Kluž

Kluž ; Cluj-Napoca
	Centrum s pravoslavnou katedrálou
	; znak
Poloha
Souřadnice	46°46′ s. š., 23°35′ v. d.
Nadmořská výška	410 m n. m.
Časové pásmo	EET (UTC+2), EEST (UTC+3)
Stát	Rumunsko
Župa	Cluj
Historická země	Sedmihradsko
Administrativní dělení	13 městských částí
	Kluž
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	179,5 km²
Počet obyvatel	321 687 (2016)
Hustota zalidnění	1 872 obyv./km²
Etnické složení	Rumuni (79,46 %), Maďaři (18,86 %), Romové (0,96 %), Němci (0,22 %) a Židé (0,07 %)
Náboženské složení	pravoslaví (69,20 %), kalvinismus (12,20 %), Římskokatolická církev (5,52 %)
Správa
Status	župní město
Starosta	Emil Boc
Vznik	1213
Oficiální web	www.primariaclujnapoca.ro
Telefonní předvolba	264 a 364
PSČ	400001–400930
Označení vozidel	CJ-N
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kluž (rumunsky Cluj-Napoca, dříve česky Kološvár, maďarsky Kolozsvár, německy Klausenburg, ukrajinsky Клуж-Напока) je město v rumunském Sedmihradsku. Leží v župě Cluj a zároveň je jejím správním střediskem. Ve městě žije 324 576 obyvatel (2020) a je tak čtvrtým největším městem v Rumunsku.

Charakter města[editovat | editovat zdroj]

Jde o kulturní centrum celého Sedmihradska, nacházejí se zde vysoké školy, univerzita (1919) a výzkumné ústavy. Nalézá se zde také mnoho průmyslových závodů z vícera odvětví (vyrábí se zde porcelán, obuv a pivo Ursus). Stále zde žije početná maďarská menšina.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Ve starověku zde existovalo dácké sídliště Napoca, které obsadili Římané za císaře Trajána v letech 101 až 106, vybudovali v něm vojenský tábor při řece Malý Someš (Someșul Mic). Správním sídlem římské provincie Dacia se sídlo stalo za císaře Hadriána v letech 117 až 137 n. l., kdy bylo nazváno Claudiopolis a získalo městská práva (status municipium). V roce 250 je vyplenili Germáni a Karpové, po nich následovaly invaze Gótů a Skytů. K novému rozmachu došlo od 13. století bylo ustaveno správním střediskem uherské župy. Roku 1270 získalo město od uherského krále Štěpána V. městská práva, následkem toho se začalo prudce rozrůstat; od roku 1272 sem přicházeli němečtí kolonizátoři a řemeslníci, ti původní latinský název přeložili na Klausenburg. Roku 1443 se zde narodil Matyáš Korvín. Historické centrum města s chrámem sv. Mikuláše a radnicí bylo opevněno hradbami. Roku 1550 ve městě zvítězila náboženská reformace, v čele stáli luteráni vedení Gásparem Heltou, a kalvínci. Proti nim Štěpán Báthory roku 1581 založil jezuitskou kolej s akademií, která byl nejstarší univerzitou severního Rumunska. Samostatnost Transylvánie a obrana proti osmanským Turkům pod vládou knížete Michala Chrabrého trvala ve spojenectví s Habsburky až do jeho zavraždění roku 1601.

Mezi lety 1790 a 1848 a znovu pak 1861–1867 byla Kluž hlavním městem velkoknížectví Sedmihradska; dodnes zůstala jeho kulturním centrem. V rámci habsburské monarchie do roku 1918 město patřilo Uhersku, od té doby samostatnému Rumunsku. Za druhé světové války bylo obsazeno Horthyovským Maďarskem, stejně jako jižní část Slovenska. Od roku 1947 patří opět pod Rumunsko.

V r. 1974 byl rumunský název města Cluj rozšířen na Cluj-Napoca, tento název se však mimo oficiální kontext (mapy, úřední dokumenty...) téměř nepoužívá.

Památky[editovat | editovat zdroj]

Františkánský kostel ze 13. stol. s klášterem (dnes hudební škola).

Rodný dům Matyáše Korvína (15. stol.).

Evangelický kostel z doby kolem roku 1500 s klenbami parléřovského typu

Gotický kostel sv. Michaela. Patří k nejvýznamnějším stavbám svého druhu v Sedmihradsku. Jeho stavba probíhala ve dvou etapách: nejdříve, do roku 1390, byl vybudován gotický presbytář a po něm v letech 1442–1447 prostorné síňové trojlodí, uzavřené hvězdicovými síťovými klenbami. Pozoruhodný je už jeho exteriér, zejména vstupní portál se sochou archanděla Michaela, a ohromující je dojem z chrámového interiéru. I tam najdeme cenná jednotlivá umělecká díla, například barokní oltářní obraz Klanění Tří králů od vídeňského malíře F. A. Maulbertsche.^[3]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Etnické složení[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelstvo města se skládá z těchto národností:

Rumuni – 252,433 (79,4 %)
Maďaři – 60,287 (19 %)
Romové (0,23 %)
ostatní (0,39 %)

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

60 808 – 1912
100 844 – 1930
117 915 – 1948
154 723 – 1956
185 663 – 1966
262 858 – 1977
328 602 – 1992
318 027 – 2002

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

Matyáš Korvín (1443 – 1490)
Štěpán Bočkaj (1557 – 1606)

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ Populaţia României pe localitati la 1 ianuarie 2016 [online]. INSSE, 2016-06-06 [cit. 2018-04-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-10-27. (rumunsky)
↑ recensamant.referinte.transindex.ro [online]. [cit. 17-12-2008]. Dostupné v archivu pořízeném dne 07-03-2008.
↑ ADAMEC, Jaromír. Metropole Sedmihradska. Země světa. 3.10.2020, roč. 19, čís. 10, s. 64–66. Dostupné online.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Galerie Kluž na Wikimedia Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kluž na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo Kluž ve Wikislovníku
(rumunsky) (anglicky) Oficiální stránky města
(rumunsky) (anglicky) Turistické informace o městě

[INSSER2016-1] Populaţia României pe localitati la 1 ianuarie 2016 [online]. INSSE, 2016-06-06 [cit. 2018-04-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-10-27. (rumunsky)

[2] recensamant.referinte.transindex.ro [online]. [cit. 17-12-2008]. Dostupné v archivu pořízeném dne 07-03-2008.

[3] ADAMEC, Jaromír. Metropole Sedmihradska. Země světa. 3.10.2020, roč. 19, čís. 10, s. 64–66. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

Města a obce župy Kluž

města	Câmpia Turzii • Dej • Gherla • Huedin • Kluž (hlavní město) • Turda

obce	Aghireșu • Aiton • Aluniș • Apahida • Așchileu • Baciu • Băișoara • Beliș • Bobâlna • Bonțida • Borșa • Buza • Căianu • Călărași • Călățele • Cămărașu • Căpușu Mare • Cășeiu • Cătina • Câțcău • Ceanu Mare • Chinteni • Chiuiești • Ciucea • Ciurila • Cojocna • Cornești • Cuzdrioara • Dăbâca • Feleacu • Fizeșu Gherlii • Florești • Frata • Gârbău • Geaca • Gilău • Iara • Iclod • Izvoru Crișului • Jichișu de Jos • Jucu • Luna • Măguri-Răcătău • Mănăstireni • Mărgău • Mărișel • Mica • Mihai Viteazu • Mintiu Gherlii • Mociu • Moldovenești • Negreni • Pălatca • Panticeu • Petreștii de Jos • Ploscoș • Poieni • Râșca • Recea-Cristur • Săcuieu • Săndulești • Săvădisla • Sâncraiu • Sânmartin • Sânpaul • Sic • Suatu • Tritenii de Jos • Tureni • Țaga • Unguraș • Vad • Valea Ierii • Viișoara • Vultureni

Města v Rumunsku podle počtu obyvatel

1 500 000+	Bukurešť

250 000+	Kluž • Temešvár • Jasy • Constanța • Craiova • Brašov

100 000+	Galați • Ploješť • Oradea • Brăila • Arad • Pitești • Sibiu • Bacău • Târgu Mureș • Baia Mare • Buzău • Botoșani • Satu Mare

75 000+	Râmnicu Vâlcea • Drobeta-Turnu Severin • Sučava • Piatra Neamț • Târgu Jiu • Târgoviște • Focșani • Bistrița

Rumunsko – România – (RO)

Rumunské župy a jejich správní centra

Hlavní město Bukurešť • Alba (Alba Iulia) • Arad (Arad) • Argeș (Pitești) • Bacău (Bacău) • Bihor (Oradea) • Bistrița-Năsăud (Bistrița) • Botoșani (Botoșani) • Brašov – Brașov (Brašov – Brașov) • Brăila (Brăila) • Buzău (Buzău) • Caraș-Severin (Rešice) – Reșița • Călărași (Călărași) • Constanța (Constanța) • Covasna (Sfântu Gheorghe) • Dâmbovița (Târgoviște) • Dolj (Craiova) • Galați (Galați) • Gorj (Târgu Jiu) • Giurgiu (Giurgiu) • Harghita (Miercurea Ciuc) • Hunedoara (Deva) • Ialomița (Slobozia) • Iași (Jasy) – Iași • Ilfov (částečně Buftea, částečně Bukurešť) • Kluž – Cluj (Kluž – Cluj-Napoca) • Maramureš – Maramureș (Baia Mare) • Mehedinți (župa) (Drobeta-Turnu Severin) • Mureș (Târgu Mureș) • Neamț (Piatra Neamț) • Olt (Slatina) • Prahova (Ploješť – Ploiești) • Satu Mare (Satu Mare) • Sălaj (Zalău) • Sibiu (Sibiu) • Sučava (Sučava) • Teleorman (Alexandria) • Timiș (Temešvár – Timișoara) • Tulcea (Tulcea) • Vaslui (Vaslui) • Vâlcea (Râmnicu Vâlcea) • Vrancea (Focșani)