Borsod-Abaúj-Zemplén

Borsod-Abaúj-Zemplén Boršod-Abov-Zemplín
znak
Geografie
Hlavní město	Miskolc
Souřadnice	48°15′ s. š., 21° v. d.
Rozloha	7 247 km²
Časové pásmo	+2
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	739 143
Hustota zalidnění	102 obyv./km²
Jazyk	maďarština
Národnostní složení	Maďaři, v malém počtu Slováci a Romové
Náboženství	křesťanství, převážně římskokatolické
Správa regionu
Nadřazený celek	Maďarsko
Druh celku	župa
Podřízené celky	16 okresů
Vznik	1950
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2	BAZ
Oficiální web	www.baz.hu
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Borsod-Abaúj-Zemplén megye (slovensky a česky Župa Boršod-Abov-Zemplín či Boršodsko-abovsko-zemplínská župa), běžně zkracovaná jako BAZ, je župa v nejsevernější části Maďarska. Vznikla v roce 1950. Hlavním městem je Miskolc.

Župa je druhou nejrozlehlejší (7247 km²) a druhou nejlidnatější (739 143 obyv. v roce 2004) v Maďarsku. Náleží jí prvenství v počtu obcí (358).

Současná župa zaujímá maďarské části někdejších uherských žup Abovsko-turnianské (Abaúj-Torna) a Zemplínské (Zemplén), většinu historické župy Boršod (Borsod), okrajové jižní části Gemeru (Gömör) a okrajové severozápadní části bývalé Szabolčské župy (Szabolcs). Borsod-Abaúj-Zemplén hraničí se župami Nógrád, Heves, Jász-Nagykun-Szolnok, Hajdú-Bihar a Szabolcs-Szatmár-Bereg a severu se Slovenskem.

Přírodní poměry

Krajina župy Borsod-Abaúj-Zemplén je velmi pestrá. Na západ zasahuje pohoří Bukové hory (maďarsky Bükk) , na severozápad krasová oblast Aggtelek, která pokračuje na Slovensku jako Slovenský kras. Východně od ní se prostírá nízká pahorkatina Cserehát a pak masiv Slanských vrchů. Jih, střed a východ župy je plochý. Jižní svahy otevřené do Velké uherské nížiny jsou příznivy vinařství, přičemž se zde nachází i proslulá vinařská oblast tokajská. Hlavní řekou je Tisa (Tisza), protékající podél celé jihovýchodní hranice župy a přijímající pod Miskolcem přítoky Slaná (Sajó) s Hornádem (Hernád) a nad Tokajem Bodrog. Na území župy jsou dva národní parky, Národní park Bükk a Národní park Aggtelek.

Doprava

Župou prochází dálnice M3 Budapešť – Debrecín / Nyíregyháza, z níž se odpojuje přivaděč M30 do Miskolce, odkud pokračuje dálková silnice č. 3 směr Košice a Rzeszów. Je tudy vedena evropská silnice E71 (Split – Záhřeb – Budapešť – Košice) a E79 (Miskolc – Debrecín – Rumunsko – Sofie – Soluň). Hlavním železničním uzlem župy je Miskolc, kudy prochází hlavní trať Budapešť – Hatvan – Miskolc – Nyíregyháza a odpojují se tratě směr Bánréve, Košice a Sátoraljaújhely.

Města

Města podle počtu obyvatel r. 2001:

• Miskolc (sídlo župy; 180 282)

Ózd (39 114) Kazincbarcika (32 934) Sátoraljaújhely (18 352) Mezőkövesd (17 995) Tiszaújváros (17 581) Sárospatak (14 718) Sajószentpéter (13 343) Edelény (11 220) Szerencs (10 213) Putnok (7625) Felsőzsolca (7157) Encs (7000)

Mezőcsát (6578) Alsózsolca (6190) Szikszó (6062) Emőd (5471) Tokaj (5155) Nyékládháza (5021) Szendrő (4355) Borsodnádasd (3605) Abaújszántó (3422) Cigánd (3299) Gönc (2254) Pálháza (1114)

Okresy

Župa se dělí na 16 okresů

• Okres Cigánd
• Okres Edelény
• Okres Encs
• Okres Gönc
• Okres Kazincbarcika
• Okres Mezőcsát
• Okres Mezőkövesd
• Okres Miskolc
• Okres Ózd
• Okres Putnok
• Okres Sárospatak
• Okres Sátoraljaújhely
• Okres Szerencs
• Okres Szikszó
• Okres Tiszaújváros
• Okres Tokaj

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Borsod-Abaúj-Zemplén ve Wikimedia Commons
• Stránky župy

Portály: Geografie | Maďarsko

Autoritní data: AUT: xx0149507 | GND: 1025645-3 | VIAF: 150028308