znak je používán dodnes) a během dalších let Segedín rostl a prosperoval.

Občané Segedína sehráli důležitou roli během revoluce a války za nezávislost v letech 18481849. Lajos Kossuth zde přednesl svůj slavný projev. Segedín byl posledním sídlem revoluční vlády v červenci 1849. Habsburkové pak sice potrestali představitele města, ale Segedín přesto začal opět prosperovat. Do města byla zavedena železnice v roce 1854 a městu se vrátil jeho volný královský městský stav v roce 1860.

Dnes má město krásné budovy a široké třídy, hlavně díky velké povodni v roce 1879, která zničila celé město (165 lidí zemřelo). Císař František Josef navštívil město a slíbil, že Segedín bude krásnější, než byl. Svůj slib splnil. Během dalších let město opět ožilo. Byly postaveny nové paláce, široké bulváry a nové administrativní budovy.

Po první světové válce ztratilo Maďarsko svá jižní území, Sedmihradsko ve prospěch Rumunska a Vojvodinu ve prospěch Království SHS. Segedín se stal tedy skoro příhraničním městem, proto jeho význam slábl.

Segedín velmi trpěl během druhé světové války, kdy bylo 6 000 obyvatel města zabito a židovští občané uvězněni v ghettech. Rudá armáda osvobodila město v roce 1944. Během komunistické éry se Segedín stal centrem lehkého a potravinářského průmyslu.

V roce 1962 se Segedín stal krajským městem župy Csongrád a spousta okolních vesnic byla připojena k městu.

Gastronomické speciality[editovat | editovat zdroj]

  • Uherský salám značky Pick, továrna byla založena Márkem Pickem roku 1901, dodnes nejvýznamnější světový producent, chráněná značka registrovaná u Evropské unie
  • paprika

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Magyarország közigazgatási helynévkönyve, 2018. január 1.. 27. září 2018. Dostupné online. [cit. 2018-09-27]
  2. BERÁNEK, Tomáš, et al. Index českých exonym: standardizované podoby, varianty = List of Czech exonyms: standardized forms, variants. 2., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2011. 133 s. (Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR). ISBN 978-80-86918-64-8. S. 13, 109. Standardizované jméno: Segedín. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]