Solotvina
| Solotvina, Slatinské Doly Солотвино (Solotvyno) | |
|---|---|
 Solné jezero | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°56′53″ s. š., 23°52′47″ v. d. |
| Nadmořská výška | 283 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+2 |
| Stát |  Ukrajina |
| Oblast | Zakarpatská |
| Okres | Ťačovo |
  Solotvina | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 11,1 km² |
| Počet obyvatel | 8 977 (2011) |
| Hustota zalidnění | 792 obyv./km² |
| Správa | |
| Vznik | 1360 |
| Adresa obecního úřadu | вул. Харківська 1 90575 смт. Солотвино |
| Telefonní předvolba | (+380) 313 |
| PSČ | 90575 |
| KOATUU | 2124455900 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Solotvina, též Slatinské Doly (ukrajinsky Солотвино, Solotvyno; rumunsky Ocna Slatina; maďarsky Aknaszlatina; rusky Солотвина) je obec (sídlo městského typu) na západní Ukrajině. Leží v okresu Ťačovo Zakarpatské oblasti na řece Tise, která je odděluje od rumunského města Sighetu Marmaţiei (Marmarošská Sihoť). Žije zde necelých 9000 obyvatel – Rumuni, Maďaři a Ukrajinci.
Městem prochází silnice spojující Mukačevo, Rachov a Ivano-Frankivsk; stejným směrem vede i železnice, avšak Solotvina je konečnou stanicí osobních vlaků od Baťova, neboť následující úsek trati prochází rumunským územím. V lednu 2007 byl za účasti prezidentů V. Juščenka a T. Băsescu po mnoha letech otevřen hraniční most přes Tisu, který o něco usnadnil dosažitelnost zdejšího odlehlého regionu.[1]
Solné doly a slaná jezera[editovat | editovat zdroj]
Město je známé především svými rozlehlými solnými doly a jezery. Voda odčerpávaná z hlubinných solných dolů se shromažďuje v povrchových jezerech s nasycenou slanou vodou, kolem nichž je vybudována rekreační zóna s lunaparkem, restauracemi, diskotékou. Od roku 1918 bylo město po rozpadu Rakouska-Uherska [2], až do roku 1939 součástí Československa. Místní sanatorium funguje od roku 1968.
Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]
- Ian Robert Maxwell, vlastním jménem Abraham Leib Hoch, později též Ján Ludvík Hoch, britský žurnalista a multimilionář.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ http://www.bbc.co.uk/romanian/news/story/2007/01/070115_basescu_iuscenko.shtml BBC Romanian – Preşedinţii Băsescu şi Iuşcenko deschid podul peste Tisa
- ↑ PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3, s. 28 - 30, 48 - 51, 73 - 100, 108 - 121, 123 - 134, 136 - 144, 164 - 167
