Kurt Waldheim

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kurt Waldheim

9. prezident Rakouska
Ve funkci:
8. července 1986 – 8. července 1992
Předchůdce Rudolf Kirchschläger
Nástupce Thomas Klestil

4. generální tajemník OSN
Ve funkci:
1. ledna 1972 – 31. prosince 1981
Jmenován Valné shromáždění OSN
Předchůdce U Thant
Nástupce Javier Pérez de Cuéllar

Stranická příslušnost
Členství Rakouská lidová strana

Narození 21. prosince 1918
St. Andrä-Wördern
Úmrtí 14. června 2007 (ve věku 88 let)
Vídeň
Choť Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ86165
Alma mater Vídeňská univerzita
Profese politik, diplomat, autor autobiografie a voják
Podpis Kurt Waldheim, podpis
Ocenění Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ1815780
Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ23306205
Řád úsměvu
Válečný záslužný kříž
Železný kříž
Medaile za východní frontu
rytíř velkokříže Řádu sv. Michala a sv. Jiří
Commons Kategorie Kurt Waldheim
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kurt Josef Waldheim (21. prosince 1918 St. Andrä-Wördern14. června 2007 Vídeň) byl rakouský konzervativní diplomat, čtvrtý generální tajemník OSN a devátý prezident Rakouska (v letech 19861992).

Narodil se v obci Sankt Andrä-Wördern nedaleko Vídně a vystudoval práva na Vídeňské univerzitě. S manželkou Elisabeth Waldheimovou měl 3 děti.

Vojenská kariéra[editovat | editovat zdroj]

Krátce po anšlusu Rakouska vstoupil do Národně-socialistické německé unie studentů a stal se registrovaným členem SA (Sturmabteilung). Začátkem roku 1941 byl povolán do wehrmachtu a byl poslán na východní frontu. Podle své autobiografie byl ve stejném roce zraněn, uvolněn z vojenské služby a vrátil se do Vídně, kde údajně strávil zbytek války. V roce 1945 se vzdal britským jednotkám v Korutanech.

V roce 1986 byly zveřejněny dokumenty, že Waldheim ve skutečnosti v armádě zůstal a že v roce 1943 byl nasazen v řecké Soluni, kde byl členem speciální jednotky likvidující tamní partyzánské jednotky. Waldheim následně prohlásil, že byl jen tlumočníkem a úředníkem a nevěděl o represáliích proti civilnímu obyvatelstvu.

Diplomatická a politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

V roce 1945 vstoupil do diplomatických služeb. Pracoval na velvyslanectví v Paříži, na ministerstvu zahraničí, byl velvyslancem v Kanadě. V roce 1964 byl jmenován stálým zástupcem Rakouska v OSN. V roce 1971 neúspěšně kandidoval na prezidenta Rakouska a ve stejném roce byl zvolen generálním tajemníkem OSN.

V roce 1986 byl Waldheim zvolen prezidentem Rakouska, ale zároveň se ukázalo, že lhal o své činnosti během druhé světové války a byl dokonce obviněn z účasti na páchání válečných zločinů.

Waldheima následně řada zemí označila za persona non grata a v roce 1987 mu byl dokonce zakázán vstup do USA. Rakouská vláda proto ustanovila mezinárodní výbor historiků k přezkoumání Waldheimova života v letech 1938 až 1945, který potvrdil, že Waldheim věděl o represáliích a vojenských zločinech, ale dementoval jeho osobní účast na nich.

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • Cohen, B., Rosenzweig, L. Der Waldheim Komplex. Wien: Verlag für Gesellschaftskritik, 1986.
  • Gehler, Michael. Österreichs Auβenpolitik der Zweiten Republik. Innsbruck: Studienverlag GmbH, 2005.
  • Kuchinsky, Michael T. An Ethical Enigma. Another Look at Kurt Waldheim. In: Kille, Kent J. (ed.) The UN Secretary – General and Moral Authority. Georgetown: Georgetown University Press, 2007.
  • Mádlová, Nina. Kurt Waldheim. Muž, kterému důvěřuje svět? Praha: Univerzita Karlova, 2009.
  • Ryan, James Daniel. The United Nations under Kurt Waldheim, 1972 – 1981. Lanham, Maryland and London: The Scarecow Press Inc., 2001.
  • Saltman, Jack. Kurt Waldheim: a case to answer. London: Robson Books Ltd., 1988.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Generální tajemníci OSN
Předchůdce:
U Thant
19721981
Kurt Waldheim
Nástupce:
Javier Pérez de Cuéllar