Berežská župa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Berežská župa v župním dělení Uherského království
Mapa župy (1910)

Berežská župa (latinsky comitatus Beregiensis; maďarsky Bereg vármegye; německy Komitat Berg/Berger Gespanschaft) je název historického komitátu, stolice a župy Uherského království. Dnes je území Berežské župy rozděleno mezi Maďarsko a Ukrajinu.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Berežská župa sestávala ze dvou poměrně odlišných regionů. Jižní část, kterou ohraničovala řeka Tisa, je rovinatá a osídlená převážně Maďary, zatímco severní polovinu tvoří údolí řeky Latorice a jejích přítoků pramenících na jižním úbočí Karpat, kde žili a žijí převážně Rusíni. Zhruba uprostřed leží město Mukačevo (maď. Munkács), dnes největší v regionu, nicméně tradičním centrem župy bylo město Berehovo (maď. Beregszász), ležící poněkud jižněji. Dalšími většími sídly byla městečka Svaljava a Iršava. Župa sousedila (po směru hodinových ručiček) s rakouskou Haličí a župami Maramureš, Ugocsa, Szatmár, Szabolcs, Uh.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Znak župy

Župa byla jednou z nejstarších v Uhrách. Po první světové válce byla její většina přiřčena meziválečné ČSR jakožto součást Podkarpatské Rusi), což bylo potvrzeno Trianonskou smlouvou (1920). Ta se po intermezzu maďarské okupace (19391944) později stala součástí SSSR a následně Ukrajiny.

V současnosti leží většina území někdejší župy v ukrajinské Zakarpatské oblasti; jen malá část na pobřeží Tisy (okolí obce Tarpa) náleží současné maďarské župě Szabolcs-Szatmár-Bereg. Na jihu ukrajinské části však žije početná maďarská národnostní menšina, která si nadále udržuje svůj jazyk.