Kriš
| Kriš Körös Criș | |
 řeka u města Mezőberény | |
| Základní informace | |
|---|---|
| Délka toku | 580[1] km |
| Plocha povodí | 27 500 km² |
| Průměrný průtok | 100 m³/s |
| Světadíl | Evropa |
| Zdrojnice | |
|
Fehér-Körös, Fekete-Körös 46°42′2″ s. š., 21°16′9″ v. d. | |
| Ústí | |
|
Tisa 46°43′2″ s. š., 20°11′18″ v. d. | |
| Protéká | |
 Maďarsko (Békés, Csongrád) | |
| Úmoří, povodí | |
| Černé moře, Dunaj, Tisa, Povodí Kriše (Maďarsko - Békés, Csongrád, Hajdú-Bihar, Rumunsko - Arad, Hunedoara, Bihor, Kluž) | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kriš (maďarsky Körös, rumunsky Criș, německy Kreisch) je řeka v jihovýchodním Maďarsku jejíž zdrojnice pramení v Rumunsku. Je levým přítokem Tisy. Včetně nejdelší zdrojnice je 580 km dlouhá. Povodí má rozlohu 27 500 km².
Průběh toku[editovat | editovat zdroj]
Zdrojnice Bílý Kriš a Černý Kriš pramení ve Východních Karpatech (masív Bihor a hřbet Metalič), stékají se a vytvářejí řeku Kriš. Protéká až k ústí do Tisy rovinou Alföldu. Koryto bylo napřímeno, zregulováno pomocí zdymadel a obehnáno ochrannými hrázemi. Hlavní přítoky jsou Bystrý Kriš a Hortobágy. Do řeky také ústí odvodňovací kanály, které slouží k vysušení bažinatých částí Alföldu.
Vodní režim[editovat | editovat zdroj]
Průměrný průtok vody v ústí činí 100 m³/s. Největší průtok nastává v létě, nejmenší v zimě.
Využití[editovat | editovat zdroj]
Vodní doprava je možná na dolním toku. Na řece leží města Gyula, Békés, Gyoma, Kunszentmárton (Maďarsko). V Rumunsku pak na zdrojnici Bílý Kriš (Fehér-Körös, Crișul Alb) město Brad.
Poznámka[editovat | editovat zdroj]
- ↑ včetně zdrojnice Fekete-Körös
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Кёрёш“.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kriš ve Wikimedia Commons
