Baja

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Baja
Radnice
Radnice
Baja – znak
znak
Baja – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
StátMaďarskoMaďarsko Maďarsko
ŽupaBács-Kiskun
OkresBaja
Baja
Baja
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha177,61 km²
Počet obyvatel34 788 (2018)[1]
Hustota zalidnění195,9 obyv./km²
Správa
StarostaZsigó Róbert
Oficiální webwww.baja.hu
PSČ6500
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Baja (německy Frankenstadt) je město v Maďarsku, v župě Bács-Kiskun. Leží na břehu Dunaje. Je centrem okresu Baja. Rozkládá se na ploše 177,61 km² a v roce 2011 zde žilo 37 508 obyvatel.[2] Město je historicky v rámci Maďarska, resp. Uher významný dunajský přístav. Po staletí hrál vedoucí roli v regionálním obchodu s plodinami, zvířaty a vínem.

Název[editovat | editovat zdroj]

V latině je doložen historický název města Francillo, v němčině se objevuje název Frankenstadt. Současný maďarský název se předpokládá bude tureckého původu, označoval v dobové osmanské turečtině býka.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Město se rozkládá na břehu Dunaje, 160 km jižně od Budapešti, na levém břehu. Do města zasahuje slepé rameno veletoku s názvem Sugovica (chorvatsky Šugavoda). U ní se také nachází staré město s nejstaršími stavbami.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Lokalita současného města byla osídlena již v dávnověku. Od 6. století bylo osídleno Avary. První písemná zmínka o moderním sídle pochází z roku 1323. Vznik Baji jako souvisle osídleného sídla ve 12. století je široce přijímán již od počátku století dvacátého. Trvalé osídlení vzniklo původně v místě, kde byl možný přechod přes Dunaj. V roce 1474 daroval uherský král Matyáš Korvín město rodině Czoborů. Současný název byl nejprve zaveden až během období tureckých výbojů a okupace Uher Osmanskou říší ve století šestnáctém. V té době byla centrem náchie, nacházela se zde asi stovka domů a pevnost. Později byla částečně rekolonizována při znovuobnovení dolních Uher po stažení Turků. Díky tomu přišli do Baji příslušníci různých národů, např. Němci, ale také jižní Slované (Chorvati, Srbové). V závěru 17. století sem uprchli někteří jižní Slované z oblastí dnešní Bosny, resp. Srbska.

Po osvobození od Turků hrála Baja klíčový význam především ve smyslu zásobování nového bojiště. V roce 1739 zde vypukla epidemie moru, později roku 1751 jej poničila povodeň a v roce 1840 potom požár. V roce 1828 byly ulice vydlážděny. Díky tomu bylo možné do Baji svážet kamenické výrobky a odsud je dále po Dunaji přepravovat do celých Uher.

Město bylo v 19. století významné jako překladiště obilí. Z okolních polí se sváželo na lodě a poté transportovalo proti proudu Dunaje dále do Uher a do Rakouska. Na počátku 19. století byly místní ulice vydlážděny. Jako významný přístav sloužila Baja i ve 20. století. V rámci zprůmyslnění zde vznikl závod na výrobu zemědělských strojů.

Po skončení první světové války byla Baja okupována nově vzniklým královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců. Na základě Trianonské dohody měla Baja zůstat Maďarsku, nicméně srbské vojsko se stáhlo až roku 1921. Po několik let byla Baja součástí tzv. Republiky Baranya-Baja. V rámci toho byl starostou města jmenován Srb původem z Pančeva Vasa Dolinka.

V roce 1930 byla k Baje připojena vesnice Bajaszentistván.

Po druhé světové válce bylo město rozšířeno o Nové město (maďarsky Újvárosi lakótelep), které vyplnilo prostor mezi hlavním korytem Dunaje a historickým středem města. Roku 1988 dosáhl populační rozvoj Baji svého vrcholu (žilo tu čtyřicet tisíc obyvatel) a od té doby pozvolně klesá.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Náměstí Svaté Troijice v Baji.
Přístav pro sportovní lodě.

palác kultury Bačky, secesní budova v Baji. Na hlavním náměstí (náměstí Svaté Trojice – maďarsky Szentháromság tér) se v secesní budově nachází Muzeum Istvárna Türra. Městská galerie nese název po Istvánu Nagym.

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Během industrializace Uher se ukázala role Baji jako přístavu na Dunaji. Ačkoliv András Vályi ve svých textech popsal město jako místo, kde dominuje především zemědělství a nacházejí se zde velké trhy s obilninami, již později zde vznikly sklady pro převoz zboží. Převáželo se kromě obilí i víno, dřevo, vlna a kůže. Na konci 19. století zde vznikla řada průmyslových podniků, jejich období slávy však pokazila první světová válka a ztráta významu Baji (ztráta statutu okresního města). Až v rámci centrálního plánování byl rozvoj opět iniciován v 70. letech 20. století. V 90. letech minulého století zde probíhala složitá restrukturalizace ekonomiky.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Západo-východním směrem prochází přes Baju železniční trať z Bátaszéku do Kiskunhalasu (a dříve také do srbské Subotici. Kromě hlavního nádraží, umístěného severovýchodně od středu města, stojí na území Baji ještě zastávka Baja-Dunafürdő. Obsluhuje stejnojmenné sídlo na druhém břehu Dunaje.

Ve stejném směru vede také významný silniční tah. Kromě toho přes Baju prochází také silnice č. 51 z Kalocsi přes Baju do Bezdanu v Srbsku.

Dopravně klíčový je siliční/železniční most Istvána Türra přes Dunaj. Postaven byl na začátku 20. století.

Městskou dopravu zajišťují autobusy soukromé společnosti.

Sport[editovat | editovat zdroj]

Na Petőfiho ostrově stojí řada sportovišť, včetně krytého plaveckého bazénu, tenisových kurtů a fotbalového hřiště. Nachází se zde další rekreační zařízení, např. kempy.

Zdravotnictví[editovat | editovat zdroj]

V Baje se nachází městská nemocnice (maďarsky Városi körház).

Známé osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Magyarország közigazgatási helynévkönyve, 2018. január 1.. 27. září 2018. Dostupné online. [cit. 2018-09-27]
  2. http://portal.ksh.hu/pls/ksh/docs/hun/hnk/Helysegnevkonyv_adattar_2011.xls

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]