Kluž

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Možná hledáte: Kluže – slovinská pevnost.
Kluž
Cluj-Napoca
Centrum s pravoslavnou katedrálou
Centrum s pravoslavnou katedrálou
Kluž – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška410 m n. m.
Časové pásmoEET (UTC+2), EEST (UTC+3)
StátRumunskoRumunsko Rumunsko
historická zeměSedmihradsko
župaCluj
Administrativní dělení13 městských částí
Kluž
Kluž
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha179,5 km²
Počet obyvatel321 687 (2016[2])
Hustota zalidnění1 872 obyv./km²
Etnické složeníRumuni (79,46 %), Maďaři (18,86 %), Romové (0,96 %), Němci (0,22 %) a Židé (0,07 %)
Náboženské složenípravoslaví (69,20 %), kalvinismus (12,20 %), Římskokatolická církev (5,52 %)[1]
Správa
Statusžupní město
StarostaEmil Boc
Vznik1213
Oficiální webwww.primariaclujnapoca.ro
Telefonní předvolba264 a 364
PSČ400001–400930
Označení vozidelCJ-N
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kluž (rumunsky zvuk Cluj-Napoca, dříve česky Kološvár, maďarsky Kolozsvár, německy Klausenburg, ukrajinsky Клуж-Напока) je město v rumunském Sedmihradsku. Leží v župě Cluj a zároveň je jejím správním střediskem. Ve městě žije 324 576 obyvatel (2020) a je tak čtrvtým největším městem v Rumunsku.

Charakter města[editovat | editovat zdroj]

Jde o kulturní centrum celého Sedmihradska, nacházejí se zde vysoké školy, univerzita (1919) a výzkumné ústavy. Nalézá se zde také mnoho průmyslových závodů z vícera odvětví (vyrábí se zde porcelán, obuv a pivo Ursus). Stále zde žije početná maďarská menšina.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Kluž v roce 1617, veduta Jorise Hoefnagela
Historické centrum města s římskokatolickým kostelem sv. Mikuláše

Ve starověku zde existovalo dácké sídliště Napoca, které obsadili Římané za císaře Trajána v letech 101 až 106, vybudovali v něm vojenský tábor při řece Malý Someš (Someșul Mic). Správním sídlem římské provincie Dacia se sídlo stalo za císaře Hadriána v letech 117 až 137 n. l., kdy bylo nazváno Claudiopolis a získalo městská práva (status municipium). V roce 250 je vyplenili Germáni a Karpové, po nich následovaly invaze Gótů a Skytů. K novému rozmachu došlo od 13. století bylo ustaveno správním střediskem uherské župy. Roku 1270 získalo město od uherského krále Štěpána V. městská práva, následkem toho se začalo prudce rozrůstat; od roku 1272 sem přicházeli němečtí kolonizátoři a řemeslníci, ti původní latinský název přeložili na Klausenburg. Roku 1443 se zde narodil Matyáš Korvín. Historické centrum města s chrámem sv. Mikuláše a radnicí bylo opevněno hradbami. Roku 1550 ve městě zvítězila náboženská reformace, v čele stáli luteráni vedení Gásparem Heltou, a kalvínci. Proti nim Štěpán Báthory roku 1581 založil jezuitskou kolej s akademií, která byl nejstarší univerzitou severního Rumunska. Samostatnost Transylvánie a obrana proti osmanským Turkům pod vládou knížete Michala Chrabrého trvala ve spojenectví s Habsburky až do jeho zavraždění roku 1601.

Mezi lety 1790 a 1848 a znovu pak 18611867 byla Kluž hlavním městem velkoknížectví Sedmihradska; dodnes zůstala jeho kulturním centrem. V rámci habsburské monarchie do roku 1918 město patřilo Uhersku, od té doby samostatnému Rumunsku. Za druhé světové války bylo obsazeno Horthyovským Maďarskem, stejně jako jižní část Slovenska. Od roku 1947 patří opět pod Rumunsko.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Etnické složení[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelstvo města se skládá z těchto národností:

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. recensamant.referinte.transindex.ro [online]. [cit. 17-12-2008]. Dostupné v archivu pořízeném dne 07-03-2008. 
  2. Populaţia României pe localitati la 1 ianuarie 2016 [online]. INSSE, 2016-06-06 [cit. 2018-04-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-10-27. (rumunsky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]