Comăna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Comăna de Jos
Alsókomána
Comăna, řeckokatolický kostel
Comăna, řeckokatolický kostel
Comăna de Jos – znak
znak
Poloha
Souřadnice
StátRumunskoRumunsko Rumunsko
ŽupaBrašov
Historické územíSedmihradsko
Comăna
Comăna
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha99,38 km²
Počet obyvatel2 803 (2021)
Hustota zalidnění28,2 obyv./km²
Správa
StatusObec
Oficiální webwww.primariacomana.ro
PSČ507105
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Comăna či Comăna de Jos (maďarsky Alsókomána, německy Kumanen, Unterkumanen, nářečně Komondjen) je obec v Rumunsku (Sedmihradsku), v Brašovské župě. Patří k ní části Comăna de Sus (Felsőkomána), Crihalma (Királyhalma) a Ticușu Nou (Felsőtyukos).

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Comăna se nachází na stejnojmenném horském potoce u soutoku s řekou Olt; 18 km jižně od města Rupea (Kőhalom).

Historie[editovat | editovat zdroj]

V místě nynější obce byly objeveny doklady osídlení v době bronzové z 2.1. století př. n. l. Laténská kultura je zastoupena halštatským sídlištěm z 8. a 9. století; raně středověké osídlení je doloženo v 11.13. století.

V 16. století byla Comăna de Jos významným správním centrem východní části Țara Făgărașului v době, kdy Sedmihradsku vládl Ștefan Mailat (který se v Comăně v roce 1502 narodil). Pod jurisdikci tohoto střediska spadaly: Comăna de Sus, Veneția de Jos, Veneția de Jos, Crihalma, Ticușu Nou, Cuciulata a Lupșa.

První písemná zmínka o obci Kwmana, nazvané podle kmene Kumánů, pochází z roku 1469. Od konce 15. století odtud odvozoval svůj přídomek de Komana šlechtický rod Majláth (Maylád) původem z východního Banátu (Szörénység). V 17.19. století byla Comăna panským sídlem. V roce 1632 zde měli panské sídlo a majorát Rákócziové; též rod Boérů tu měl panský dům. V roce 1722 zde žilo 90 vrchnostenských rodin a 70 rodin poddaných.

V roce 1851 spotřeboval zdejší lihovar brašovského obchodníka Rudolfa Orghidana 13 000 kg surovin (žito, kukuřice, ječmen) ročně.[1] Po roce 1876 patřila Comăna k župě Făgăraș. Na počátku 20. století se zde pálilo vápno. V letech 1909–1918 byla zřízena maďarská státní škola, původně pro děti Maďarů pracujících na státním statku.[2] Budova školy dnes slouží jako obecní úřad.[3]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

V roce 2011 žilo v Comăně 2 556 obyvatel.

Počet obyvatel mezi lety 1850 a 2011 podle maďarského a rumunského sčítání lidu:

Sčítání lidu Národnost
Rok Počet obyvatel Rumuni Maďaři Romové Němci
1850 3 437 3 311 9 117
1857 3 578
1880 3 419 3 140 124 147 10
1890 3 383 3 164 158 52 9
1900 3 435 3 223 145 33 34
1910 3 580 3 315 177 63 25
1920 3 620 3 569 37 14
1930 3 519 3 442 38 32 7
1941 3 312 3 069 18 225
1956 3 254 2 956 20 276 2
1966 3 135 2 867 23 245
1977 2 822 2 351 9 459 3
1992 2 619 1 575 11 1 032 1
2002 2 635 2 005 11 616
2011 2 556 2 083 3 375

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Dva památkově chráněné kostely – řeckokatolický ze 17. století a pravoslavný z 18. století.
  • Výstava lidového umění a místní historie

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Partnerské město[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Alsókomána na maďarské Wikipedii a Comăna na anglické Wikipedii.

  1. N. G. V. Gologan: Cercetări privitoare la trecutul comerțului românesc din Brașov. București, 1928, s. 28.
  2. Constantin Stan: Școala poporană din Făgăraș și depe Târnave, díl 1. V roce 1909 zde byla zřízena státní škola, Făgărașul. Sibiu, 1928, s. 209–10.
  3. Cornel Comșa – Lucian Comșa: Monografia satelor Comăna de Jos și Comăna de Sus. Brașov: Aldus, 2021, s. 44.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]