Sámova říše
Sámova říše
| |||||||||||||||||
geografie
| |||||||||||||||||
(žádné)
| |||||||||||||||||
| obyvatelstvo | |||||||||||||||||
| státní útvar | |||||||||||||||||
kmenový svaz
| |||||||||||||||||
vznik:
|
|||||||||||||||||
zánik:
|
|||||||||||||||||
| Státní útvary a území | |||||||||||||||||
| |||||||||||||||||
Sámova říše byl kmenový svaz Slovanů existující ve střední Evropě v letech 624 – 659 (podle Fredegarovy kroniky) nebo 626 – 661 (podle data obléhání Konstantinopole v roce 626). Pojil se s osobou franského kupce Sáma, který si získal velkou prestiž jako velitel během bojů Slovanů s Avary, ovládajícími dlouhá léta střední a jihovýchodní Evropu.
Obsah
Charakteristika[editovat | editovat zdroj]
Říše vznikla spojením slovanských kmenů, které byly do té doby podřízeny, ne však poddány, avarskému kaganátu v Panonii, který byl však na začátku 7. století ve vnitropolitickém rozvratu, v důsledku bojů mezi několika nástupci chána Bajana. Franský kupec Sámo toho využil a spojil slovanské kmeny proti nim. Poté byl zvolen jejich vůdcem (Historia Francorum: latinsky ...eum super se eligunt regem...). Nově vzniklá Sámova říše měla charakter blízký avarskému (turko-tatarskému) kaganátu, tj. kmenového svazu, který byl posílen prozíravou sňatkovou politikou (Fredegar píše o 12 manželkách). Centrum Sámovy říše se nacházelo pravděpodobně na rozhraní Moravy a Dolních Rakous. Říše dosáhla nemalého významu. Již v době před Sámovou říší byly slovanské kmeny velmi schopnou pěší armádou. Svou bojeschopnost (hlavně však díky dobrému vedení) dokázaly také, asi v jediném písemně dochovaném utkání, v bitvě u Wogastisburgu v roce 631, kde porazily franská vojska krále Dagoberta I. V následujících pěti letech byly podnikány nájezdy na franské území.
Hlavní město[editovat | editovat zdroj]
Poloha nebo jméno hlavního města je neznámá. Zachoval se jen název jakéhosi Wogastisburgu, který je připomínán v souvislosti s podrobnou zmínkou ve Fredagarovi týkající se následného konfliktu s franským králem Dagobertem.
Konec a pokračování říše[editovat | editovat zdroj]
Má se za to, že po Sámově smrti (658 nebo 661) se jeho říše rozpadla, čemuž pravděpodobně velmi napomohl fakt, že Sámo měl početné potomstvo (snad 22 synů a 15 dcer podle Fredegara). Odstředivé kmenové tendence byly posíleny tím, že téměř každý mocnější kmen svazu měl mezi Sámovými manželkami svou zástupkyni a jejího syna – pretendenta trůnu, se kterým se mohl identifikovat. To, co bylo za Sámova života při udržování říše výhodou, se po jeho smrti stalo naopak překážkou.
O období po rozpadu Sámovy říše nejsou žádné písemné prameny, přesto podle archeologických nálezů lze usuzovat, že říše fungovala nadále, ale samozřejmě ne v takovém měřítku. Byla pravděpodobně roztříštěna mezi Sámovy následovníky, kteří vládli na svých územích. V určitých pramenech se objevují jména jako Marovod, Vladuc z Karantánie či král Suanthos, ale jejich skutečnost je velice neurčitá. Hradiště, která byla na vzestupu za Sámovy vlády, nezanikla, ba dokonce se dále rozvíjela. Z tohoto lze usuzovat, že byla jádrem pro založení budoucí Velkomoravské říše, kdy se moci chopili Mojmírovci.
Prameny[editovat | editovat zdroj]
Všechny teorie o Sámově říši vycházejí z jediné zprávy v tzv. Fredegarově kronice. Nejstarší (tendenční a v tomto bodě nespolehlivé) zprávy pocházejí z textu spisku O obrácení Bavorů a Korutanců na víru (Libellus de conversione Bagoariorum et Carantonorum, rok 870) ze Solnohradu (Salzburg), který je ve více částech přímo odvozen z Fredegara. Třetí text – také odvozený z Fredegara – jsou Gesta Dagoberti I. regnis Francorum z první třetiny 9. století z opatství Saint-Denis u Paříže.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- The fourth book of the Chronicle of Fredegar with its continuations. Překlad J. M. Wallace-Hadrill. London: T. Nelson, 1960. lxvii, 137 s.
- BERANOVÁ, Magdalena; LUTOVSKÝ, Michal. Slované v Čechách : archeologie 6.-12. století. Praha: Libri, 2009. 475 s. ISBN 978-80-7277-413-5.
- BLÁHOVÁ, Marie; FROLÍK, Jan; PROFANTOVÁ, Naďa. Velké dějiny zemí Koruny české I. Do roku 1197. Praha ; Litomyšl: Paseka, 1999. 800 s. ISBN 80-7185-265-1.
- COLLINS, Roger. Die Fredegar-Chroniken. Hannover: Hahnsche Buchhandlung, 2007. 152 s. (Monumenta Germaniae historica). ISBN 978-3-7752-5704-6.
- CHARVÁT, Petr. Zrod českého státu: 568-1055. Praha: Vyšehrad, 2007. 263 s. ISBN 978-80-7021-845-7.
- LUTOVSKÝ, Michal; PROFANTOVÁ, Naďa. Sámova říše. Praha: Academia, 1995. 89 s. ISBN 80-200-0420-3.
- LUTOVSKÝ, Michal. Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri, 2001. 431 s. ISBN 80-7277-054-3. Heslo Sámo, Sámova říše, Wogastisburg.
- MĚŘÍNSKÝ, Zdeněk. České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu. Praha: Libri, 2009. 564 s. ISBN 978-80-7277-407-4.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sámova říše ve Wikimedia Commons - Bohové a mýty staré Evropy - Sámo a Wogastisburg na YouTube
- KUČERA, Vladimír, et al. Praotec Sámo [online]. Praha: Česká televize, 2012-07-10 [cit. 2012-09-16]. Dostupné online.
- ŠIMÍK, Petr. Kronika tak řečeného Fredegara [online]. Moravia Magna, 2007 [cit. 2012-09-16]. Dostupné online.
