Gyula Andrássy starší

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Gyula Andrássy
Benczur-andrassy gyula.jpg
Stranická příslušnost
ČlenstvíDeákova strana
Narození8. března 1823
Vlachovo
Úmrtí18. února 1890 (ve věku 66 let)
Volosko
Místo pohřbeníTrebišov
ChoťKatinka Kendeffyová (od 1856)
RodičeKároly Andrássy a Etelka Szapáryová
DětiGyula Andrássy mladší
Manó Andrássy
Tivadar Andrássy
Ilona Andrássyová
PříbuzníManó Andrássy[1] a Aladár Andrássy[1] (sourozenci)
Profesepolitik, diplomat a ekonom
Náboženstvíkatolická církev
Oceněnívelkokříž Řádu nizozemského lva (1874)
Královský uherský řád sv. Štěpána
Řád zlatého rouna
Řád sv. Mauricia a sv. Lazara
Řád italské koruny
… více na Wikidatech
PodpisGyula Andrássy, podpis
CommonsGyula Andrássy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrabě Gyula Károly (Julius Karel) Andrássy (3. března 1823, Vlachovo, Uhersko (v současnosti Slovensko) – 18. února 1890, Volosko, Chorvatsko) byl uherský šlechtic a státník, rakousko-uherský politik.

Politické působení[editovat | editovat zdroj]

Po návratu z exilu ve Francii se stal prvním ministerským předsedou Uherského království po rakousko-uherském vyrovnání v roce 1867 a v této funkci působil v letech 1867–1871. V uherské vládě po tu dobu zastával též funkci ministra obrany. Byl znám svou nedůvěrou ke slovanským národům a jedinému velkému slovanskému státu, Ruskému impériu. Mezi lety 1871-1879 zastával funkci rakousko-uherského ministra zahraničních věcí. V této funkci podporoval expanzi rakousko-uherské říše do jihovýchodní Evropy. Dvakrát byl též krátce rakousko-uherským ministrem financí (1871–1872 a 1876).

Mimo jiné se také stal známým svým blízkým vztahem k rakouské císařovně a královně uherské a české Alžbětě Bavorské, přezdívané Sisi.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b Andraši, Julij. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek Ia.
  2. ↑ KOLBA, Gergely. The stormy and unlucky love life of Sisi, Queen of Hungary. Daily News Hungary [online]. 2020-07-23 [cit. 2021-05-10]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 1. sešit : A. Praha: Libri, 2004. 155 s. ISBN 80-7277-215-5. S. 87. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

(maďarsky)

  • Andrássy's Speeches (Hung.) edited by Béla Léderer (Budapest, 1891)
  • Memoir (Hung.) by Benjamin Kállay (Budapest, 1891)
  • Eulogy (Hung.) in the Akad. Értesitő, Evf. 14 (Budapest, 1891)
  • Recollections of Count Andrassy (Hung.), by Manó Kónyi (Budapest, 1891)
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Premiéři Maďarska Maďarsko
Uhersko během Revoluce 1848–1849
Lajos Batthyány (1848) • Ádám Récsey (1848) • Lajos Kossuth (1848–1849) • Bertalan Szemere (1849)
Uhersko v rámci Rakouska-Uherska
Gyula Andrássy (1867–1871) • Menyhért Lónyay (1871–1872) • József Szlávy (1872–1874) • István Bittó (1874–1875) • Béla Wenkheim (1875) • Kálmán Tisza (1875–1890) • Gyula Szapáry (1890–1892) • Sándor Wekerle (1892–1895) • Dezső Bánffy (1895–1899) • Kálmán Széll (1899–1903) • Károly Khuen-Héderváry (1903) • István Tisza (1903–1905) • Géza Fejérváry (1905–1906) • Sándor Wekerle (1906–1910) • Károly Khuen-Héderváry (1910–1912) • László Lukács (1912–1913) • István Tisza (1913–1917) • Móric Esterházy (1917) • Sándor Wekerle (1917–1918) • János Hadik (1918)
První Maďarská republika
Mihály Károlyi (1918–1919) • Dénes Berinkey (1919)
Maďarská republika rad
Sándor Garbai (1919) • Gyula Peidl (1919) • (Protirevoluční vláda: Gyula Károlyi (1919) • Dezső Pattantyús-Ábrahám (1919)
Maďarské království
István Friedrich (1919) • Károly Huszár (1919–1920) • Sándor Simonyi-Semadam (1920) • Pál Teleki (1920–1921) • István Bethlen (1921–1931) • Gyula Károlyi (1931–1932) • Gyula Gömbös (1932–1936) • Kálmán Darányi (1936–1938) • Béla Imrédy (1938–1939) • Pál Teleki (1939–1941) • Lázló Bárdossy (1941–1942) • Miklós Kállay (1942–1944) • Döme Sztójay (1944) • Géza Lakatos (1944) • Ferenc Szálasi (1944–1945) • Béla Dálnoki Miklós (1945)
Druhá Maďarská republika
Zoltán Tildy (1945–1946) • Ferenc Nagy (1946–1947) • Lajos Dinnyés (1947–1948)
Maďarská lidová republika
István Dobi (1948–1952) • Mátyás Rákosi (1952–1953) • Imre Nagy (1953–1955) • András Hegedűs (1955–1956) • Imre Nagy (1956) • János Kádár (1956–1958) • Ferenc Münnich (1958–1961) • János Kádár (1961–1965) • Gyula Kállai (1965–1967) • Jenő Fock (1967–1975) • György Lázár (1975–1987) • Károly Grósz (1987–1988) • Miklós Németh (1988–1989)
Třetí Maďarská republika
József Antall (1990–1993) • Péter Boross (1993–1994) • Gyula Horn (1994–1998) • Viktor Orbán (1998–2002) • Péter Medgyessy (2002–2004) • Ferenc Gyurcsány (2004–2009) • Gordon Bajnai (2009–2010) • Viktor Orbán (od 2010)
Ministři zahraničí Rakouska
Habsburská monarchie
Jan Kryštof z Bartensteina (1727–1753) • Antonín Corfitz z Ulfeldu (1742–1753) • Václav Antonín z Kounic-Rietbergu (1753–1792) • Jan Filip Cobenzl (1792–1793) • Johann Amadeus Thugut (1793–1800) • Ferdinand z Trauttmansdorffu (1800–1801) • Jan Ludvík Cobenzl (1801–1804)
 Znak Rakouska
Rakouské císařství
Jan Ludvík Cobenzl (1804–1805) • Jan Filip Stadion (1805–1809) • Klemens Václav Metternich (1809–1848) • Karl Ludwig Ficquelmont (1848) • Johann von Wessenberg (1848) • Felix ze Schwarzenbergu (1848–1852) • Karl Ferdinand Buol-Schauenstein (1852–1859) • Johann Rechberg-Rothenlöwen (1859–1864) • Alexandr Mensdorff-Pouilly (1864–1866) • Friedrich von Beust (1866–1867)
Rakousko-Uhersko
Friedrich von Beust (1867–1871) • Gyula Andrássy st. (1871–1879) • Heinrich Karl von Haymerle (1879–1881) • Benjámin Kállay (1881) • Gustav Kálnoky (1881–1895) • Agenor Gołuchowski ml. (1895–1906) • Alois Lexa von Aehrenthal (1906–1912) • Leopold Berchtold (1912–1915) • István Burián (1915–1916) • Ottokar Czernin (1916–1918) • István Burián (1918) • Gyula Andrássy ml. (1918) • Ludwig von Flotow (1918)
První Rakouská republika
a Rakouský stát
Victor Adler (1918) • Otto Bauer (1918–1919) • Karl Renner (1919–1920) • Michael Mayr (1920–1921) • Johann Schober (1921–1922) • Walter Breisky (1922) • Leopold Hennet (1922) • Alfred Grünberger (1922–1924) • Heinrich Mataja (1924–1926) • Rudolf Ramek (1926) • Ignaz Seipel (1926–1929) • Ernst Streeruwitz (1929) • Johann Schober (1929–1930) • Ignaz Seipel (1930) • Johann Schober (1930–1932) • Karl Buresch (1932) • Engelbert Dollfuß (1932–1934) • Stephan Tauschitz (1934) • Egon Berger-Waldenegg (1934–1936) • Kurt Schuschnigg (1936) • Guido Schmidt (1936–1938) • Wilhelm Wolf (1938)
Druhá Rakouská republika
Karl Gruber (1945–1953) • Leopold Figl (1953–1959) • Bruno Kreisky (1959–1966) • Lujo Tončić-Sorinj (1966–1968) • Kurt Waldheim (1968–1970) • Rudolf Kirchschläger (1970–1974) • Erich Bielka (1974–1976) • Willibald Pahr (1976–1983) • Erwin Lanc (1983–1984) • Leopold Gratz (1984–1986) • Peter Jankowitsch (1986–1987) • Alois Mock (1987–1995) • Wolfgang Schüssel (1995–2000) • Benita Ferrerová-Waldnerová (2000–2004) • Ursula Plassnik (2004–2008) • Michael Spindelegger (2008–2013) • Sebastian Kurz (2013–2017) • Karin Kneisslová (2017–2019) • Alexander Schallenberg (2019–2021) • Michael Linhart (2021) • Alexander Schallenberg (od 2021)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Gyula_Andrássy_starší&oldid=21372456“