Maramureš (župa)
| Maramureš Județul Maramureș | |
 | |
| Geografie | |
|---|---|
 | |
| Hlavní město | Baia Mare |
| Souřadnice | 47°40′22″ s. š., 24°0′18″ v. d. |
| Rozloha | 6 304 km² |
| Časové pásmo | +2 |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 510 110 |
| Hustota zalidnění | 80,9 obyv./km² |
| Jazyk | rumunština, maďarština, ukrajinština |
| Národnostní složení | Rumuni, Maďaři, Ukrajinci, Romové |
| Náboženství | Pravoslavné křesťanství, Římskokatolické křesťanství |
| Správa regionu | |
| Nadřazený celek | Rumunsko |
| Druh celku | župa |
| Podřízené celky | 2 okresy, 6 měst a 62 komun |
| prefekt | Böndi Gyöngyike |
| Mezinárodní identifikace | |
| ISO 3166-2 | MM (RO-MM) |
| Telefonní předvolba | (+40) x62 |
| Oficiální web |
www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Maramureš, rumunsky Maramureș, je župa (județ) na severu Rumunska. Žije zde přes půl milionu obyvatel a hlavní město je Baia Mare.
Historicky zahrnuje dnešní župa jižní část někdejší stejnojmenné uherské župy (zbytek patří Ukrajině), východní část původní Szatmárské župy a severní okraj území župy Szolnok-Doboka.
Charakter župy[editovat | editovat zdroj]
Župa hraničí na severu s Ukrajinou (do roku 1939 s Československem), na jihu s župami Bistrița-Năsăud, Kluž a Sălaj, na východě s župou Suceava a na západě pak ještě s župou Satu Mare.
Hřebenem vnitřního oblouku Karpat je území župy rozpůleno na dva samostatné krajinné celky. Na jihozápadě se nachází níže položená pahorkatina, přecházející až v rovinu, na povodí řeky Someș a zejména jejího přítoku Lăpuș. Zde se nachází i župní město Baia Mare a prochází tudy celostátně významné dopravní tahy. Severovýchod župy leží na údolí horní Tisy (povodí řek Iza a Vișeu) a jeho střediskem je Sighetu Marmației. Obklopují jej hory dosahující na východě nadmořské výšky až 2 000 m. Dopravně je propojen se zbytkem župy pouze jednou hlavní a jednou vedlejší silnicí, zatímco železnice je sem přivedena jen z území sousedních žup.
Maramureš je zemědělská oblast, kde se nenachází téměř žádný průmysl vyjma upadajícího těžebního v Baia Mare. V poslední době se zde ale rozvíjí turistika; navštěvovány jsou hlavně hory a místa s lidovou architekturou (např. 8 zdejších dřevěných chrámů je zapsáno na seznam světového kulturního dědictví UNESCO).
