Sárospatak
| Sárospatak Potoc | |
|---|---|
 Sárospatak | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°19′ s. š., 21°33′ v. d. |
| Nadmořská výška | 113 m n. m. |
| Časové pásmo | CET, UTC+1 |
| Stát |  Maďarsko |
| Region | Severní Maďarsko |
| Župa | Borsod-Abaúj-Zemplén |
| Okres | Sárospatak |
  Sárospatak | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 139,08 km² |
| Počet obyvatel | 11 291 (2021)[1] |
| Hustota zalidnění | 81,2 obyv./km² |
| Etnické složení | Maďaři |
| Náboženské složení | křesťanství |
| Správa | |
| Status | župní sídlo, město s župním právem |
| Starosta | Dr. Richárd Hörcsik |
| Oficiální web | www |
| Adresa obecního úřadu | Kossuth u. 44. 3950 Sárospatak |
| Telefonní předvolba | (+36) 47 |
| PSČ | 3950 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sárospatak [šárošpatak] (česky Šarišský Potok či Blatný Potok) je město v severovýchodním Maďarsku, blízko slovenských hranic, asi 60 km JV od Košic a 70 km SV od Miskolce. Žije zde přibližně 11 tisíc[1] obyvatel. V letech 1650–1654 zde působil Jan Amos Komenský[2], který tu má také pomník.
Přírodní poměry a poloha[editovat | editovat zdroj]
Město leží na řece Bodrogu, na východním úpatí Zemplína, ve vinařské oblasti Tokaj. Nachází se jen několik málo kilometrů od hranice se Slovenskem, v blízkosti pohraničního města Sátoraljaújhely. Sárospatak se rozkládá v rovinaté krajině na obou březích řeky Bodrog, obklopen je intenzivně zemědělsky obdělávanou krajinou a lužními lesy. Severně od města se nacházejí vinice a krajina se zvyšuje do tzv. Slanských vrchů. 42 km jižně od Sárospataku se nachází Nyíregyháza, 63 km jihozápadně potom Miskolc (Miškovec) a 50 km severně Košice.
Dějiny[editovat | editovat zdroj]
V 10. století zde vzniklo sídliště, kde si pak uherští králové zřídili lovecký tábor. V 60. letech 20. století odhalily archeologické průzkumy základy kostela s kruhovým půdorysem, inspirovaným nejspíše byzantskou architekturou.[zdroj?]
Okolo roku 1200 je již doloženo královské vlastnictví půdy v oblasti dnešního města a vesnice Olaszliszka.
Někdy v 11. století postavili mohutnou hradní věž, kde se roku 1207 patrně narodila dcera krále Arpáda, pozdější svatá Alžběta Durynská. V této době zde již také měli působit italští a vlámští obchodníci.[3] Ve 13. století zde nejspíše stál dominikánský i františkánský klášter, jejich budovy se však do moderní doby nedochovaly. Za vlády dynastie Arpádovců byla v Sárospataku vybudována rovněž i bazilika.[3] Gotická stavba, která byla dobudována roku 1493, přečkala turbulentní události maďarských dějin, včetně turecké okupace.
Místo se poprvé připomíná 1221 pod názvem Potoc (současný název se objevil až okolo roku 1450). Po vymření Arpádovců se hrad dostal do majetku nejprve rodu Perényiů.[3] Ti zde vybudovali obytnou obrannou věž. Nakonec město přišlo pod vliv rodu Rákócziů. Ti zde nechali v letech 1534 až 1537 vybudovat reprezentativní sídlo (Hrad Rákóczi) a zřídit řadu vzdělávacích institucí. Město tak bylo někdy přirovnáváno k Athénám na Bodrogu.[3] V Sárospataku roku 1648 zemřel Jiří I. Rákóczi a jeho nástupce Jiří II. roku 1650 pozval J. A. Komenského, aby zde vybudoval „pansofickou školu“, resp. aby pro Rákocziho pracoval na reformě školství.[2] Zde Komenský napsal „Orbis pictus“[2] i knihu „Škola hrou“ (Schola ludus). V 17. století patřili Rákócziové k nejbohatší uherské šlechtě a vedli řadu povstání proti Habsburkům. Poslední vedl František II. Rákóczi v letech 1703-1711.
Současný barokní kostel ve středu města byl zbudován v 70. letech 18. století.[3] Dnes slouží pro potřeby reformované církve. Statut města měl Sárospatak až do roku 1871, obnoven byl znovu roku 1968.
Až do druhé světové války zde žila početná židovská komunita. Roku 1930 ji čítalo okolo tisíce lidí.
V druhé polovině 20. století zde vzniklo i několik staveb podle projektů maďarského architekta Imreho Makovcze (např. Arpádovo gymnázium apod). Růst města si vynutil také připojení sousedních obcí; v roce 1950 byla začleněna vesnice Bodroghalász a v roce 1965 Végardó. Od roku 2007 je také čestným občanem města a je po něm pojmenované i náměstí.[4]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Počet obyvatel Sárospataku pozvolna klesá. Zatímco roku 2013 zde žilo 12 827 obyvatel, roku 2021 to bylo 11 291 lidí.
V roce 2001 se ve sčítání lidu 96 % obyvatel Sárospataku přihlásilo k maďarské národnosti, zastoupeni byli také národnosti romská (3 %) a německá (1 %). Nejvíce je mezi místními z náboženského hlediska reprezentována Římskokatolická církev, a to třiceti procenty.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
- Hrad, původně postavený k ochraně města v 16. století[5] má tři části: mohutnou středověkou věž, čtvercový renesanční zámek a bastionové opevnění kolem věže. Dnes slouží především jako muzeum.[6] Nachází se zde také sál s růžovými freskami, kde se setkávali účastníci Wesselényiho spiknutí. V 17. století byl do hradu dobudován také klášter.
- Domjányho dům, který je věnován dílu maďarského malíře Józsefa Domjányho.
- Jezuitský klášter
- Františkánský klášter
- Dům svaté Alžběty (maďarsky Szent Erzsébet Ház se nachází naproti kostelu nedaleko místního hradu.
V Sárospataku se také nacházejí termální lázně a koupaliště.[5] Mezi místní muzea patří také Muzeum školství.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Do města směřuje železniční trať č. 80 z Hatvanu a Miskolce, která odsud vede dále do města Sátoraljaújhely a na Slovensko.
V její trase je vedena silnice celostátního významu č. 37.
Jihovýchodně od města se u meandrů Bodrogu nachází malé letiště se zatravněnou ranvejí.
Osobnosti města[editovat | editovat zdroj]
- Alžběta Durynská (* 1207 – † 1231), nebo také Alžběta Uherská, světice
- Jan Amos Komenský (* 1592 – † 1670), český teolog, biskup Jednoty bratrské, filosof, pedagog a spisovatel
- Johann Grueber (* 1623 – † 1680), rakouský jezuitský misionář, cestovatel a astronom v Číně
- Zsuzsanna Lorántffy, žena Jiřího I. Rákóczyho.
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Collegno, Itálie
Krosno, Polsko
Eisenach, Německo
Nokia, Finsko- Soest, Německo
Tekirdağ, Turecko
Körösfő, Rumunsko
Bardejov, Slovensko
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Magyarország közigazgatási helynévkönyve, 2021. január 1.. Dostupné online.
- ↑ a b c 350. výročí úmrtí velkého pedagoga a myslitele J. A. Komenského. Český rozhlas. Dostupné online [cit. 2022-08-21]. (čestina)
- ↑ a b c d e Sárospatak, a történelemmel átszőtt Bodrog-parti város. Csoldátos Magarország. Dostupné online [cit. 2022-08-21]. (maďarština)
- ↑ Vándorkiállításon a Makovecz-örökség. boon. Dostupné online [cit. 2022-05-24]. (maďarština)
- ↑ a b CestovanieHrady a zámky Európy: Blatnopotocký hrad. Čas. Dostupné online [cit. 2022-05-24]. (slovenština)
- ↑ Vulkanický zázrak so skalnými bralami. Objavte maďarské pleso, kde sa rodili mlynské kamene. pravda.sk. Dostupné online [cit. 2022-05-24]. (slovenština)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Ottův slovník naučný, heslo Potok Šaryšský. Sv. 20, str. 336
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sárospatak na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Potok v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky města Sárospatak (maďarsky)
- Zielungarn.de/Sárospatak (německy)
- Letecké snímky Sárospataku
