Berehovo
| Berehovo Берегове | |
 Centrum města | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
|---|---|
| Souřadnice | 48°12′ s. š., 22°39′ v. d. |
| Nadmořská výška | 115 m n. m. |
| Časové pásmo |
+2 +3 (letní čas) |
| Stát |
 Ukrajina |
| Oblast |
 Zakarpatská |
| Okres | Berehovo |
  Berehovo Berehovo, Ukrajina | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 19,00 km² |
| Počet obyvatel | 24 038 (2016) |
| Hustota zalidnění | 1 265,2 obyv./km² |
| Etnické složení | Maďaři, Ukrajinci, Rusíni, Romové |
| Správa | |
| Status | město |
| Starosta | Zoltan Adalbertovyč Babjak |
| Vznik | 1063 |
| Oficiální web |
www |
| Adresa obecního úřadu |
вул. Б. Хмельницького 7 90200 м. Берегове |
| Telefonní předvolba | (+380) 3141 |
| PSČ | 90200 |
| KOATUU | 2110200000 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Berehovo (ukrajinsky Берегове, Berehove, maďarsky Beregszász, rusínsky Берегово, Berehovo, rumunsky Bereg, rusky Берегово, Beregovo, v jidiš בערעגסאז, německy Bergsaß) je město v Zakarpatské oblasti na západní Ukrajině u hranic s Maďarskem. Žije zde přibližně 24 tisíc[1], převážně Maďarů, Rusínů, Ukrajinců a Romů.
Město je centrem Berehovského okresu. V době Uherského království bylo sídlem župy Bereg. V letech 1918–1938, po rozpadu Rakouska-Uherska[2], bylo město součástí Československa.
Obsah
Poloha[editovat | editovat zdroj]
Město leží v Zakarpatské nížině, na západním výběžku Berehovské nížiny nad kanálem Verke, který dělí město na pravobřežní a levobřežní část. Nachází se asi pět kilometrů od hraničního přechodu s Maďarskem Astej (Asztély) – Beregsurány a 70 km jihovýchodně od Užhorodu. Vodní kanál Verke spojuje řeky Boržavy a Latorici
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka je o osadě Villa Lamperti z roku 1063. Zakladatelem byl vévoda Lampert, nejmladší syn uherského krále Bély I. a bratr Ladislava I. Svatého. V roce 1142 král Gejza II. osídlil osadu saskými osadníky a obec byla nazývána Szász, Lamperthszász. V letech 1240–1241 po nájezdech Tatarů byla obec zničena.
Pro jeho obnovení udělil král Béla IV. v roce 1247 statut královského města a četná privilagia. Od roku 1271 se stalo Lamperthszász centrem berežského komitátu. V roce 1396 bylo město darováno králem Zikmundem Lucemburským podolskému knížeti Korjatovyčovi a tím se stalo součástí mukačevského hradního panství. V roce 1504 se poprvé objevuje název Beregszász. Sídlo bylo opět zničeno nájezdy Tatarů v roce 1566, polskými vojsky v roce 1657 a habsburskými vojsky v roce 1686.
Dne 22. května 1703 na náměstí Tomáš Ese vyhlásil protihabsburské povstání. Po jeho potlačení císař Karel VI. Habsburský zkonfiskoval město včetně majetků rodiny Rákócziho a předal jej v roce 1728 rodu Schönborn. Po Trianonské dohodě připadlo nově vzniklému Československu. V letech 1938–1944 připadlo Maďarsku, poté SSSR.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Městem prochází železniční trať železniční trať Baťovo – Královo nad Tisou, na kterou je napojena jedna z větví úzkokolejné (rozchod 750 mm) Boržavské hospodářské dráhy (ukrajinsky Боржавська вузькоколійна залізниця).
Silniční doprava je zastoupena dálničními silnicemi E58 a E81.
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Berehovo uzavřelo partnerství s následujícími městy:
Kecskemét a Zalaegerszeg, Maďarsko
Przeworsk, Polsko
Satu Mare a Miercurea Ciuc, Rumunsko
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ukrajinská státní statistická služba: Čysel'nisť najavnoho naselennja Ukrajiny na 1 sičnja 2019 roku. Kyjev. červen 2019. ISBN 978-966-8459-82-5. Dostupné online. [cit. 2019-06-25]
- ↑ PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná, Žižkova 2379 (734 01 Karviná) ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3, s. 28 - 30, 48 - 51, 73 - 100, 108 - 121, 123 - 134, 136 - 144, 164 - 167
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Berehovo ve Wikimedia Commons - (česky) Berehovo - fotografie a turistické informace o městě
- (ukrajinsky) Oficiální stránky města
- (česky) Boržavská úzkokolejka
