První Rakouská republika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Rakouská republika
Republik Österreich
 Německé Rakousko
 Maďarská republika rad
1919–1934 Rakouský stát 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Hymna: Sei gesegnet ohne Ende
geografie
Mapa
hlavní město:
Vídeň
rozloha:
83 871 km²
nejvyšší bod:
Grossglockner 3 798 m n. m.
nejdelší řeka:
obyvatelstvo
počet obyvatel:
7 050 112 1933
státní útvar
vznik:
zánik:
25. červenec 1934 - zavraždění Engelberta Dollfusse
Státní útvary a území
Předcházející:
Německé Rakousko Německé Rakousko
Maďarská republika rad Maďarská republika rad
Nástupnické:
Rakouský stát Rakouský stát
Dějiny Rakouska
Znak Rakouska
Prehistorie
Doba halštatská
Noricum
Markomani
Sámova říše
Karantánie
Rakouské markrabství
Babenberkové
Rakouské vévodství
Habsburská éra
Habsburkové
Svatá říše římská
Rakouské arcivévodství
Habsburská monarchie
Habsbursko-lotrinská dynastie
Rakouské císařství
Německý spolek
Rakousko-Uhersko
1. světová válka
Atentát na Františka d'Este
Rakousko po 1. světové válce
Německé Rakousko
První Rakouská republika
Rakouský stát
Anšlus
2. světová válka
Rakousko v nacistickém Německu
Rakousko po 2. světové válce
Okupační zóny Rakouska
Rakouská druhá republika

První Rakouská republika byl státní útvar v období po konci první světové války až do roku 1934, kdy je opuštěn koncept parlamentní demokracie a Rakousko nastupuje cestu autoritativního státu.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Rakousko přijalo 21. října 1919 Smlouvu ze Saint-Germain-en-Laye. Smlouva zakazovala název Německé Rakousko a upravovala hranice nově vzniklých států s Rakouskem.

Nejdůležitějšími stranami v Rakouské první republice byly Christlichsoziale Partei (Křesťansko-sociální strana) a Sozialdemokratische Arbeiterpartei Österreichs (Sociálně demokratická dělnická strana Rakouska) s polovojenskou organizací Schutzbund, založenou v roku 1923. Křesťansko-sociální strana reagovala na vznik Schutzbundu reorganizací své polovojenské organizace, Heimwehru.

V roce 1927 došlo ke střetu těchto organizací počas tzv. červencové revolty; i když bylo povstání později potlačeno, nepokoje pokračovaly až do třicátých let, kdy se kancléřem stal Engelbert Dollfuss (Dollfuß).

V roce 1933 vyhlásil jeho kabinet rozpuštění parlamentu. Křesťansko-sociální strana odmítala spojení s převážně protestantským Německem. Nepokoje vyústily do občanské války mezi nacisty, socialisty a křesťanskými socialisty.

V roce 1934 vyhlásil Dolfuss vládu jedné strany, austrofašistické Vaterländische Front (Vlastenecká fronta). 25. července je sice Engelbert Dollfuss zavražděn nacisty, stát se však ještě další čtyři roky pod ochranou Itálie udržel. Éra první republiky přesto skončila a Rakousko bylo známo jako tzv. Rakouský stát.

Kancléři první republiky[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SUPPAN, Arnold. Die außenpolitischen Beziehungen zwischen Prag und Wien 1918–1938. Prague Papers on the History of International Relations. 1999, roč. 3, s. 213-286. Dostupné online. ISBN 80-85899-73-6.