Johann von Wessenberg

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Johann von Wessenberg
Johann von Wessenberg
Johann von Wessenberg

Poslanec Říšského sněmu
Ve funkci:
1848 – 1849

Ministerský předseda Rakouského císařství
Ve funkci:
18. července 1848 – 21. listopadu 1848
Předchůdce Anton von Doblhoff-Dier
Nástupce Felix Schwarzenberg

Ministr zahraničních věcí Rakouského císařství
Ve funkci:
18. července 1848 – 21. listopadu 1848
Předchůdce Anton von Doblhoff-Dier
Nástupce Felix Schwarzenberg

Narození 28. listopadu 1773
Drážďany
Flag of Electoral Saxony.svg Saské kurfiřtství
Úmrtí 1. srpna 1858
Freiburg im Breisgau
Flagge Großherzogtum Baden (1891–1918).svg Bádenské velkovévodství
Příbuzní Ignaz Heinrich von Wessenberg (sourozenec)
Commons Kategorie Johann von Wessenberg
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Baron Johann Philipp von Wessenberg-Ampringen (28. listopadu 1773 Drážďany1. srpna 1858 Freiburg im Breisgau) byl rakouský státník a diplomat, během revolučního roku 1848 ministerský předseda Rakouského císařství a ministr zahraničních věcí Rakouského císařství

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Wessenberg-Ampringen byl roku 1808 vyslancem v Berlíně, roku 1811 v Mnichově a 1830–1831 v Haagu.

Během revolučního roku 1848 se zapojil do aktivního politického dění. V roce 1848 vyvrcholila jeho kariéra. Od 18. července 1848 do 21. listopadu 1848 byl ministerským předsedou Rakouského císařství (vláda Johanna von Wessenberga) a zároveň ministrem zahraničních věcí Rakouského císařství.[1] Jeho jmenování mělo stabilizovat umírněné výsledky revoluce. Šlo o řádný kabinet po několikaměsíčním provizoriu. Sám Wessenberg v ní reprezentoval tváře bývalého vládního systému, ale v kabinetu zasedli i někteří populární liberální politici.[2] Po říjnovém povstání ve Vídni Wessenberg 19. října v Olomouci inicioval vydání druhého císařského manifestu, ve kterém se zaručovalo pokračování ústavního reforem.[3] V listopadu 1848, když již byla vídeňská revolta potlačena a posilovaly konzervativní proudy v rakouské politice, odešel z vládní funkce. Historik Otto Urban uvádí, že s Wessenbergem se již v nové konstelaci nepočítalo. Výslovně k jeho odvolání nedošlo, ale Alfred Windischgrätz pro post předsedy vlády vybral Felixe Schwarzenberga.[4]

Ve volbách roku 1848 byl rovněž zvolen na rakouský ústavodárný Říšský sněm. Zastupoval volební obvod Vídeň-Neubau v Dolních Rakousích. Uvádí se jako ministr zahraničí.[5][6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 584. (česky) 
  2. URBAN, Otto. Česká společnost 1848–1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 61. (česky) 
  3. URBAN, Otto. Česká společnost 1848–1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 66. (česky) 
  4. URBAN, Otto. Česká společnost 1848–1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 67. (česky) 
  5. Abgeordnete zum ersten Österreichischen Reichstag [online]. familia-austria.at [cit. 2014-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-03. (německy) 
  6. Poslancové na sněmu říšském [online]. 19stoleti.cz [cit. 2014-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-10. (česky)