Brašov
| Brašov Brașov | |
|---|---|
 | |
 Znak  Vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 45°40′12″ s. š., 25°37′12″ v. d. |
| Nadmořská výška | 600 m n. m. |
| Stát |  Rumunsko |
| Župa | Brašov |
  Brašov | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 267,2 km² |
| Počet obyvatel | 237 589 (2021) |
| Hustota zalidnění | 889,2 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | George Scripcaru |
| Vznik | 1234 |
| Oficiální web | www |
| contact | |
| Telefonní předvolba | (+40) 02 68 |
| PSČ | 500001 – 500670 |
| Označení vozidel | BV |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Brašov (rumunsky Brașov, maďarsky Brassó, německy Kronstadt) je město v Rumunsku, hlavní město stejnojmenné župy v Sedmihradsku, obklopené Karpaty. Je to hospodářské a kulturní centrum oblasti Ţara Bârsei, německy Burzenland.[1] Leží 166 km severně od Bukurešti a obývá jej přibližně 238 tisíc obyvatel.[2]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Jeho počátky sahají do začátku 13. stol., kdy uherský král Ondřej II. potřeboval zabezpečit východní hranice země proti Kumánům, a tak pozval z Palestiny řád německých rytířů, jimž v roce 1211 svěřil do správy území na východě Sedmihradska, zvané latinsky Terra Borza nebo německy Burzenland.
Město založil Řád německých rytířů, který nazvali latinsky Corona[3] (něm. Kronstadt) někdy okolo roku 1211, kdy uherský král Ondřej II. potřeboval zabezpečit východní hranice země proti Kumánům.[1] Ve 13. století ho kolonizovali němeční osadníci. Opevněný Kronstadt měl zpočátku také poslání „útočištného hradu“ (německy Zufluchtburg). Rozlehlý areál obehnaný hradbami měl v případě nebezpečí poskytnout ochranu obyvatelům z okolí, mnohdy i včetně domácích zvířat, a umožnit jim tak přečkat nejhorší chvíle nepřátelských nájezdů.[1] Od roku 1918 je na základě Trianonské smlouvy součástí Rumunska. Mezi lety 1951–1961 se jmenovalo po Stalinovi Orașul Stalin (město Stalin). Roku 1971 tu byla založena univerzita.
V roce 1987 zde proběhlo Brašovské povstání – protestní akce proti hospodářské a sociální politice komunistického diktátora Nicolae Ceaușesca.[4]
Charakter města
[editovat | editovat zdroj]Ve městě se nacházejí závody automobilového průmyslu i jiných odvětví průmyslu (jako např. chemický, dřevozpracující). Jezdí sem turisté, dochovalo se historické jádro s největším gotickým kostelem v Rumunsku, pocházejícím ze 14.–15. století. Konají se zde také hudební festivaly.
Ve městě je Zoologická zahrada Brașov (Parcul Zoologic).[5]
Památky
[editovat | editovat zdroj]- Biserica Neagră neboli „Černý kostel“. Jedná se o gotický farní kostel, považovaný za největší svého druhu v jihovýchodní Evropě. Na místě starší svatyně byl založen v roce 1383, ale stavba trvala přes celé 15. století. Stavba se táhla přes většinu 15. stol. a byla několikrát přerušena.[1]
- Kostel sv. Bartoloměje (Biserica Sf. Bartolomeu). Nejstarší gotický kostel ve městě, datovaný do roku 1241. Nachází se 1,5 km severně od starého města na úpatí ulice Strada Lunga.
- Neologická synagoga
- Stará radnice (Casa Sfatului)
- Radniční náměstí (Piața Sfatului)
- Tkalcovská bašta (Bastionul Tesatorilor) , Strada Coșbuc 9.[6]
- Bílá věž a Černá věž na severním svahu.
- Nad starým městem se tyčí brašovská citadela (Cetatea Brașovului).
Národnostní struktura obyvatelstva
[editovat | editovat zdroj]- Rumuni: 208 019 (91,3%)
- Maďaři: 16 172 (7,1%)
- Němci (Sedmihradští Sasové): 1079 (0,5%)
- Romové: 916 (0,4%)
- Partnerská města
Musašino, Japonsko
Rišon le-Cijon, Izrael
Tampere, Finsko
Győr, Maďarsko
Leeds, Spojené království- Liverpool, Spojené království
Poznaň, Polsko (2003)
Cleveland, Spojené státy americké
Slavní rodáci
[editovat | editovat zdroj]- Johann Hedwig (1720–1799), německý botanik[7]
- Ion Țiriac (* 1939), rumunský tenista a trenér[8]
- Violeta Andreiová (* 1941), rumunská herečka[9]
- Leonard Orban (* 1961), rumunský politik[10]
- Ludovic Orban (* 1963), rumunský politik[11]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 3 4 ADAMEC, Jaromír. Brašov, město v první linii. Země světa. 3.10.2020, roč. 19, čís. 10, s. 60–63. Dostupné online.
- ↑ Brașov (Brașov, Romania) - Population Statistics, Charts, Map, Location, Weather and Web Information. www.citypopulation.de [online]. [cit. 2023-12-08]. Dostupné online.
- ↑ ADAMEC, Jaromír. Brašov - město v první linii. Země světa. 6.10.2020, roč. 19, čís. 10, s. 60–63. Dostupné online.
- ↑ Parallel History Project on Cooperative Security (PHP) - Romania in the W'Pact: Introduction. www.php.isn.ethz.ch [online]. [cit. 2026-03-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-09-11.
- ↑ Zoo Brașov – Zoo Brașov & Planetariu. zoobrasov.ro [online]. [cit. 2025-10-19]. Dostupné online.
- ↑ Weavers' Bastion (Bastionul Tesatorilor) in Brasov, Romania. GPSmyCity [online]. [cit. 2025-10-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SACK, Harald. Johann Hedwig – the Father of Bryology | SciHi Blog [online]. 2017-12-08 [cit. 2023-12-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-12-08. (anglicky)
- ↑ International Tennis Hall of Fame. www.tennisfame.com [online]. [cit. 2023-12-08]. Dostupné online.
- ↑ Violeta Andrei | Actress. IMDb [online]. [cit. 2023-12-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ https://www.europarl.europa.eu/hearings/commission/2006_enlarg/commissioners/cv_orban_en.pdf
- ↑ https://balkaninsight.com/2019/10/16/ludovic-orban-romanian-conservative-with-musical-touch/
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Brašov na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Brašov ve Wikislovníku
Průvodce Brašov ve Wikicestách- Oficiální stránky
- Obrázky města Archivováno 25. 3. 2006 na Wayback Machine.
- Virtuální procházka městem Archivováno 3. 4. 2019 na Wayback Machine.
