Győr-Moson-Sopron

Župa Győr-Moson-Sopron; Győr-Moson-Sopron vármegye
	; Vlajka ; Znak
Geografie
Hlavní město	Győr
Souřadnice	47°36′ s. š., 17°18′ v. d.
Rozloha	4 208,1 km²
Nejvyšší bod	Kőris-hegy (709 m n. m.)
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas); UTC+02:00 (letní čas)
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	465 945 (2022)
Hustota zalidnění	110,7 obyv./km²
Jazyk	maďarština
Národnostní složení	Maďaři
Náboženství	katolictví
Správa regionu
Stát	Maďarsko
Druh celku	župa
Podřízené celky	7 okresů
Vznik	16. března 1950
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2	HU-GS
Oficiální web	www.gymsmo.hu
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Győr-Moson-Sopron [ˈɟøːr ˈmoʃon ˈʃopron]IPA je župa v severozápadním Maďarsku u hranic s Rakouskem a Slovenskem. Žije zde přibližně 466 tisíc^[1] obyvatel a hlavním městem je Győr (Ráb). Hraničí na západě s rakouskou zemí Burgenland, na severu přímo s územím slovenské metropole Bratislava a na severovýchodě se slovenskými kraji Trnavským a Nitranským. Vnitrostátní hranice má na východě se župou Komárom-Esztergom a na jihu Vas a Veszprém.

Historie

První zmínky o vyspělých obyvatelích župy pochází ze starověku. Celé území dnešní župy bylo součástí římské provincie Pannonia a po jeho severovýchodní hranici (podél Dunaje) procházela limes romanus, tzv. hranice mezi vyspělým světem a barbary. Oblastí vedla Jantarová stezka, významná obchodní cesta mezi severovýchodní (Pobaltí) a jižní Evropou. V raném středověku území patřilo do sféry vlivu Velké Moravy. Po ovládnutí oblasti Uhrami se zde již v 11. století vyvinuly tři župy, nazvané podle svých středisek Ráb, Šoproň a Mošoň. Ty existovaly víceméně v nezměněné podobě až do roku 1920, kdy byla v rámci Trianonské dohody západní část Šoproně a Mošoně dána Rakousku a část Rábska na levém břehu Dunaje dána Československu. Na zbylém maďarském území zůstala zmenšená župa Sopron a zbytek byl sloučen do župy Győr-Moson-Pozsony. Roku 1947 byly odtrženy k Československu ještě tři obce na severu (dnes bratislavská předměstí) a po maďarské administrativní reformě roku 1950 byly všechny pozůstatky sloučeny do jediné župy Győr-Sopron s centrem v Győru (část bývalého Šoproňska připadla župě Vas). Roku 1990 byl název rozšířen do dnešní podoby a opět tak reflektuje všechny tři historické součásti župy.

Přírodní poměry

Stejně jako většina Maďarska, je území župy Győr-Moson-Sopron nížinné, vhodné pro zemědělství. Téměř celá leží v Malé uherské nížině, pouze výběžkem na západě zasahuje do alpského podhůří a na jihovýchodě do Bakoňského lesa. Po severovýchodní hranici župy teče veletok Dunaj, z nějž se větví dlouhé rameno Mošoňský Dunaj (Mosoni-Duna), do nějž se vlévá Litava (Lajta) a přímo v Győru řeky Rábca, odvodňující Neziderské jezero, a Rába, která krátce předtím přijímá říčku Marcal. Přírodně nejcennějším územím župy je národní park Fertő-Hanság, který je rozdělen na několik části. Největší je při Neziderském jezeru (maďarsky Fertő), které leží nedaleko města Sopron na maďarsko-rakouských hranicích.

Doprava

Polohou a charakterem je župa Győr-Moson-Sopron přirozenou branou do Maďarska ze severozápadu, v širším smyslu branou na cestě ze střední do jihovýchodní Evropy. U obce Hegyeshalom je hlavní silniční a železniční přechod mezi Maďarskem a Rakouskem (trasa Vídeň–Budapešť, dálnice M1, E60) a také hlavní silniční a významný železniční přechod na Slovensko (dálnice M15, E65, E75). Západovýchodní osou župy je silnice č. 85 Sopron–Győr, s níž se v Csorně kříží silnice č. 86 (E65) Mosonmagyaróvár–Szombathely (–Záhřeb), paralelně vedou i železnice.

Okresy

Župa Győr-Moson-Sopron se dělí na 7 okresů:^[2]

název okresu	správní centrum	rozloha (km²)	počet obyvatel (1. 1. 2007)^[3]	počet sídel^[2]
Okres Csorna	Csorna	598,78	34 904	34
Okres Győr	Győr	742,54	178 582	27
Okres Kapuvár	Kapuvár	362,72	23 955	18
Okres Mosonmagyaróvár	Mosonmagyaróvár	930,69	73 529	26
Okres Pannonhalma	Pannonhalma	320,59	16 981	18
Okres Sopron	Sopron	877,19	95 470	40
Okres Tét	Tét	375,59	19 246	19

Města a obce

Města jsou označena tučně, obce se statusem nagyközség kurzívou. V župě se nachází celkem 12 měst, 4 velké obce a 167 obcí.

Turismus

Turisté jezdí do župy obdivovat historická centra měst a vesnic, barokní kostely a tradiční vinařskou kulturu. Mezi nejnavštěvovanější místa patří perla barokního stylu, zámek Fertőd, dále pak Panonský vrch nedaleko města Pannonhalma (zapsán na seznam UNESCO), okolí Neziderského jezera a jeho specifickou kulturu (rovněž na seznamu) a další památky. Turisté zde vyhledávají místo pro relaxaci a odpočinek v lázních, kterých je zde nespočet. Vinařství má zde bohatou historii. Hlavním vinařským centrem je Sopron, zde probíhají každoročně ochutnávky vína, vinobraní a další různé akce na oslavu místního jemného vína. Cestovní ruch, který je už v regionu součástí každodenního života a velkým ekonomickým přínosem se neomezuje jen na památky a tradice. probíhá zde spousta koncertů, sportovních událostí a divadelních představení.

Odkazy

Reference

↑ A népesség adatai településenként. Hungarian Central Statistical Office. 26. září 2023. [cit. 2023-10-07].
1 2 Magyar Közlöny 2007 (Maďarský věstník) [online]. 17. září 2007. Dostupné online. (maďarsky) ^{[nedostupný zdroj]}
↑ A Magyar Köztársaság Helységnévkönyve [online]. [cit. 2009-03-28]. Dostupné online. (maďarsky) ^{[nedostupný zdroj]}

Související články

Administrativní dělení Maďarska

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Győr-Moson-Sopron na Wikimedia Commons
Oficiální stránky župy (maďarsky) (anglicky) (německy)
Soubor užitečných odkazů týkající se župy Győr-Moson-Sopron (maďarsky)

[b9c63aaa01b54c119b097622ab5c4e8c495a194c-1] A népesség adatai településenként. Hungarian Central Statistical Office. 26. září 2023. [cit. 2023-10-07].

[okres-2] 1 2 Magyar Közlöny 2007 (Maďarský věstník) [online]. 17. září 2007. Dostupné online. (maďarsky) ^{[nedostupný zdroj]}

[3] A Magyar Köztársaság Helységnévkönyve [online]. [cit. 2009-03-28]. Dostupné online. (maďarsky) ^{[nedostupný zdroj]}

[1]

[2]

[3]

Maďarsko – Magyarország – (H)

Župy (Megyék) (a jejich správní centrum)	Bács-Kiskun (Kecskemét) • Baranya (Pécs) • Békés (Békéscsaba) • Borsod-Abaúj-Zemplén (Miskolc) • Csongrád-Csanád (Segedín) • Fejér (Székesfehérvár) • Győr-Moson-Sopron (Győr) • Hajdú-Bihar (Debrecín) • Heves (Eger) • Jász-Nagykun-Szolnok (Szolnok) • Komárom-Esztergom (Tatabánya) • Nógrád (Salgótarján) • Pest (Hlavní město Budapešť) • Somogy (Kaposvár) • Szabolcs-Szatmár-Bereg (Nyíregyháza) • Tolna (Szekszárd) • Vas (Szombathely) • Veszprém (Veszprém) • Zala (Zalaegerszeg)

Města s župním právem (Megyei jogú város)	Békéscsaba • Debrecín • Dunaújváros • Eger • Érd • Győr • Hódmezővásárhely • Kaposvár • Kecskemét • Miskolc • Nagykanizsa • Nyíregyháza • Pécs • Salgótarján • Segedín • Szekszárd • Székesfehérvár • Szolnok • Szombathely • Šoproň • Tatabánya • Veszprém • Zalaegerszeg

Regiony (Régiók) (český název)	Dél-Alföld (Jižní Nížina) • Dél-Dunántúl (Jižní Zadunají) • Észak-Alföld (Severní Nížina) • Észak-Magyarország (Severní Maďarsko) • Közép-Dunántúl (Střední Zadunají) • Közép-Magyarország (Střední Maďarsko) • Nyugat-Dunántúl (Západní Zadunají)

Části státu (Országrész) (český název)	Közép-Magyarország (Střední Maďarsko) • Nyugat-Magyarország (Západní Maďarsko) nebo také Dunántúl (Zadunají) • Kelet-Magyarország (Východní Maďarsko) nebo také Alföld és Észak (Nížina a Sever)