Sárospatak

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Sárospatak
Potoc

Sárospatak
Sárospatak – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 113 m n. m.
Časové pásmo CET, UTC+1
Stát Maďarsko Maďarsko
region Severní Maďarsko
župa Borsod-Abaúj-Zemplén
okres Sárospatak
Sárospatak
Red pog.svg
Sárospatak
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 139,08 km²
Počet obyvatel 13 477 (2008)
Hustota zalidnění 96,9 obyv./km²
Etnické složení Maďaři
Náboženské složení křesťanství
Správa
Status župní sídlo, město s župním právem
Starosta Dr. Richárd Hörcsik
Oficiální web www.sarospatak.hu
Adresa obecního úřadu Kossuth u. 44.
3950 Sárospatak
Telefonní předvolba (+36) 47
PSČ 3950
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sárospatak [šárošpatak] (česky Šarišský Potok či Blatný Potok) je město v severovýchodním Maďarsku, blízko slovenských hranic, asi 60 km JV od Košic a 70 km SV od Miskolce. Leží na řece Bodrogu, na východním úpatí Zemplína, ve vinařské oblasti Tokaj. V letech 1650-1654 zde působil Jan Amos Komenský, který tu má také pomník.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Hrad

V 10. století zde vzniklo sídliště, kde si pak uherští králové zřídili lovecký tábor. Někdy v 11. století postavili mohutnou hradní věž, kde se roku 1207 patrně narodila dcera krále Arpáda, pozdější svatá Alžběta Durynská. Místo se poprvé připomíná 1221 pod názvem Potoc. Po vymření Arpádovců se hrad dostal do majetku rodiny Rákóczi, která zde vybudovala reprezentativní zámek (Hrad Rákóczi) a řadu vzdělávacích institucí. V Sárospataku roku 1648 zemřel Jiří I. Rákóczi a jeho nástupce Jiří II. roku 1650 pozval J. A. Komenského, aby zde vybudoval „pansofickou školu“. Zde Komenský napsal „Orbis pictus“ i knihu „Škola hrou“ (Schola ludus). V 17. století patřili Rákócziové k nejbohatší uherské šlechtě a vedli řadu povstání proti Habsburkům. Poslední vedl František II. Rákóczi v letech 1703-1711.

Hrad Rákóczi[editovat | editovat zdroj]

Hrad, původně postavený k ochraně města má tři části: mohutnou středověkou věž, čtvercový renesanční zámek a bastionové opevnění kolem věže.

Osobnosti města[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný, heslo Potok Šaryšský. Sv. 20, str. 336

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]