Sátoraljaújhely

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Sátoraljaújhely
Sátoraljaújhely,hlavní náměstí.jpg
Sátoraljaújhely – znak
znak
Sátoraljaújhely – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 100-200 m n. m.
Časové pásmo +1
Stát Maďarsko Maďarsko
Region Zemplín
Župa Borsod-Abaúj-Zemplén
Okres Sátoraljaújhely
Administrativní dělení 3 místní části
Sátoraljaújhely
Sátoraljaújhely
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 73,46 km²
Počet obyvatel 14 253 (2018)[1]
Hustota zalidnění 194 obyv./km²
Etnické složení Maďaři 93 %, Romové 6 %, Slováci 1 %
Náboženské složení Křesťané
Správa
Status Město
Starosta Peter Szamosvölgyi
Vznik 904
Oficiální web www.satoraljaujhely.hu
Telefonní předvolba (+36) 47
PSČ 3980
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sátoraljaújhely [šátoraljaújhej] (slovensky Nové Mesto pod Šiatrom; německy Neustadt am Zeltberg; jidiš איהעל) je okresní město v severovýchodním Maďarsku v župě Borsod-Abaúj-Zemplén, při řece Bodrog. Leží na hranici se Slovenskem, zhruba 80 km severovýchodně od župního města Miškovce (Miskolc). Žije zde 14 253 obyvatel.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Původní usedlost Sátor-Alja (tzn. "Pod Stanem") zde existovala už od 10. století. Po zničení Tatary v 13. století byla znovu vybudována (Új-Hely doslova znamená "nové místo"). Městská práva získala obec v roce 1261 od mladšího krále Štěpána V.

Město bylo po staletí správním střediskem Zemplínské župy. Část života zde strávilo několik velkých osobností uherské kultury a politiky, jako Lajos Kossuth, Gyula Andrássy starší nebo Ferenc Kazinczy. Za uherského povstání v letech 18481849 bylo město významnou pevností revolucionářů.

Roku 1871 sem byla přivedena železnice od Miškovce, která dále pokračovala do Humenného (později prodloužena přes Lupkovský průsmyk na Halič). Po vybudování odbočky směr Čop a Užhorod roku 1872 zde vznikl významný železniční uzel.

Po první světové válce bylo severovýchodní předměstí Sátoraljaújhelye Trianonskou smlouvou roku 1920 přiřčeno nově vzniklému Československu, a to především ze strategických důvodů, neboť tudy vedlo jediné železniční spojení ze Slovenska na Podkarpatskou Rus. Nově vzniklá obec a nádraží dostaly název Slovenské Nové Mesto. Hranice byla vedena po říčce Roňavě. Během maďarské okupace jižního Slovenska v letech 19381945 bylo celé město opět dočasně sjednoceno.

Po maďarské územněsprávní reformě roku 1950, kdy byla Zemplínská župa sloučena s Boršodem a Abovem do župy Borsod-Abaúj-Zemplén s centrem v Miškovci, ztratilo Sátoraljaújhely své postavení župního města a i vlivem polohy na hranici (během období komunismu neprůchodné) byl jeho rozvoj utlumen. To se projevilo na stagnujícím počtu obyvatel, který je na počátku 21. století zhruba stejný jako na počátku 20. století a nedosahuje hodnot z roku 1930 (18 a půl tisíce obyvatel).

Členění města[editovat | editovat zdroj]

Město se skládá z následujících 3 místních částí :

  • Sátoraljaújhely
  • Károlyfalva
  • Rudabányácska

Služby[editovat | editovat zdroj]

Ve městě se nachází základní škola, dále pak banka, pošta, nemocnice, knihovna, muzeum, čerpací stanice, lékarna, obchody s potravinami (Lidl, Penny Market, TESCO), několik restaurací a různá ubytovací zařízení.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Sátoraljaújhely leží přímo u slovenské hranice. Město má vlakové nádraží, jedná se o koncovou pohraniční stanici na trati č.80 Hatvan–Miskolc–Szerencs–Sátoraljaújhely, která má přímé vlakové spojení i s Budapeští. Vedle železniční stanice je rovněž autobusové nádraží. Městem prochází také hlavní silnice č.37. Je zde silniční i železniční hraniční přechod do Slovenského Nového Mesta (osobní železniční spojení však v současnosti není provozováno).

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Magyarország közigazgatási helynévkönyve, 2018. január 1.. 27. září 2018. Dostupné online. [cit. 2018-09-27]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]