Přeskočit na obsah

Borsod-Abaúj-Zemplén

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Župa Borsod-Abaúj-Zemplén
Borsod-Abaúj-Zemplén vármegye
Župa Borsod-Abaúj-Zemplén – znak
znak
Župa Borsod-Abaúj-Zemplén – vlajka
vlajka
Geografie
Hlavní městoMiskolc
Souřadnice
Rozloha7 249,7 km²
Časové pásmo+1
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel623 024 (2022)
Hustota zalidnění85,9 obyv./km²
Jazykmaďarština
Národnostní složeníMaďaři, v malém počtu Slováci a Romové
Náboženstvíkřesťanství, převážně římskokatolické
Správa regionu
StátMaďarskoMaďarsko Maďarsko
Druh celkužupa
Podřízené celky16 okresů
Vznik16. března 1950
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2HU-BZ
Oficiální webwww.baz.hu
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Borsod-Abaúj-Zemplén, běžně zkracovaná jako BAZ, je župa v nejsevernější části Maďarska. Vznikla v této podobě v roce 1950. Hlavním městem je Miskolc. Župa je druhou nejrozlehlejší (7247 km²) a druhou nejlidnatější (739 143 obyv. v roce 2004) v Maďarsku. Náleží jí prvenství v počtu obcí (358).

Župa vytvořená roku 1950 v kontextu předešlých správních celků

Současná župa zaujímá maďarské části někdejších uherských žup Abovsko-turnianské (Abaúj-Torna) a Zemplínské (Zemplén), téměř celou historickou župu Boršod (Borsod), okrajové jižní části Gemeru (Gömör) a nepatrné okrajové severozápadní části bývalé Szabolčské župy (Szabolcs). Borsod-Abaúj-Zemplén hraničí se župami Nógrád, Heves, Jász-Nagykun-Szolnok, Hajdú-Bihar a Szabolcs-Szatmár-Bereg a severu se Slovenskem.

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Krajina župy Borsod-Abaúj-Zemplén je velmi pestrá. Na západ zasahuje pohoří Bukové hory (maďarsky Bükk), na severozápad krasová oblast Aggtelek, která pokračuje na Slovensku jako Slovenský kras. Východně od ní se prostírá nízká pahorkatina Cserehát a pak masiv Slanských vrchů (v Maďarsku zvaných Tokajské nebo Zemplínské). Jih, střed a východ župy je plochý. Díky surovinové základně (uhlí, železná ruda) patřila oblast k centrům maďarského těžkého průmyslu. Jižní svahy otevřené do Velké uherské nížiny jsou příznivy vinařství, přičemž se zde nachází i proslulá vinařská oblast tokajská. Hlavní řekou je Tisa (Tisza), protékající podél celé jihovýchodní hranice župy a přijímající pod Miskolcem přítoky Slaná (Sajó) s Hornádem (Hernád) a nad Tokajem Bodrog. Na území župy jsou dva národní parky, Národní park Bükk a Národní park Aggtelek.

Župou prochází dálnice M3 Budapešť – Debrecín / Nyíregyháza, z níž se odpojuje přivaděč M30 do Miskolce, odkud pokračuje dálková silnice č. 3 směr Košice a Řešov. Je tudy vedena evropská silnice E71 (SplitZáhřeb – Budapešť – Košice) a E79 (Miskolc – Debrecín – RumunskoSofieSoluň).

Hlavním železničním uzlem župy je Miskolc, kudy prochází hlavní trať Budapešť – Hatvan – Miskolc – Nyíregyháza a odpojují se tratě směr Bánréve, Košice a Sátoraljaújhely.

pořadí název poč. obyv.

roku 2001

poč. obyv.

1. 1. 2024

1. Miskolc 180 282 143 502
2. Ózd 39 114 30 550
3. Kazincbarcika 32 934 23 990
4. Mezőkövesd 17 995 15 541
5. Tiszaújváros 17 581 14 700
6. Sátoraljaújhely 18 352 12 973
7. Sajószentpéter 13 343 11 251
8. Sárospatak 14 718 10 583
9. Edelény 11 220 9 198
10. Szerencs 10 213 8 360
11. Felsőzsolca 7 157 6 401
12. Putnok 7 625 6 335
13. Encs 7 000 6 147
14. Mezőcsát 6 578 5 611
15. Alsózsolca 6 190 5 502
16. Szikszó 6 062 5 455
17. Nyékládháza 5 021 4 978
18. Emőd 5 471 4 739
19. Onga 4 745 4 703
20. Szendrő 4 355 3 961

Župa se dělí na 16 okresů[1]

Rozdělení župy na okresy
číslo název sídlo počet

obcí

rozloha

(km²)

počet obyv.

(1. 1. 2023)

1 okres Cigánd Cigánd 15 390,0 16 294
2 okres Edelény Edelény 45 717,9 34 012
3 okres Encs Encs 29 378,4 21 783
4 okres Gönc Gönc 32 549,7 19 459
5 okres Kazincbarcika Kazincbarcika 22 341,7 65 823
6 okres Mezőcsát Mezőcsát 8 351,3 14 635
7 okres Mezőkövesd Mezőkövesd 23 723,9 42 442
8 okres Miskolc Miskolc 39 972,8 245 384
9 okres Ózd Ózd 17 385,6 54 527
10 okres Putnok Putnok 26 391,3 19 252
11 okres Sárospatak Sárospatak 16 477,7 25 057
12 okres Sátoraljaújhely Sátoraljaújhely 21 321,4 22 673
13 okres Szerencs Szerencs 14 432,1 38 259
14 okres Szikszó Szikszó 24 309,3 17 566
15 okres Tiszaújváros Tiszaújváros 16 248,9 31 801
16 okres Tokaj Tokaj 11 255,8 13 383

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]