Iršava

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Iršava
Іршава
Bývalá synagoga, dnes dům mladých turistů
Bývalá synagoga, dnes dům mladých turistů
Iršava – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška131 m n. m.
StátUkrajinaUkrajina Ukrajina
OblastZakarpatská
OkresChust
Iršava
Iršava
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha25,80 km²
Počet obyvatel10 311
Hustota zalidnění399,7 obyv./km²
Správa
Oficiální webirshavaotg.gov.ua
Adresa obecního úřadu90100, Закарпатська обл., Іршавський р-н, м.Іршава, пл.Народна,2
PSČ90100
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Iršava (ukrajinsky Іршава, rusínsky a rusky Иршава, maďarsky Ilosva) je město ležící v centrální části Zakarpatské oblasti Ukrajiny, asi 40 km jihovýchodně od Mukačeva. Do července 2020 bylo střediskem stejnojmenného okresu. V roce 2007 mělo 9515 obyvatel. Městem protéká řeka Iršavka, samo leží v rozsáhlé tzv. Iršavské kotlině.[1] V Iršavě je sídlo Iršavské městské komunity (ukrajinsky Іршавська міська об'єднана територіальна громада), do které patří kromě Iršavy 19 vesnic, z nichž největší je Ilnica.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o městě pochází z roku 1341.[2] Tehdy byla obec připomínána jako Makszemháza a jako jako majetek syna Oláha Tihaméra Ilosvaie Makszema. Nejspíš se v blízkosti dnešního místa (na vrcholu Stremtura) nacházelo i opevnění, které tvořily ovšem jen hliněné valy a palisády.

V roce 1458 a na konci 17. století byla Iršava vypleněna a vypálena. Po těchto událostech zůstalo v obci žít doslova pár rodin, takže se osada rozvíjela velmi pomalu.

Během Rákócziho povstání se řada místních zapojila do povstaleckých sborů proti habsburské armádě. Boje probíhaly v blízkosti města.

Most z meziválečné doby.

V minulosti město patřilo Rakousku-Uhersku. V 19. století zde byla postavena pila, pošta a mlýn. Roku 1905 byla v Iršavě otevřena skromná knihovna, která zahrnovala 100 knih.[3] Žila zde početná židovská populace, nacházela se zde židovská škola ješiva. V roce 1882 zde žilo 945 obyvatel. Úzkorozchodná železnice sem byla zavedena během první světové války.

Od rozpadu Habsburské monarchie v roce 1918 až do roku 1938 bylo součástí Podkarpatské Rusi a Československa. Krátkou dobu bylo město nicméně okupováno rumunskou armádou, československá moc zde byla uskutečněna až v roce 1919. V této době zde vznikla řada staveb, mimo jiné i most přes řeku Iršavku. Postaveny byly například také i tzv. státní domky. V roce 1923 převzaly Československé dráhy místní úzkorozchodnou železniční trať, opravily ji, rozšířily a vybudovaly nové nádraží. V roce 1930 zde žilo 3065 obyvatel.[4]

V roce 1944 bylo veškeré židovské obyvatelstvo odvezeno do koncentračních táborů. Dnes je v bývalé synagoze kancelář místní organizace mladých turistů. V okolních lesích působily během války skupiny partyzánů.

Roku 1945 na základě zfalšovaného referenda které organizoval Sovětský svaz pod dohledem sovětských vojsk, byla Podkarpatská Rus spolu s městem Iršava připojeny k Ukrajinské SSR. V roce 1947 se stala sídlem městského typu a okresním městem.[2]

V období po druhé světové válce byla tehdejší vesnice rozsáhleji industrializována (postaven zde byl například textilní závod). V roce 1952 zde dle sovětských statistik byla v provozu také pila, základní a střední škola, kulturní dům, knihovna a kino. O dva roky později zde vznikla i továrna na výrobu nábytku (ty se nacházely v Zakarpatské oblasti díky produkci dřeva poměrně ve velkém počtu). Přebudován byl také střed města, kde vznikla nová radnice, přiléhající k hlavní křižovatce. Naproti ní na jižní straně vyrostlo obchodní centrum.

Od roku 1982 má status města.

V lednu 1989 mělo město 9873 obyvatel a většina jeho obyvatel pracovala ve zmíněných průmyslových podnicích. Celkem se zde tehdy nacházelo pět velkých závodů. Velká část z nich byla rozhodnutím ukrajinské vlády z roku 1995 privatizována. Některé ze závodů v následujících letech zkrachovaly.

Městská zeleň[editovat | editovat zdroj]

Na břehu Iršavky se severně od středu města nachází městský park. Parkovou úpravu má také údolí řeky Iršavky.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Městem prochází úzkokolejná Boržavská hospodářská dráha.

Jižně od Iršavy vede hlavní silnice celostátního významu, která spojuje Mukačevo a Chust.

Slavní rodáci[editovat | editovat zdroj]


Panorama Iršavy v roce 2009
Panorama Iršavy v roce 2009

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Иршава na ruské Wikipedii a Іршавська міська громада na ukrajinské Wikipedii.

  1. POP, Ivan. Энциклопедия Подкарпатской Руси. Užhorod: Издательство владяка, 2001. 430 s. Dostupné online. ISBN 966-7838-23-4. S. 188. (ruština) 
  2. a b TROŇKO, Petro. Історія міст і сіл Української РСР – Закарпатська область. Kyjev: Akademie věd Ukrajinské sovětské socialistické republiky Kapitola Iršava, s. 288. (ukrajinština) 
  3. TROŇKO, Petro. Історія міст і сіл Української РСР – Закарпатська область. Kyjev: Akademie věd Ukrajinské sovětské socialistické republiky Kapitola Iršava, s. 289. (ukrajinština) 
  4. TROŇKO, Petro. Історія міст і сіл Української РСР – Закарпатська область. Kyjev: Akademie věd Ukrajinské sovětské socialistické republiky Kapitola Iršava, s. 293. (ukrajinština) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]