Szabolcs-Szatmár-Bereg

Župa Szabolcs-Szatmár-Bereg; Szabolcs-Szatmár-Bereg vármegye
	; Vlajka ; Znak
Geografie
Hlavní město	Nyíregyháza
Souřadnice	48° s. š., 22°10′ v. d.
Rozloha	5 935,8 km²
Nejvyšší bod	Bárci-tető (219 m n. m.)
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas); UTC+02:00 (letní čas)
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	529 381 (2022)
Hustota zalidnění	89,2 obyv./km²
Jazyk	maďarština
Národnostní složení	Maďaři, Romové
Náboženství	křesťanství (kalvinisté 41 %, římští katolíci 24 %, řečtí katolíci 18 %)
Správa regionu
Stát	Maďarsko
Druh celku	župa
Podřízené celky	13 okresů
Vznik	16. března 1950
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2	HU-SZ
Oficiální web	www.szszbmo.hu
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Szabolcs-Szatmár-Bereg [sabolč satmár bereg] je župa na severovýchodě Maďarska, v nejvýchodnější části země. Hraničí na severu krátce se Slovenskem, na severovýchodě s Ukrajinou a na jihovýchodě s Rumunskem (jediná maďarská župa hraničící se třemi státy), dále na jihozápadě se župou Hajdú-Bihar a na severozápadě Borsod-Abaúj-Zemplén. Jejím hlavním a zdaleka největším městem je Nyíregyháza. Župa má rozlohu 5 936 km² a žije zde přibližně 529 tisíc^[1] obyvatel.

Historie

Župa vznikla při správní reformě roku 1950 sloučením většiny Szabolčsko-užské župy se župou Szatmár-Ugocsa-Bereg a okrajovými částmi Zemplínské župy. Do roku 1991 se nazývala pouze Szabolcs-Szatmár. Z hlediska historického členění Uherska zahrnuje dnešní župa valnou většinu někdejší Szabolčské župy, město Záhony z bývalé Užské župy, jihozápad bývalé Berežské župy, západní část bývalé Satumarské župy, nepatrné okrajové části bývalé Zemplínské župy a nepatrnou nezastavěnou část bývalé Ugočské župy.

Přírodní poměry

Celé území župy se prostírá v severní části Velké uherské nížiny, je tedy převážně ploché. Ve střední části se nachází zvlněná mírně vyvýšená oblast Nyírség (ňíršég, "Březina"), pokrytá lehkou písčitou půdou nebo navátými písky a porostlá březovými lesy. Podle ní má řada zdejších sídel v názvu předponu Nyír-. Toto území obtéká ze tří stran (od východu na sever a pak podél severozápadní hranice) řeka Tisa, do níž se poblíž Vásárosnaménye prakticky společně vlévají Szamos a Kraszna, přitékající z Rumunska. O něco výše (východně) se do Tisy vlévá ještě Túr. V župě se nachází množství stepních i lužních jezírek, mrtvých meandrů a mokřin, s výskytem cenné fauny a flóry. Nejvyšší vrch v župě (a jediné místo přesahující 200 metrů nad mořem) se nachází na hranici s Ukrajinou v masivu Kosynské hory.

Doprava

Župa se nachází v nejodlehlejší části Maďarska vzhledem k metropoli Budapešť a vyspělejším částem Evropy, leží na hranici Evropské unie a ještě výrazněji i schengenského prostoru. Je sem nicméně z Budapešti dovedena dálnice M3 vedoucí kolem Nyíregyházy a Nagykálló do blízkosti Mátészalky. Severojižně ji křižuje dálková silnice č. 4 (E573) Debrecín – Nyíregyháza – Užhorod. Hlavním železničním uzlem župy je Nyíregyháza, kde se stýkají hlavní tratě z Miskolce a Debrecína (obě počínají v Budapešti), jediná trať z Maďarska na Ukrajinu přes přechod Záhony-Čop a lokální tratě, které mají druhý větší uzel ve stanici Mátészalka. Železniční spojení s Rumunskem zde existuje jen místní drahou Mátészalka – Carei, další tratě končí na státní hranici.

Správní rozdělení

Župa je rozdělena na 13 okresů. Jsou to:

	Jméno okresu	Počet obcí	Obyvatel	Rozloha v km²
1	Baktalórántháza	12	19 521	254,47
2	Csenger	11	13 839	246,51
3	Fehérgyarmat	50	38 363	707,37
4	Ibrány	8	23 850	304,91
5	Kemecse	11	22 185	246,41
6	Kisvárda	23	57 050	523,09
7	Mátészalka	26	64 810	624,70
8	Nagykálló	8	30 430	377,36
9	Nyírbátor	20	43 557	695,94
10	Nyíregyháza	15	166 684	809,61
11	Tiszavasvári	6	27 306	381,61
12	Vásárosnamény	28	36 689	617,94
13	Záhony	11	19 369	145,95

Počet obyvatel uvedený v tabulce je k 1. lednu 2013

Města


pořadí	název	poč. obyv. (1. 1. 2024)
1.	Nyíregyháza	115 359
2.	Mátészalka	15 157
3.	Kisvárda	14 888
4.	Tiszavasvári	12 276
5.	Újfehértó	12 183
6.	Nyírbátor	11 237
7.	Nagykálló	9 033
8.	Vásárosnamény	7 895
9.	Fehérgyarmat	6 975
10.	Nyírtelek	6 455

Galerie

Radnice v Nyíregyháze
Katolický kostel v Nyíregyháze
Újfehértó
Nyírbátor
Krajina kolem Fehérgyarmatu
Řeka Túr
Most přes Túr u Garbolce, nejvýchodnější obci Maďarska
Chrám v Csengeru
Hoportyó (183 m), nejvyšší bod oblasti Nyírség

Odkazy

Reference

↑ A népesség adatai településenként. Hungarian Central Statistical Office. 26. září 2023. [cit. 2023-10-07].

Související články

Administrativní dělení Maďarska

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Szabolcs-Szatmár-Bereg na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[b9c63aaa01b54c119b097622ab5c4e8c495a194c-1] A népesség adatai településenként. Hungarian Central Statistical Office. 26. září 2023. [cit. 2023-10-07].

[1]

Maďarsko – Magyarország – (H)

Župy (Megyék) (a jejich správní centrum)	Bács-Kiskun (Kecskemét) • Baranya (Pécs) • Békés (Békéscsaba) • Borsod-Abaúj-Zemplén (Miskolc) • Csongrád-Csanád (Segedín) • Fejér (Székesfehérvár) • Győr-Moson-Sopron (Győr) • Hajdú-Bihar (Debrecín) • Heves (Eger) • Jász-Nagykun-Szolnok (Szolnok) • Komárom-Esztergom (Tatabánya) • Nógrád (Salgótarján) • Pest (Hlavní město Budapešť) • Somogy (Kaposvár) • Szabolcs-Szatmár-Bereg (Nyíregyháza) • Tolna (Szekszárd) • Vas (Szombathely) • Veszprém (Veszprém) • Zala (Zalaegerszeg)

Města s župním právem (Megyei jogú város)	Békéscsaba • Debrecín • Dunaújváros • Eger • Érd • Győr • Hódmezővásárhely • Kaposvár • Kecskemét • Miskolc • Nagykanizsa • Nyíregyháza • Pécs • Salgótarján • Segedín • Szekszárd • Székesfehérvár • Szolnok • Szombathely • Šoproň • Tatabánya • Veszprém • Zalaegerszeg

Regiony (Régiók) (český název)	Dél-Alföld (Jižní Nížina) • Dél-Dunántúl (Jižní Zadunají) • Észak-Alföld (Severní Nížina) • Észak-Magyarország (Severní Maďarsko) • Közép-Dunántúl (Střední Zadunají) • Közép-Magyarország (Střední Maďarsko) • Nyugat-Dunántúl (Západní Zadunají)

Části státu (Országrész) (český název)	Közép-Magyarország (Střední Maďarsko) • Nyugat-Magyarország (Západní Maďarsko) nebo také Dunántúl (Zadunají) • Kelet-Magyarország (Východní Maďarsko) nebo také Alföld és Észak (Nížina a Sever)