Borsod-Abaúj-Zemplén
| Borsod-Abaúj-Zemplén Boršod-Abov-Zemplín | |
 | |
 Znak | |
| Geografie | |
|---|---|
 | |
| Hlavní město | Miskolc |
| Souřadnice | 48°15′ s. š., 21° v. d. |
| Rozloha | 7 247 km² |
| Časové pásmo | +2 |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 739 143 |
| Hustota zalidnění | 102 obyv./km² |
| Jazyk | maďarština |
| Národnostní složení | Maďaři, v malém počtu Slováci a Romové |
| Náboženství | křesťanství, převážně římskokatolické |
| Správa regionu | |
| Nadřazený celek | Maďarsko |
| Druh celku | župa |
| Podřízené celky | 16 okresů |
| Mezinárodní identifikace | |
| ISO 3166-2 | BAZ |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Borsod-Abaúj-Zemplén megye (slovensky a česky Župa Boršod-Abov-Zemplín či Boršodsko-abovsko-zemplínská župa), běžně zkracovaná jako BAZ, je župa v nejsevernější části Maďarska. Vznikla v roce 1950. Hlavním městem je Miskolc.
Župa je druhou nejrozlehlejší (7247 km²) a druhou nejlidnatější (739 143 obyv. v roce 2004) v Maďarsku. Náleží jí prvenství v počtu obcí (358).
Současná župa zaujímá maďarskou část někdejších uherských žup Abov (Abaúj) a Zemplín (Zemplén), celou historickou župu Boršod a nepatrnou část Gemeru (Gömör). Borsod-Abaúj-Zemplén hraničí se župami Nógrád, Heves, Jász-Nagykun-Szolnok, Hajdú-Bihar a Szabolcs-Szatmár-Bereg a severu se Slovenskem.
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
Krajina župy Borsod-Abaúj-Zemplén je velmi pestrá. Na západ zasahuje pohoří Bukové hory (maďarsky Bükk) , na severozápad krasová oblast Aggtelek, která pokračuje na Slovensku jako Slovenský kras. Východně od ní se prostírá nízká pahorkatina Cserehát a pak masiv Slanských vrchů. Jih, střed a východ župy je plochý. Jižní svahy otevřené do Velké uherské nížiny jsou příznivy vinařství, přičemž se zde nachází i proslulá vinařská oblast tokajská. Hlavní řekou je Tisa (Tisza), protékající podél celé jihovýchodní hranice župy a přijímající pod Miskolcem přítoky Slaná (Sajó) s Hornádem (Hernád) a nad Tokajem Bodrog. Na území župy jsou dva národní parky, Národní park Bükk a Národní park Aggtelek.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Župou prochází dálnice M3 Budapešť - Debrecín / Nyíregyháza, z níž se odpojuje přivaděč M30 do Miskolce, odkud pokračuje dálková silnice č. 3 směr Košice a Rzeszów. Je tudy vedena evropská silnice E71 (Split - Záhřeb - Budapešť - Košice) a E79 (Miskolc - Debrecín - Rumunsko - Sofie - Soluň). Hlavním železničním uzlem župy je Miskolc, kudy prochází hlavní trať Budapešť - Hatvan - Miskolc - Nyíregyháza a odpojují se tratě směr Bánréve, Košice a Sátoraljaújhely.
Města[editovat | editovat zdroj]
Města podle počtu obyvatel r. 2001:
- Miskolc (sídlo župy; 180 282)
|
|
Okresy[editovat | editovat zdroj]
Župa Pest se dělí na 16 okresů[1]
- Okres Cigánd
- Okres Edelény
- Okres Encs
- Okres Gönc
- Okres Kazincbarcika
- Okres Mezőcsát
- Okres Mezőkövesd
- Okres Miskolc
- Okres Ózd
- Okres Putnok
- Okres Sárospatak
- Okres Sátoraljaújhely
- Okres Szerencs
- Okres Szikszó
- Okres Tiszaújváros
- Okres Tokaj
Reference[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Borsod-Abaúj-Zemplén ve Wikimedia Commons - Stránky župy
