Roňava

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Roňava
Řeka Roňava
Řeka Roňava
Základní informace
Délka toku 50,1 km
Plocha povodí 499 km²
Průměrný průtok 0,74 m³/s
Světadíl Evropa
Zdrojnice
Ústí
Protéká

SlovenskoSlovensko Slovensko (Košický kraj)

MaďarskoMaďarsko Maďarsko (Župa Boršod-Abov-Zemplín)
Úmoří, povodí
Bodrog
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Roňava (maďarsky Ronyva) je řeka na východě Slovenska, protéká územím okresů Košice-okolí a Trebišov. Je to pravostranný přítok Bodrogu, má celkovou délku 51 km[1], z toho na území Slovenska 40,5 km z toho 13,5 km úsek je Slovensko-maďarské státní hranice) a je tokem IV. řádu.

Pramen[editovat | editovat zdroj]

Pramení v Slanských vrších, v podcelku Bogota, na jihozápadním svahu Bogoty 856 m v nadmořské výšce přibližně 465 m.

Popis toku[editovat | editovat zdroj]

Zpočátku teče na jih, nejprve přibírá levostranný přítok z oblasti Malého Kulatého vrchu, pak pravostranný přítok z lokality Vyšné Košariská a opouští Slanské vrchy, východně od obce Slančík vstupuje do Podslanské pahorkatiny v nadmořské výšce 257 m.

Zprava přibírá přítok vznikající při kótě 358 m, zleva z oblasti Národná prírodná rezervácia Krčmárka a stáčí se na jihojihovýchod. Protéká okrajem Slanského Nového Mesta, zprava přibírá potok Slančík a stáčí se více jihovýchodním směrem. Dále intenzivně meandruje, zleva přibírá Jozefovský potok a teče severně od obce Slivník. Výrazně esovitě se stáčí, přičemž zprava přibírá svůj nejvýznamnější přítok Trebeľu, následně z téže strany i Kuzmický potok a stáčí se na jih.

Protéká okrajem obce Kuzmice, z pravé strany přibírá Parnovku a na krátkém úseku pokračuje na jihovýchod. Zleva přibírá Koltajský kanál a Dringáčský potok, opět se stáčí severojižním směrem a protéká územím mezi obcemi Lastovce a Kazimír. U obce Michaľany přibírá z levé strany Lastovický kanál a z pravé strany významný přítok Izru. Pak přibírá levostranný přítok vznikající jihozápadně od obce Veľaty a od hraničního kamene XVIII 1 vytváří Roňava slovensko-maďarskou státní hranici.

Řeka zároveň vytváří širokou Roňavskou bránu, která odděluje Zemplínské vrchy na Slovensku od jejich maďarské části. U Čerhova se od napřímeného koryta odpojují dvě meandrující ramena, nejprve z pravé strany, (sem ústí přítok Hečka zleva), pak přibírá také zleva Čerhovský potok a zprava se odděluje druhé meandrující rameno (tvoří státní hranici). Po spojení s vedlejším ramenem přibírá levostranný Veľkotrnianský potok, potom maďarskou Bózsvu zprava a opět levostranný Malotrnianský potok. Dále na cca 1 km úseku protéká územím Maďarska, vzápětí opět tvoří státní hranici a odděluje Slovenské Nové Mesto na levém břehu od maďarského města Sátoraljaújhely na pravém břehu a pak opouští území Slovenska.

Jižně od Slovenského Nového Mesta se řeka rozvětvuje, přičemž levé rameno teče na východ a do Bodrogu ústí jižně od obce Borša v nadmořské výšce 94,3 m (Nejnižší bod Slovenska). Hlavní koryto Roňavy pokračuje na jihozápad, následně na jih a do Bodrogu se vlévá na území Maďarska severovýchodně od města Sárospatak.

Povodí Roňava podle přítoků (ve směru toku)[editovat | editovat zdroj]

Roňava (P - pravostranný přítok, L - levostranný přítok)

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Roňava na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]