Sárospatak

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Sárospatak
Potoc
Sárospatak
Sárospatak
Sárospatak – znak
znak
Sárospatak – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška113 m n. m.
Časové pásmoCET, UTC+1
StátMaďarskoMaďarsko Maďarsko
regionSeverní Maďarsko
župaBorsod-Abaúj-Zemplén
okresSárospatak
Sárospatak
Sárospatak
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha139,08 km²
Počet obyvatel11 768 (2018)[1]
Hustota zalidnění84,6 obyv./km²
Etnické složeníMaďaři
Náboženské složeníkřesťanství
Správa
Statusžupní sídlo, město s župním právem
StarostaDr. Richárd Hörcsik
Oficiální webwww.sarospatak.hu
Adresa obecního úřaduKossuth u. 44.
3950 Sárospatak
Telefonní předvolba(+36) 47
PSČ3950
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sárospatak [šárošpatak] (česky Šarišský Potok či Blatný Potok) je město v severovýchodním Maďarsku, blízko slovenských hranic, asi 60 km JV od Košic a 70 km SV od Miskolce. Leží na řece Bodrogu, na východním úpatí Zemplína, ve vinařské oblasti Tokaj. Žije zde přibližně 12 tisíc[1] obyvatel. V letech 1650–1654 zde působil Jan Amos Komenský, který tu má také pomník.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Hrad

V 10. století zde vzniklo sídliště, kde si pak uherští králové zřídili lovecký tábor. Někdy v 11. století postavili mohutnou hradní věž, kde se roku 1207 patrně narodila dcera krále Arpáda, pozdější svatá Alžběta Durynská. Místo se poprvé připomíná 1221 pod názvem Potoc. Po vymření Arpádovců se hrad dostal do majetku rodiny Rákóczi, která zde vybudovala reprezentativní zámek (Hrad Rákóczi) a řadu vzdělávacích institucí. V Sárospataku roku 1648 zemřel Jiří I. Rákóczi a jeho nástupce Jiří II. roku 1650 pozval J. A. Komenského, aby zde vybudoval „pansofickou školu“. Zde Komenský napsal „Orbis pictus“ i knihu „Škola hrou“ (Schola ludus). V 17. století patřili Rákócziové k nejbohatší uherské šlechtě a vedli řadu povstání proti Habsburkům. Poslední vedl František II. Rákóczi v letech 1703-1711.

Hrad Rákóczi[editovat | editovat zdroj]

Hrad, původně postavený k ochraně města má tři části: mohutnou středověkou věž, čtvercový renesanční zámek a bastionové opevnění kolem věže.

Osobnosti města[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Magyarország közigazgatási helynévkönyve, 2018. január 1.. 27. září 2018. Dostupné online. [cit. 2018-09-27]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný, heslo Potok Šaryšský. Sv. 20, str. 336

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]