Borsod-Abaúj-Zemplén

Župa Borsod-Abaúj-Zemplén; Borsod-Abaúj-Zemplén vármegye
	; znak ; vlajka
Geografie
Hlavní město	Miskolc
Souřadnice	48°15′ s. š., 21° v. d.
Rozloha	7 247 km²
Časové pásmo	+1
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	739 143
Hustota zalidnění	102 obyv./km²
Jazyk	maďarština
Národnostní složení	Maďaři, v malém počtu Slováci a Romové
Náboženství	křesťanství, převážně římskokatolické
Správa regionu
Nadřazený celek	Maďarsko
Druh celku	župa
Podřízené celky	16 okresů
Vznik	1950
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2	BAZ
Oficiální web	www.baz.hu
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Borsod-Abaúj-Zemplén, běžně zkracovaná jako BAZ, je župa v nejsevernější části Maďarska. Vznikla v roce 1950. Hlavním městem je Miskolc.

Župa je druhou nejrozlehlejší (7247 km²) a druhou nejlidnatější (739 143 obyv. v roce 2004) v Maďarsku. Náleží jí prvenství v počtu obcí (358).

Současná župa zaujímá maďarské části někdejších uherských žup Abovsko-turnianské (Abaúj-Torna) a Zemplínské (Zemplén), většinu historické župy Boršod (Borsod), okrajové jižní části Gemeru (Gömör) a okrajové severozápadní části bývalé Szabolčské župy (Szabolcs). Borsod-Abaúj-Zemplén hraničí se župami Nógrád, Heves, Jász-Nagykun-Szolnok, Hajdú-Bihar a Szabolcs-Szatmár-Bereg a severu se Slovenskem.

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Krajina župy Borsod-Abaúj-Zemplén je velmi pestrá. Na západ zasahuje pohoří Bukové hory (maďarsky Bükk) , na severozápad krasová oblast Aggtelek, která pokračuje na Slovensku jako Slovenský kras. Východně od ní se prostírá nízká pahorkatina Cserehát a pak masiv Slanských vrchů. Jih, střed a východ župy je plochý. Jižní svahy otevřené do Velké uherské nížiny jsou příznivy vinařství, přičemž se zde nachází i proslulá vinařská oblast tokajská. Hlavní řekou je Tisa (Tisza), protékající podél celé jihovýchodní hranice župy a přijímající pod Miskolcem přítoky Slaná (Sajó) s Hornádem (Hernád) a nad Tokajem Bodrog. Na území župy jsou dva národní parky, Národní park Bükk a Národní park Aggtelek.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Župou prochází dálnice M3 Budapešť – Debrecín / Nyíregyháza, z níž se odpojuje přivaděč M30 do Miskolce, odkud pokračuje dálková silnice č. 3 směr Košice a Rzeszów. Je tudy vedena evropská silnice E71 (Split – Záhřeb – Budapešť – Košice) a E79 (Miskolc – Debrecín – Rumunsko – Sofie – Soluň). Hlavním železničním uzlem župy je Miskolc, kudy prochází hlavní trať Budapešť – Hatvan – Miskolc – Nyíregyháza a odpojují se tratě směr Bánréve, Košice a Sátoraljaújhely.

Města[editovat | editovat zdroj]

Města podle počtu obyvatel r. 2001:

Miskolc (sídlo župy; 180 282)

Ózd (39 114)
Kazincbarcika (32 934)
Sátoraljaújhely (18 352)
Mezőkövesd (17 995)
Tiszaújváros (17 581)
Sárospatak (14 718)
Sajószentpéter (13 343)
Edelény (11 220)
Szerencs (10 213)
Putnok (7625)
Felsőzsolca (7157)
Encs (7000)

Mezőcsát (6578)
Alsózsolca (6190)
Szikszó (6062)
Emőd (5471)
Tokaj (5155)
Nyékládháza (5021)
Szendrő (4355)
Borsodnádasd (3605)
Abaújszántó (3422)
Cigánd (3299)
Gönc (2254)
Pálháza (1114)

Okresy[editovat | editovat zdroj]

Župa se dělí na 16 okresů^[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ http://www.jaras.info.hu/jarasok-terkepe/jarasok-borsod-megyeben

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Borsod-Abaúj-Zemplén na Wikimedia Commons
Stránky župy

[1] ttp://www.jaras.info.hu/jarasok-terkepe/jarasok-borsod-megyeben

[1]

Maďarsko - Magyarország - (H)

Župy (Megyék) (a jejich správní centrum)	Bács-Kiskun (Kecskemét) • Baranya (Pécs) • Békés (Békéscsaba) • Borsod-Abaúj-Zemplén (Miskolc) • Csongrád-Csanád (Segedín) • Fejér (Székesfehérvár) • Győr-Moson-Sopron (Győr) • Hajdú-Bihar (Debrecín) • Heves (Eger) • Jász-Nagykun-Szolnok (Szolnok) • Komárom-Esztergom (Tatabánya) • Nógrád (Salgótarján) • Pest (Hlavní město Budapešť) • Somogy (Kaposvár) • Szabolcs-Szatmár-Bereg (Nyíregyháza) • Tolna (Szekszárd) • Vas (Szombathely) • Veszprém (Veszprém) • Zala (Zalaegerszeg)

Města s župním právem (Megyei jogú város)	Békéscsaba • Debrecín • Dunaújváros • Eger • Érd • Győr • Hódmezővásárhely • Kaposvár • Kecskemét • Miskolc • Nagykanizsa • Nyíregyháza • Pécs • Salgótarján • Segedín • Szekszárd • Székesfehérvár • Szolnok • Szombathely • Šoproň • Tatabánya • Veszprém • Zalaegerszeg

Regiony (Régiók) (český název)	Dél-Alföld (Jižní Alföld) • Dél-Dunántúl (Jižní Zadunají) • Észak-Alföld (Severní Alföld) • Észak-Magyarország (Severní Maďarsko) • Közép-Dunántúl (Střední Zadunají) • Közép-Magyarország (Střední Maďarsko) • Nyugat-Dunántúl (Západní Zadunají)

Části státu (Országrész) (český název)	Közép-Magyarország (Střední Maďarsko) • Nyugat-Magyarország (Západní Maďarsko) nebo také Dunántúl (Zadunají) • Kelet-Magyarország (Východní Maďarsko) nebo také Alföld és Észak (Alföld a Sever)