Wolfgang Schüssel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Wolfgang Schüssel
W Schuessel7.jpg
20. Kancléř Rakouska
Ve funkci:
4. února 2000 – 11. ledna 2007
PrezidentThomas Klestil, Heinz Fischer
PředchůdceViktor Klima
NástupceAlfred Gusenbauer
Vicekancléř Rakouska
Ve funkci:
4. května 1995 – 4. února 2000
Předseda vládyFranz Vranitzky, Viktor Klima
PředchůdceErhard Busek
NástupceSusanne Riess-Passer
Ministr zahraničí
Ve funkci:
4. května 1995 – 4. února 2000
Předseda vládyFranz Vranitzky, Viktor Klima
PředchůdceAlois Mock
NástupceBenita Ferrero-Waldner
Ministr hospodářství
Ve funkci:
24. dubna 1989 – 4. května 1995
Předseda vládyFranz Vranitzky
PředchůdceRobert Graf
NástupceJohannes Ditz
Předseda ÖVP
Ve funkci:
1995 – 2007
PředchůdceErhard Busek
NástupceWilhelm Molterer
Stranická příslušnost
ČlenstvíÖVP
Narození7. června 1945 (77 let)
Vídeň, Rakousko
Alma materUniverzita Vídeň
Profesepolitik a právník
Náboženstvířímský katolík
Oceněnívelkokříž Řádu Isabely Katolické (1995)
Řád za zásluhy Bádenska-Württemberska (2007)
velkokříž Záslužného řádu Spolkové republiky Německo
Bavorský řád za zásluhy
velkokříž Maďarského záslužného řádu
… více na Wikidatech
CommonsWolfgang Schüssel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Wolfgang Schüssel (* 7. června 1945, Vídeň) je rakouský politik,[1] jenž zastával v letech 2000–2007 úřad kancléře Rakouska. Od roku 1995 do roku 2007 byl předsedou ÖVP. V roce 2009 byl jedním z kandidátů na nový post stálého Předsedy Evropské rady[2].

Životopis[editovat | editovat zdroj]

V roce 2000 i přes protesty ostatních zemí EU sestavil jako kancléř vládu s krajně pravicovou FPÖ Jörga Haidera. Po rozpadu vládní koalice a předčasných volbách stanul v čele kabinetu i v roce 2003. Obě jeho vlády uskutečnily řadu reforem, které se vypořádávaly s problémem přebujelého „státu blahobytu“[3].

V roce 2011 se v souvislosti s korupční aférou spjatou s tím, že společnost Telekom Austria, kdy firma převedla nemalé prostředky na konta lidí blízkých jeho vládě včetně čtyř ministrů, rozhodl, že opustí politiku. [4]

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Stát Stuha Název Datum udělení
BelgieBelgie Belgie BEL Kroonorde Grootkruis BAR.svg velkokříž Řádu koruny
ChorvatskoChorvatsko Chorvatsko Ribbon of a Grand Order of Queen Jelena.png Velký řád královny Jeleny 2007
LichtenštejnskoLichtenštejnsko Lichtenštejnsko Order of Merit (Liechtenstein) Ribbon.Bar.gif velkokříž s diamanty Knížecího záslužného řádu 2000, 8. června
MaďarskoMaďarsko Maďarsko HUN Order of Merit of the Hungarian Rep (civil) 1class BAR.svg velkokříž Záslužného řádu Maďarské republiky[5] 2006
NěmeckoNěmecko Německo GER Bundesverdienstkreuz 7 Grosskreuz.svg velkokříž Záslužného řádu Spolkové republiky Německo
NizozemskoNizozemsko Nizozemsko NLD Order of Orange-Nassau - Knight Grand Cross BAR.png rytíř velkokříže Řádu dynastie Oranžsko-nasavské
NorskoNorsko Norsko Den kongelige norske fortjenstorden storkors stripe.svg velkokříž Norského královského řádu za zásluhy
PolskoPolsko Polsko POL Order Zaslugi RP kl1 BAR.png velkokříž Řádu za zásluhy Polské republiky[6] 2006, 20. ledna
RakouskoRakousko Rakousko AUT Honour for Services to the Republic of Austria - 2nd Class BAR.png velká čestná dekorace ve zlatě na stuze Čestného odznaku Za zásluhy o Rakouskou republiku
RumunskoRumunsko Rumunsko ROU Order of the Star of Romania 1999 GCross BAR.svg velkokříž Řádu rumunské hvězdy[7] 2004
ŘeckoŘecko Řecko GRE Order of Honour Grand Cross BAR.png velkokříž Řádu cti
ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko ESP Isabella Catholic Order GC.svg velkokříž Řádu Isabely Katolické[8] 1995, 7. července
VatikánVatikán Vatikán GC.OrdineS.GregorioMagno.png rytíř velkokříže Řádu svatého Řehoře Velikého[9] 1996
Bádensko-WürttemberskoBádensko-Württembersko Bádensko-Württembersko DE-BW Verdienstmedaille des Landes Baden-Württemberg BAR.png Řád za zásluhy Bádenska-Württemberska 2007, 28. dubna
BavorskoBavorsko Bavorsko DE-BY Der Bayerische Verdienstorden BAR.png Bavorský řád za zásluhy 2007, 18. května

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Wolfgang Schüssel - Munzinger Biographie. www.munzinger.de [online]. [cit. 2017-09-18]. Dostupné online. (německy) 
  2. ↑ idnes.cz: Žhaví kandidáti na post „prezidenta“ evropské sedmadvacítky
  3. ↑ Vít Hloušek: Reforma sociálního státu – rakouský příklad
  4. ↑ Rakouský exkancléř Schüssel opouští kvůli skandálům politiku - Novinky.cz. www.novinky.cz [online]. [cit. 2019-10-04]. Dostupné online. 
  5. ↑ GMBH, news networld Internetservice. - Gedenken an Ungarn-Aufstand im Jahr '56: Staats- und. news.at [online]. 2006-10-18 [cit. 2019-10-04]. Dostupné online. (německy) 
  6. ↑ Postanowienie Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej z dnia 20 stycznia 2006 r. o nadaniu orderu. prawo.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2019-10-04]. Dostupné online. 
  7. ↑ Cancelaria Ordinelor. canord.presidency.ro [online]. [cit. 2019-10-04]. Dostupné online. 
  8. ↑ Otras disposiciones. Boletín Ofical del Estado. 1995-07-08, čís. 162, s. 20967. Dostupné online. 
  9. ↑ Acta Apostolicae Sedis 89. 1997, čís. 7, s. 513. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Kancléři Rakouska
První republika
Karl Renner (1918–1920) • Michael Mayr (1920–1921) • Johann Schober (1921–1922) • Walter Breisky (1922) • Johann Schober (1922) • Ignaz Seipel (1922–1924) • Rudolf Ramek (1924–1926) • Ignaz Seipel (1926–1929) • Ernst Streeruwitz (1929) • Johann Schober (1929–1930) • Karl Vaugoin (1930) • Otto Ender (1930–1931) • Karl Buresch (1931–1932) • Engelbert Dollfuss (1932–1934) • Kurt Schuschnigg (1934–1938) • Arthur Seyß-Inquart (1938)
Státní znak Rakouska
Druhá republika
Karl Renner (1945) • Leopold Figl (1945–1953) • Julius Raab (1953–1961) • Alfons Gorbach (1961–1964) • Josef Klaus (1964–1970) • Bruno Kreisky (1970–1983) • Fred Sinowatz (1983–1986) • Franz Vranitzky (1986–1997) • Viktor Klima (1997–2000) • Wolfgang Schüssel (2000–2007) • Alfred Gusenbauer (2007–2008) • Werner Faymann (2008–2016) • Reinhold Mitterlehner (2016) • Christian Kern (2016–2017) • Sebastian Kurz (2017–2019) • Brigitte Bierleinová (2019–2020) • Sebastian Kurz ( 2020–2021) • Alexander Schallenberg (2021) • Karl Nehammer (od 2021)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wolfgang_Schüssel&oldid=19305036“