Hódmezővásárhely

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hódmezővásárhely
A volt Takarékpénztár műemlék épülete. - Csongrád megye, Hódmezővásárhely, Kossuth tér 5. Hodmezocivertanlegi4.jpg
Hódmezővásárhely – znak
znak
Hódmezővásárhely – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
StátMaďarskoMaďarsko Maďarsko
ŽupaCsongrád
OkresHódmezővásárhely
Hódmezővásárhely
Hódmezővásárhely
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha483,22 km²
Počet obyvatel43 311 (2019)[1]
Hustota zalidnění89,6 obyv./km²
Etnické složeníMaďaři
Správa
StatusMěsto s župním právem
Oficiální webwww.hodmezovasarhely.hu
Telefonní předvolba62
PSČ6800
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hódmezővásárhely [-vášárhej] (německy Neumarkt an der Theiß, rumunsky Ionești) je město v jižním Maďarsku, druhé největší sídlo župy Csongrád-Csanád a jedno z největších měst země, které nemají status regionálního centra. Nachází se v jižní části země, cca 20 km od Segedína s nímž je propojen vlakotramvají. Území města se rozkládá na ploše 487,98 km², město samotné má 47 019 obyvatel (k roku 2011).

Název[editovat | editovat zdroj]

Stejně jako v případě řady maďarských měst je název složený z několika slov a v překladu znamená „Trhy na Bobřím poli“. Bobr pochází od Bobřího jezera, které se zde nacházelo; jedná se o starší toponymum než název obce. Do jihoslovanských jazyků bylo převzato v zjednodušené podobě jako Vašarelj.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Andrássyho třída.
Panelové domy.

Na místě dnešního města existovalo ve středověku několik vesnic. Předchůdce dnešní osady vznikl ve 14. století sloučením dvou vesnic z období vlády dynastie Arpádovců Hód a Vásárhely V roce 1432 je doložena první písemná zmínka o existenci Hódmezővásárhely. János Hunyadi zde pravděpodobně postavil pevnost (nejspíše v místech současných kasáren). Rozvoj malého sídla byl přerušen v 15. a 16. století tureckým vpádem. Pod osmanskou nadvládu se město dostalo roku 1542. Řada okolních vesnic byla vypálena a do obce tak přicházeli sedláci, kteří hledali útočiště. Turecké záznamy evidovaly v roce 1557 celkem 135 domů, v roce 1570 již ale tři stovky. Z administrativního hlediska bylo město po nějakou dobu součástí aradského sandžaku (podle dnes rumunského města). V závěru 17. století, když se turecká nadvláda nad Uhrami chýlila ke konci, zasáhla město opět válka a ničení. V roce 1683 byly Hódmezővásárhely vypáleny a obyvatelé se rozutekli. Osada byla obnovena až o šest let později. V roce 1699 do zničeného města přišli uprchlíci z Szabadszálláse. Roku 1701 zde bylo již napočítáno přes stovku rodin.

V letech 1816 a 1817 se na území města dostěhovali Rumuni z oblasti dnešního Sedmihradska, které vyhnala neúroda a hlad. Příchod nových obyvatel znamenal změnu statistiky nejen po jazykové, ale i po náboženské stránce, neboť se umocnil ortodoxní prvek. Město po dlouhou dobu vlastnila šlechtická rodina Károlyů. Získala jej nedlouho po Rákocziho povstání na počátku 18. století. [zdroj?]

Železnice města dosáhla roku 1870. Městská práva získaly Hódmezővásárhely v roce 1873 v období rychlé urbanizace a růstu počtu obyvatel města. Hlavním průmyslem, který zde vzkvétal, byl potravinářský. V této době zde stálo celkem sedm parních mlýnů. Vzhledem k tomu, že v závěru 19. století byly jedním z mála měst, které měly gymnázium široko daleko, sem začaly dojíždět studenti z bližších i vzdálenějších oblastí. Kromě Rumunů se jednalo také i o Srby z území dnešní Vojvodiny.

Během 20. století se město vyprofilovalo jako centrum potravinářského průmyslu. Co do růstu počtu obyvatel však zaznamenalo vzestupy i pády, které způsobily jak války, tak i společenské změny. Po první světové válce bylo jako nově příhraniční město okupováno nejprve francouzskou a poté rumunskou armádou.

Jen na počátku století bylo 70 % obyvatel města zaměstnáno v zemědělství. Minimální rozvoj zaznamenávalo město v oblasti průmyslu. Mezi větší stavby, které byly v okolí města realizovány, byly zavlažovací, resp. odvodňovací kanály. Těsně před první světovou válkou se začala ukazovat stagnace místního hospodářství a nedostatek perspektivy v dalším rozvoji města. Meziválečné období městu nepřineslo větší rozkvět; byly dokončeny nicméně některé infrastrukturní investice, rozšířena byla např. místní nemocnice a vydlážděny některé ulice. Hódmezővásárhely se nicméně ale v této době podstatně zadlužily.

V letech 19501961 bylo hlavním městem župy Csongrád.

V roce 2009 bylo město zvoleno Municipalitou roku (maďarsky Az év települese).

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Žije zde asi 43 700 obyvatel, což je podobný počet jako na počátku 20. století, kdy město patřilo mezi nejlidnatější v Uhersku. Až do roku 1900 zde počet obyvatel rostl; dosáhl maxima cca 51 tisíc. Poté stagnoval a po roce 1980 opět klesá. Podle sčítání lidu z roku 2011 se 3 % obyvatel města, tedy 1 292 osob, hlásilo k národnostní menšině. Jednalo se převážně o menšinu německou, srbskou a romskou.

Administrativní dělení[editovat | editovat zdroj]

Město se dělí na následující místní části:

  • Béke-telep
  • Belváros (Staré město)
  • Csúcs
  • Hód-tó
  • Kertváros
  • Kincses-telep
  • Kishomok
  • Tabán
  • Tarján
  • Susán
  • Újváros (Nové město)

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Městem prochází silnice celostátního významu č. 47, která vede ze Segedína do Békéscsaby. Ta město obchází po severním obchvatu. Dále sem směřuje silnice č. 45 z města Szentes. Nejbližší dálnice se nacházejí jihozápadně od města v Segedíně, a to M5 a M43.

Kromě hlavní železniční trati, která je vedena ve stejném směru (trať č. 130), vedou do Hódmezővásárhel i dvě trati regionální, a to z Makó a Szentese.

Od roku 2021 má město také tramvajovou trať, která prochází jeho historickým středem a končí na místním nádraží. Jedná se o část tramvajové sítě nedalekého Segedína. Tramvaje využívají železniční trať pro meziměstskou dopravu.[2]

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Město je bohaté na archeologické vykopávky[zdroj?]. Sídlí zde galerie Alföldi Galéria a Muzeum Jánose Tornyai, dále zemědělské muzeum. Významné je rovněž Kulturní centrum Ference Besseneyei. Mezi zajímavé kulturní památky patří také Károlyho dům, panské sídlo z počátku 18. století.

Místní historickou budovu radnice vyprojektoval architekt Miklós Ybl.

Turistika[editovat | editovat zdroj]

Navštěvována je místní pláž, termální koupaliště a sportovní koupaliště. Hódmezővásárhely má deset bazénů – tři vnitřní a sedm otevřených.

Osobnosti města[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Magyarország közigazgatási helynévkönyve, 2019. január 1.. 14. srpna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-08-24]
  2. Článek na stránkách railjournal.com (anglicky)

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Ходмезевашархељ na srbské Wikipedii a Hódmezővásárhely na německé Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]