Miskolc
| Miškovec Miskolc | |
 | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
|---|---|
| Souřadnice | 48°6′16″ s. š., 20°47′23″ v. d. |
| Nadmořská výška | 130 m n. m. |
| Časové pásmo | +1 |
| Stát |
 Maďarsko |
| Region | Borsod-Abaúj-Zemplén |
| Župa | Borsod-Abaúj-Zemplén |
| Okres | Miskolc |
| Administrativní dělení | 14 městských částí |
  Miskolc | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 236,68 km² |
| Počet obyvatel | 154 521 (2019)[1] |
| Hustota zalidnění | 652,9 obyv./km² |
| Etnické složení | Maďaři (85 %), Romové, Němci, Slováci |
| Náboženské složení | římští katolíci 24 %, kalvinisté 15 %, řečtí katolíci 4 %, luteráni 1 %; bez vyznání 18 % |
| Správa | |
| Status | Župní sídlo, město s župním právem |
| Starosta | Pál Veres (od 2019) |
| Vznik | 1365 |
| Oficiální web |
miskolc |
| Adresa obecního úřadu |
Városház tér 8. 3500 Miskolc |
| Telefonní předvolba | (+36) 46 |
| PSČ | 3500–3549 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Miskolc [miškolc], česky Miškovec[2] je město v severním Maďarsku, administrativní centrum župy Borsod-Abaúj-Zemplén. Město má rozlohu 236,68 km². Žije zde přibližně 155 tisíc[1] obyvatel. Leží na říčce Szinva při jejím ústí do Slané, na východním úpatí pohoří Bukové hory nad Velkou uherskou nížinou. Miškovec je třetí největší město Maďarska a jedno z jeho center těžkého průmyslu.
Název[editovat | editovat zdroj]
Název města je slovanského původu, odvozen je od zdrobněliny jména Michal v podobě Miško. Odtud byl také do slovenštiny převzat jako Miškovec. Maďaři jej přejali v podobě Miskoc již v 10. století, první zmínka o tomto jméně je z roku 1210.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Oblast byla obydlená už od starověku. Prvními obyvateli Miškovce byli Keltové. Oblast byla obsazená Maďary v 9. století.
Město se rychle vyvíjelo. V roce 1365 mu král Ludvík I. udělil status královského města.
Turci vypálili Miškovec v roce 1544. Později jej obsadili. Během období osmanské nadvlády nad městem jeho rozvoj stagnoval, počet obyvatel Miskolce se v té době pohyboval zhruba na srovnatelné úrovni s Košicemi.
Během maďarského povstání proti Habsburkům císařské síly v roce 1707 plenily a pálily město. O čtyři roky později polovina populace podlehla epidemii cholery. Miškovec se zotavil rychle a období prosperity začalo znovu.
V roce 1878 město zasáhla rozsáhlá povodeň. V závěru 19. století prožíval Miskolc stavební boom, stejně jako zbytek celého tehdejšího Uherska. Díky tomu zde vznikla celá řada reprezentativních staveb, mezi které patří např. divadlo, radnice a další. Zavedeno bylo i telefonní spojení a veřejné osvětlení plynovými lampami. Roku 1902 byla otevřena místní věznice.
Po Trianonské smlouvě v roce 1920 ztratilo Maďarsko oblast dnešního Slovenska a Miškovec se stal jediným regionálním střediskem severního Maďarska. Na přelomu let 1918 a 1919 byl v souvislosti s konfliktem mezi nově vzniklým Československem a Maďarskem krátce obsazen československým vojskem. Změny hranic a vznik Miškovce jako nového regionálního centra (nahradil roli, která původně připadala Košicím) byly jedním z důvodů značného růstu počtu obyvatel během třicátých a čtyřicátých let. Do Miskolce přišla řada Maďarů, kteří se rozhodli z nově československého území odejít.
Během druhé světové války bylo místní židovské obyvatelstvo nahnáno do ghetta a později odvezeno transporty v polovině června 1944 do vyhlazovacích táborů. V létě 1944 byl Miškovec také bombardován spojeneckým letectvem. Dne 4. prosince 1944 město osvobodila Rudá armáda. Během několika válečných let bylo zničeno 350 budov a 7150 dalších bylo vážně poškozeno.
Hned po skončení války byla zahájena obnova Miškovce. Administrativně bylo město rozšířeno připojením okolních obcí Diósgyőr, Hejőcsaba, Görömböly, Szirmá a Hámor. Původně Hornická akademie, která sem přesídlila z Banské Štiavnice byla transformována na Technickou univerzitu těžkého průmyslu. Poslední rozšíření území Miškovce bylo realizováno v roce 1981 připojením obce Bükkszentlászló. Obnova města po válce se soustředila hlavně na obnovu průmyslových kapacit, které byly ničeny bombardováním v závěru války a na jejich rozšíření. Hutní závod v Diósgyőru byl roku 1953 pojmenován na počest Vladimira Lenina. V roce 1955 byl podnik rozšířen a roku 1982 byla dokončena nová slévárna. Vzhledem k vysokým cenám oceli na světových trzích v uvedené době[zdroj?] získával maďarský stát nemalé prostředky z výroby přímo v Miškovci.
90. léta způsobila úpadek těžkého průmyslu v Miskolci. Populace města začala klesat a Debrecen se stal druhým nejlidnatějším městem v zemi. Od roku 2000 došlo ve městě k neustálému rozvoji, který proměnil Miskolc z mýtu o ocelovém městě na město kultury a cestovního ruchu.
V roce 2005, Miskolc získala druhé místo v Evropské hlavní město kultury hospodářské soutěže po Pécs pokyn Eger, Debrecen, Gyor, Budapešť a Sopron.
Ekonomika[editovat | editovat zdroj]
Průmyslová tradice Miskolce byla zahájena již za Rakousko-Uherska. Rozsáhlé investice do průmyslu, např. do metalurgie, byly učiněny ale až po roce 1945. V 80. letech 20. století místní továrna zaměstnávala osmnáct tisíc dělníků a produkovala přes milion tun kovu. Těžký průmysl představoval dominantní oblast v zaměstnanosti místního obyvatelstva až do roku 1989.
Památky[editovat | editovat zdroj]
Jeho dominantou je na hoře Avas stojící gotický kostel se zvonicí, jež každých 15 minut vyzvání. Blízko chrámu je rozhledna, ze které je krásny pohled na město. V Miškovci je spousta zajímavých chrámů, kostelů a měšťanských domů a muzeí.
Hodnotná je také městská synagoga, která čeká na svou rekonstrukci v horních patrech takřka netknuta od 2. světové války, proto má jedinečnou atmosféru.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Do města vede dálnice M30. Město má dvě významné železniční stanice: Tiszai pályaudvar (Tisské nádraží) a Gömöri pályaudvár (Gemerské nádraží) a malé letiště.
Městská doprava[editovat | editovat zdroj]
Veřejnou dopravu v Miškovci poskytuje společnost Miskolc Városi Közlekedési, vlastněný místní správou. Ve městě je 45 autobusových linek a 2 tramvajové linky. První tramvaj vstoupila do služby 10. července 1897, první naplánovaná autobusová linka odstartovala 8. června 1903. Dnes je veřejná doprava v Miškovci jedna z nejlepších v Maďarsku. V Miškovci jezdí mimo jiné i tramvaje české výroby typu 26T, jejími předchůdci byly tramvaje české výroby typu KT8D5.[3][4]
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Aschaffenburg, Německo
Cleveland, USA
Katowice, Polsko
Košice, Slovensko
Ostrava, Česko
Tampere, Finsko
Vologda, Rusko
Burgas, Bulharsko
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Magyarország közigazgatási helynévkönyve, 2019. január 1.. Budapešť. 14. srpna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-08-14]
- ↑ Internetová jazyková příručka [online]. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i, 2008–2021. Heslo Miškovec.
- ↑ Cestující v maďarském Miskolci se budou vozit v tramvajích z Plzně. iDNES.cz [online]. 2013-06-04 [cit. 2020-11-11]. Dostupné online.
- ↑ První tramvaj KT8D5 z maďarského Miskolce dorazila do Prahy. Československý Dopravák [online]. 2016-01-11 [cit. 2020-11-11]. Dostupné online. (česky)
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Miškovec na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Miškovec v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- (maďarsky) (anglicky) (německy) Oficiální stránka města
- (anglicky) (německy) Tram in Miskolc
Encyklopedické heslo 
