Rudolf Kirchschläger

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Rudolf Kirchschläger
Rudolf Kirchschläger.jpg
Stranická příslušnost
Členství Sociálně demokratická strana Rakouska

Narození 20. března 1915
Niederkappel
Úmrtí 30. března 2000 (ve věku 85 let)
Vídeň
Místo pohřbení Wiener Zentralfriedhof
Choť Herma Kirchschläger
Děti Walter Kirchschläger
Alma mater Vídeňská univerzita
Profese soudce, diplomat, právník, vysokoškolský učitel a politik
Ocenění list of honorary citizens of Vienna (1986)
velkořetěz Řádu prince Jindřicha
velkokříž s řetězem Řádu Karla III.
Velkokříž Řádu za zásluhy Spolkové republiky Německo
řetěz Řádu Isabely Katolické
… více na Wikidatech
Commons Kategorie Rudolf Kirchschläger
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rudolf Kirchschläger (zvuk [ˈʀuːdɔlf ˈkɪʁçˌʃlɛːɡɐ]; 20. března 1915, Niederkappel30. března 2000, Vídeň) byl rakouský politik, diplomat a soudce. V letech 19741986 byl, jako nestraník, zvolen prezidentem Rakouska. V letech 19701974 byl ministrem zahraničních věcí.

Život a činnost[editovat | editovat zdroj]

Studoval práva na Vídeňské univerzitě, po anšlusu Rakouska nacistickým Německem roku 1938 však musel studia opustit, když odmítl vstoupit do NSDAP. Pracoval poté jako bankovní úředník, než byl odveden do wehrmachtu, v jehož řadách bojoval na západní i východní frontě. Díky tomu směl během služby dokončit svá studia práv.

V letech 1947–1954 pracoval jako soudce,[1] roku 1954 však nastoupil na ministerstvo zahraničí, kde následně začala jeho diplomatická kariéra.

V letech 19671970 byl velvyslancemČeskoslovensku, z kteréžto pozice zamířil rovnou na post šéfa rakouské diplomacie do vlády Bruna Kreiskyho. Po čtyřech letech byl zvolen prezidentem jakožto nestranický kandidát sociálnědemokratické strany, roku 1980 byl znovuzvolen (již jako kandidát obou velkých stran – SPÖ i ÖVP) se ziskem 80 procent hlasů – patřil k nejpopulárnějším politikům rakouské historie.

V pozici rakouského velvyslance v Praze proslul tím, že po invazi vojsk Varšavské smlouvysrpnu 1968, vydával i přes zamítavý příkaz z Vídně výjezdní víza československým státním občanům a umožnil tak tisícům osob pokojně vycestovat do Rakouska.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Die 7 Bundespräsidenten der Zweiten Republik vor Heinz Fischer [online]. salzburg24.at, 2016-04-22 [cit. 2016-05-25]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]