Sárospatak
| Sárospatak Potoc | |
|---|---|
 Sárospatak | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°19′ s. š., 21°33′ v. d. |
| Nadmořská výška | 113 m n. m. |
| Časové pásmo | CET, UTC+1 |
| Stát |  Maďarsko |
| region | Severní Maďarsko |
| župa | Borsod-Abaúj-Zemplén |
| okres | Sárospatak |
  Sárospatak | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 139,08 km² |
| Počet obyvatel | 11 768 (2018)[1] |
| Hustota zalidnění | 84,6 obyv./km² |
| Etnické složení | Maďaři |
| Náboženské složení | křesťanství |
| Správa | |
| Status | župní sídlo, město s župním právem |
| Starosta | Dr. Richárd Hörcsik |
| Oficiální web | www |
| Adresa obecního úřadu | Kossuth u. 44. 3950 Sárospatak |
| Telefonní předvolba | (+36) 47 |
| PSČ | 3950 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sárospatak [šárošpatak] (česky Šarišský Potok či Blatný Potok) je město v severovýchodním Maďarsku, blízko slovenských hranic, asi 60 km JV od Košic a 70 km SV od Miskolce. Leží na řece Bodrogu, na východním úpatí Zemplína, ve vinařské oblasti Tokaj. Žije zde přibližně 12 tisíc[1] obyvatel. V letech 1650–1654 zde působil Jan Amos Komenský, který tu má také pomník.
Dějiny[editovat | editovat zdroj]
V 10. století zde vzniklo sídliště, kde si pak uherští králové zřídili lovecký tábor. Někdy v 11. století postavili mohutnou hradní věž, kde se roku 1207 patrně narodila dcera krále Arpáda, pozdější svatá Alžběta Durynská. Místo se poprvé připomíná 1221 pod názvem Potoc. Po vymření Arpádovců se hrad dostal do majetku rodiny Rákóczi, která zde vybudovala reprezentativní zámek (Hrad Rákóczi) a řadu vzdělávacích institucí. V Sárospataku roku 1648 zemřel Jiří I. Rákóczi a jeho nástupce Jiří II. roku 1650 pozval J. A. Komenského, aby zde vybudoval „pansofickou školu“. Zde Komenský napsal „Orbis pictus“ i knihu „Škola hrou“ (Schola ludus). V 17. století patřili Rákócziové k nejbohatší uherské šlechtě a vedli řadu povstání proti Habsburkům. Poslední vedl František II. Rákóczi v letech 1703-1711.
Hrad Rákóczi[editovat | editovat zdroj]
Hrad, původně postavený k ochraně města má tři části: mohutnou středověkou věž, čtvercový renesanční zámek a bastionové opevnění kolem věže.
Osobnosti města[editovat | editovat zdroj]
- Alžběta Durynská (* 1207 – † 1231), nebo také Alžběta Uherská, světice
- Jan Amos Komenský (* 1592 – † 1670), český teolog, biskup Jednoty bratrské, filosof, pedagog a spisovatel
- Johann Grueber (* 1623 – † 1680), rakouský jezuitský misionář, cestovatel a astronom v Číně
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Magyarország közigazgatási helynévkönyve, 2018. január 1.. 27. září 2018. Dostupné online. [cit. 2018-09-27]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Ottův slovník naučný, heslo Potok Šaryšský. Sv. 20, str. 336
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sárospatak na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Potok v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky města Sárospatak (maďarsky)
- Zielungarn.de/Sárospatak (německy)
- Letecké snímky Sárospataku
Encyklopedické heslo 