Kluž

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Možná hledáte: Kluže – slovinská pevnost.
Kluž
Cluj-Napoca
Centrum s pravoslavnou katedrálou
Centrum s pravoslavnou katedrálou
Kluž – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška410 m n. m.
Časové pásmoEET (UTC+2), EEST (UTC+3)
StátRumunskoRumunsko Rumunsko
ŽupaCluj
Historická zeměSedmihradsko
Administrativní dělení13 městských částí
Kluž
Kluž
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha179,5 km²
Počet obyvatel321 687 (2016[1])
Hustota zalidnění1 872 obyv./km²
Etnické složeníRumuni (79,46 %), Maďaři (18,86 %), Romové (0,96 %), Němci (0,22 %) a Židé (0,07 %)
Náboženské složenípravoslaví (69,20 %), kalvinismus (12,20 %), Římskokatolická církev (5,52 %)[2]
Správa
Statusžupní město
StarostaEmil Boc
Vznik1213
Oficiální webwww.primariaclujnapoca.ro
Telefonní předvolba264 a 364
PSČ400001–400930
Označení vozidelCJ-N
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kluž (rumunsky zvuk Cluj-Napoca, dříve česky Kološvár, maďarsky Kolozsvár, německy Klausenburg, ukrajinsky Клуж-Напока) je město v rumunském Sedmihradsku. Leží v župě Cluj a zároveň je jejím správním střediskem. Ve městě žije 324 576 obyvatel (2020) a je tak čtvrtým největším městem v Rumunsku.

Charakter města[editovat | editovat zdroj]

Jde o kulturní centrum celého Sedmihradska, nacházejí se zde vysoké školy, univerzita (1919) a výzkumné ústavy. Nalézá se zde také mnoho průmyslových závodů z vícera odvětví (vyrábí se zde porcelán, obuv a pivo Ursus). Stále zde žije početná maďarská menšina.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Kluž v roce 1617, veduta Jorise Hoefnagela
Historické centrum města s římskokatolickým kostelem sv. Mikuláše

Ve starověku zde existovalo dácké sídliště Napoca, které obsadili Římané za císaře Trajána v letech 101 až 106, vybudovali v něm vojenský tábor při řece Malý Someš (Someșul Mic). Správním sídlem římské provincie Dacia se sídlo stalo za císaře Hadriána v letech 117 až 137 n. l., kdy bylo nazváno Claudiopolis a získalo městská práva (status municipium). V roce 250 je vyplenili Germáni a Karpové, po nich následovaly invaze Gótů a Skytů. K novému rozmachu došlo od 13. století bylo ustaveno správním střediskem uherské župy. Roku 1270 získalo město od uherského krále Štěpána V. městská práva, následkem toho se začalo prudce rozrůstat; od roku 1272 sem přicházeli němečtí kolonizátoři a řemeslníci, ti původní latinský název přeložili na Klausenburg. Roku 1443 se zde narodil Matyáš Korvín. Historické centrum města s chrámem sv. Mikuláše a radnicí bylo opevněno hradbami. Roku 1550 ve městě zvítězila náboženská reformace, v čele stáli luteráni vedení Gásparem Heltou, a kalvínci. Proti nim Štěpán Báthory roku 1581 založil jezuitskou kolej s akademií, která byl nejstarší univerzitou severního Rumunska. Samostatnost Transylvánie a obrana proti osmanským Turkům pod vládou knížete Michala Chrabrého trvala ve spojenectví s Habsburky až do jeho zavraždění roku 1601.

Mezi lety 1790 a 1848 a znovu pak 18611867 byla Kluž hlavním městem velkoknížectví Sedmihradska; dodnes zůstala jeho kulturním centrem. V rámci habsburské monarchie do roku 1918 město patřilo Uhersku, od té doby samostatnému Rumunsku. Za druhé světové války bylo obsazeno Horthyovským Maďarskem, stejně jako jižní část Slovenska. Od roku 1947 patří opět pod Rumunsko.

V r. 1974 byl rumunský název města Cluj rozšířen na Cluj-Napoca, tento název se však mimo oficiální kontext (mapy, úřední dokumenty...) téměř nepoužívá.

Památky[editovat | editovat zdroj]

Františkánský kostel ze 13. stol. s klášterem (dnes hudební škola).

Rodný dům Matyáše Korvína (15. stol.).

Evangelický kostel z doby kolem roku 1500 s klenbami parléřovského typu

Gotický kostel sv. Michaela. Patří k nejvýznamnějším stavbám svého druhu v Sedmihradsku. Jeho stavba probíhala ve dvou etapách: nejdříve, do roku 1390, byl vybudován gotický presbytář a po něm v letech 1442–1447 prostorné síňové trojlodí, uzavřené hvězdicovými síťovými klenbami. Pozoruhodný je už jeho exteriér, zejména vstupní portál se sochou archanděla Michaela, a ohromující je dojem z chrámového interiéru. I tam najdeme cenná jednotlivá umělecká díla, například barokní oltářní obraz Klanění Tří králů od vídeňského malíře F. A. Maulbertsche.[3]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Etnické složení[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelstvo města se skládá z těchto národností:

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Populaţia României pe localitati la 1 ianuarie 2016 [online]. INSSE, 2016-06-06 [cit. 2018-04-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-10-27. (rumunsky) 
  2. recensamant.referinte.transindex.ro [online]. [cit. 17-12-2008]. Dostupné v archivu pořízeném dne 07-03-2008. 
  3. ADAMEC, Jaromír. Metropole Sedmihradska. Země světa. 3.10.2020, roč. 19, čís. 10, s. 64–66. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]