Eger

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Další významy jsou uvedeny na stránce Eger (rozcestník).
Eger
Eger montage.JPG
Eger – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška121 m n. m.
Časové pásmo+1
StátMaďarskoMaďarsko Maďarsko
RegionSeverní Maďarsko
ŽupaHeves
OkresEger
Administrativní dělení21 městských částí
Eger
Eger
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha92,2 km²
Počet obyvatel52 898 (2019)[1]
Hustota zalidnění573,7 obyv./km²
Etnické složeníMaďaři
Náboženské složeníKřesťanství
Správa
StatusŽupní sídlo, město s župním právem
StarostaÁdám Mirkóczki (od 2019)
Oficiální webeger.hu
Telefonní předvolba(+36) 36
PSČ3300
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eger či Jager (chorvatsky Jegar; slovensky Jáger; turecky Eğri; německy Erlau) je město v Maďarsku mezi pohořími Mátra a Bükk. Leží na severu země v župě Heves. Žije zde přibližně 53 tisíc[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Středověk[editovat | editovat zdroj]

Až do 10. století se v oblasti dnešního Egeru střídali Slované s Avary a germánskými kmeny. Teprve během vlády svatého Štěpána I. zde vzniklo sídlo biskupství. V této době zde byla postavena první katedrála, nacházela se na místě, kde dnes stojí egerský hrad. Kolem tehdejší katedrály pak začalo vznikat dnešní staré město. V období 14. až 16. století město prosperovalo; pěstovalo se zde dobré víno. Během vlády krále Matyáše byly vybudovány renesanční stavby (1458–1460), většinou k církevním účelům.

Turecká okupace[editovat | editovat zdroj]

Přestože se místní obyvatelé nějakou dobu úspěšně bránili, a dokonce i odrazili i tureckou armádu čítající 80 000 vojáků, roku 1596 se již město ubránit nedokázalo a Turci ho obsadili. Na dalších 80 let se stal Eger tureckým městem, centrem vilájetu (osmanské provincie) a severním pohraničním městem. Během této doby Osmané opravili pevnost, přebudovali kostely na mešity a postavili lázně (jeden minaret z této doby se dodnes dochoval). Po nezdařeném tureckém útoku na Vídeň však nastal zvrat. Habsburkové Osmany porazili a zaútočili i na Uhry. Získali Budapešť (roku 1686) a o rok později i samotný Eger.

Vláda Habsburků[editovat | editovat zdroj]

Po znovudobytí Habsburky v roce 1687 byl Eger rekatolizován, navrátilo se tam biskupství, většinu obyvatel města tvořili v prvních letech po dobytí nově pokřtění Turci. Leopold I. prohlásil Eger královským městem, čímž omezil vliv biskupství, později egerského arcibiskupství, na chod města.

Během 18. století zde došlo k bojům právě proti Habsburkům, během nich město podporovalo maďarské vzbouřence, ti však byli rychle poraženi. V roce 1800 město těžce poškodil požár, o čtyři roky později zde bylo zřízeno arcibiskupství. Právě i zde došlo k významným událostem během celoevropských revolucí v roce 1848.

Velkým fiaskem pro město bylo zavedení železnice, Eger nebyl napojen na trať Budapešť–Miskolc přímo, ale odbočkou. Kvůli tomu tak nezažil takový růst, jako některá jiná města v zemi. Podařilo se ale uchovat historizující ráz města. V roce 1878 zasáhla město ničivá povodeň. Zničeno bylo cca 40 domů a zahynulo okolo 130 osob.

Období republiky[editovat | editovat zdroj]

Rozvoj po pádu Rakouska-Uherska začal velmi pozvolně, ještě v 20. letech se celé Maďarsko topilo v ohromných problémech. Po druhé světové válce byly odkryty některé historické budovy, dnes je město vyhledávanou turistickou destinací. V roce 1968 bylo historické jádro Egeru prohlášeno za památkově chráněné. Díky tomu tak byly barokní domy uchráněny před živelnou výstavbou.

Do roku 2007 sídlila v místních kasárnách i vojenská posádka.

Kultura a památky[editovat | editovat zdroj]

Navštěvován je např. Egerský hrad (maďarsky Egri Vár), známý úspěšnou obranou proti tureckému nájezdu v 16. století, nebo minaret, jeden ze tří, které se do současné doby dochovaly v Maďarsku. Známé jsou rovněž katakomby, které bývají často označovány jako "město pod městem" (maďarsky Város a város alatt. V Egeru stojí také Národní muzeum vína.

Místní minoritský kostel byl navržen Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Dochovaný střed města s hradem.

V Egeru žilo k 1. lednu 2011 celkem 56 569 lidí, což činí 18,3 % celkového obyvatelstva župy Heves. Obyvatelstvo průměrně stárne a počet obyvatel Egeru neroste. V roce 2011 byl podíl osob mladších 19 let na celkové populaci města 22 %, podíl osob starších 60 let činil 24 %. Většina obyvatelstva se považovala za Maďary, cca 4,6 % Egeřanů se ale hlásilo k dalším národnostním skupinám, např. k romské, německé a rumunské národnosti. Dominantně zastoupeným náboženstvím je Římskokatolická církev.

Městská média[editovat | editovat zdroj]

Televizní stanice[editovat | editovat zdroj]

  • Eger Városi Televízió
  • Líceum TV

Rozhlasové stanice[editovat | editovat zdroj]

  • Rádió 1
  • Rádió Eger
  • Szent István Rádió

Tisk[editovat | editovat zdroj]

  • Heves Megyei Hírlap
  • Egri Est
  • Royal club – Heves megye

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Eger je považován za centrum vinařství v Maďarsku.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Eger je napojen na maďarskou železniční síť. Hlavní nádraží se nachází cca 1,5 km od středu města. Z něj vede trať Füzesabony–Eger; právě přes obec Füzesabony je město napojeno na zbytek maďarské železnice.

V Egeru je rovněž provozována i síť městské autobusové dopravy.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Magyarország közigazgatási helynévkönyve, 2019. január 1.. Budapešť. 14. srpna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-08-14]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]