Přeskočit na obsah

Solotvina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Solotvina, Slatinské Doly
Солотвино (Solotvyno)
Solné jezero
Solné jezero
Solotvina, Slatinské Doly – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška283 m n. m.
Časové pásmoUTC+2
StátUkrajinaUkrajina Ukrajina
OblastZakarpatská
OkresŤačovo
Solotvina
Solotvina
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha11,1 km²
Počet obyvatel8 977 (2011)
Hustota zalidnění792 obyv./km²
Správa
Vznik1360
Adresa obecního úřaduвул. Харківська 1
90575 смт. Солотвино
Telefonní předvolba(+380) 313
PSČ90575
KOATUU2124455900
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Solotvina, též Slatinské Doly (ukrajinsky Солотвино, Solotvyno; rumunsky Ocna Slatina; maďarsky Aknaszlatina; rusky Солотвина) je městys (ukrajinsky selyšče) na západní Ukrajině. Leží v okresu Ťačiv Zakarpatské oblasti, na řece Tise, která Solotvinu odděluje od rumunského města Sighetu Marmației (Marmarošská Sihoť). Žije zde necelých 9000 obyvatel – Rumuni, Maďaři a Ukrajinci.

V Solotvinu sídlí rada solotvinské venkovské komunity, do které patří městys Solotvino a tyto vesnice:

Tato územní komunita má rozlohu 161,5 km2 a v roce v ní žilo 34 944 obyvatel.

Od roku 1918 byl městys po rozpadu Rakouska-Uherska [1], až do roku 1939 součástí Československa. Od roku 1945 byl městys součástí Ukrajinské sovětské socialistické republiky, která byla jednou ze svazových republik Sovětského svazu, nakonec od roku 1991 je součástí samostatné Ukrajiny

Solné doly a slaná jezera

[editovat | editovat zdroj]
Podzemní oddělení alergologické nemocnice

Městys je především známý svými rozlehlými solnými doly a jezery. Voda odčerpávaná z hlubinných solných dolů se shromažďuje v povrchových jezerech s nasycenou slanou vodou, kolem nichž je vybudována rekreační zóna s lunaparkem, restauracemi, diskotékou. Místní sanatorium funguje od roku 1968. V městysu je muzeum solných dolů[2] a muzeum místních solných lázní.[3]

Městysem prochází silnice spojující Mukačevo, Rachov a Ivano-Frankivsk; stejným směrem vede i železnice, avšak Solotvina je konečnou stanicí osobních vlaků od Baťova, neboť následující úsek trati prochází rumunským územím. V lednu 2007 byl za účasti prezidentů V. Juščenka a T. Băsescu po mnoha letech otevřen hraniční most přes Tisu, který o něco usnadnil dosažitelnost zdejšího odlehlého regionu.[4]

Významní rodáci

[editovat | editovat zdroj]
  • Ian Robert Maxwell, vlastním jménem Abraham Leib Hoch, později též Ján Ludvík Hoch, britský žurnalista a multimilionář.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Солотвинська селищна громада (Закарпатська область) na ukrajinské Wikipedii.

  1. PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3, s. 28 - 30, 48 - 51, 73 - 100, 108 - 121, 123 - 134, 136 - 144, 164 - 167
  2. Музей солекопалень, Солотвино [online]. [cit. 2024-07-17]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  3. Музей соляних копалень. elit-solotvino.com.ua [online]. 2021-01-12 [cit. 2024-07-17]. Dostupné online. 
  4. http://www.bbc.co.uk/romanian/news/story/2007/01/070115_basescu_iuscenko.shtml BBC Romanian – Preşedinţii Băsescu şi Iuşcenko deschid podul peste Tisa

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]