Sámo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
ikona
Tento článek potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.
Konkrétní problémy: nahradit popularizační webové zdroje odbornými články a monografiemi
Sámo
vládce Sámovy říše
„Rex Sclavorum“ („král Slovanů“)
Někteří badatelé považují za Sáma jednu z postav vyobrazených v rotundě svaté Kateřiny
Někteří badatelé považují za Sáma jednu z postav vyobrazených v rotundě svaté Kateřiny
Doba vlády 623–658
Náboženství pohan
Narození kolem roku 600
Úmrtí kolem 658–659
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sámo († 658 nebo 659) byl vládce kmenového svazu Slovanů existujícího v 7. století a označovaného jako „Sámova říše“. O jeho životě a osobnosti je jen velmi málo dokladů, zprávy o něm se nachází především ve 48. kapitole Fredegarovy kroniky, ale také ve spisu o pokřtění Bavorů a Karantánců. Původem franský kupec sjednotil slovanské kmeny k obraně proti Avarům a Frankům, které pak roku 631 zvítězily v bitvě u Wogastisburgu proti franskému králi Dagobertu I. Po Sámově smrti se ale jeho říše pravděpodobně rozpadla.[1]

Původ[editovat | editovat zdroj]

Fredegarova kronika ho považuje za franského kupce z jakéhosi „kraje senonského“ (obtížně lokalizovatelný), který měl roku 623 přijít i s dalšími kupci ke „Slovanům zvaným Vinidové“, kteří se vzbouřili proti kruté nadvládě avarského kagana. Svými válečnými a vůdcovskými dovednostmi si získal mezi Slovany vysoké postavení a nakonec pod jeho vedením vznikla jakási „říše“ – tedy Sámova říše, popřípadě Sámův kmenový svaz.

Tomu ale odporuje již zmíněný Spis o pokřtění Bavorů a Karantánců (Korutanců), který o něm hovoří jako o slovanském knížeti, který vládl v Korutanech.[2] To se zdá být daleko pravděpodobnější než jeho franský původ, protože Fredegarova kronika o něm v určitých pasážích hovoří jako o pohanovi.

Někdy bývá Sámo mylně označován za krále. Ve Fredegarově kronice se píše, že si ho Slované za krále vyvolili.[zdroj?] I v jiných pramenech franské provenience bývají obyčejná knížata (dux) někdy považována za krále (rex).[3]

„ Ve čtyřicátém roce panování Chlotharova shromáždil muž jménem Sámo, původem Frank z kraje senonského, větší počet kupců a odebral se za obchodem do země Slovanů zvaných Vinidové. Slované se již začali bouřit proti Avarům a proti jejich králi kaganovi.[4] “
— Historia Francorum

Sámova říše[editovat | editovat zdroj]

Pravděpodobná poloha Sámovy říše
     Oblasti, jež byly pod Sámovou kontrolou
     Oblasti, jež pravděpodobně mohly spadat pod Sámovu vládu
Podrobnější informace naleznete v článku Sámova říše.

Část Slovanů žijících na území dnešní České republiky, především na jižní Moravě, byla po řadu let vystavena loupeživým nájezdům a násilnostem Avarů, jejichž říše se rozkládala v dnešním Maďarsku. Sámo přišel se svým silně ozbrojeným doprovodem ve čtyřicátém roce panování franského krále Chlothara II., tedy v letech 623 až 624, právě v době, kdy vypukla slovanská vzpoura proti Avarům. Důvodem jeho příchodu byla pravděpodobně snaha ochránit vlastní obchodní zájmy ohrožené válečným konfliktem.

Sámo je ve Fredegarově kronice označován za pohana, ačkoliv Frankové přijali křesťanství už kolem roku 496. Je možné, že byl židovského původu. Sámo se přidal na stranu Slovanů a společně podnikli výpad proti Avarům. Ve vítězném boji údajně prokázal takovou statečnost a velitelskou dovednost, že byl zvolen za krále.[zdroj?] Přesně se neví ani to, kam až Sámova moc sahala, ale pravděpodobně přesahovala hranice dnešních Čech a Moravy. Záznamy franského kronikáře Fredegara popisují další vývoj těmito slovy:[4]

„ Tak se stalo, že Sámo založil první slovanskou říši. Oženil se pak s dvanácti slovanskými ženami, měl s nimi dvacet dva synů a patnáct dcer a šťastně vládl 35 let. Všechny další boje, jež za jeho vedení sváděli Slované s Avary, byly vítězné. “

Bitva u Wogastisburgu[editovat | editovat zdroj]

Sámova socha na vrchu Náklo
Podrobnější informace naleznete v článku Bitva u Wogastisburgu.

Později se Sámovi Slované dostali do konfliktu s franskou říší. Její vládce Dagobert I. chtěl rozšířit svou vládu dále na východ a napadl slovanská území pod záminkou pomsty za násilí údajně spáchané na franských kupcích. Dagobert I. byl v roce 631 poražen v bitvě u slovanského hradiště Wogastisburgu. Bitva probíhala tři dny. Nebojovalo se nepřetržitě, spíše to byly dny opakovaných pokusů dobýt slovanskou pevnost.[5] Po porážce u Wogastisburgu vyjednával Dagobert se slovanským panovníkem o míru, ačkoliv ještě krátce předtím Dagobertův vyslanec Sicharius považoval za nemožné, aby se Frankové přátelili s pohany.[5] Přesné místo, kde se pevnost Wogatisburg nacházela, není známo a dodnes se po něm pátrá. Jedním z mnoha míst, kde pevnost Wogastisburg mohla stát, je hradiště Rubín na Podbořansku.[6] Pro tuto lokalizaci však dosud nebyly sneseny všeobecně přijímané důkazy.[6]

Identita[editovat | editovat zdroj]

První známý vládce západních Slovanů se považoval spíše za Slovana než za Franka.[7] Jeho jméno Sámo je „podivné, ať už to byl Slovan či Frank“, dodává Tomáš Houška z České pedagogické komory.[8][9] Otázku zdali mohl být Sámo Slovanem, jak tvrdí Spis o obrácení Bavorů a Karantánců nelze zcela vyloučit, ale může se také jednat o stejnou osobu jako starobulharský Sámo z východu.[7] Pokud tomu tak bylo, pak Sámo byl krále Vinidů a původem turkický Bulhar.[7] Existuje i možnost, že Sámo „byl dosazen Slovanům jako prodloužená ruka franského krále, která se posléze vymkla kontrole“, ale není to příliš pravděpodobné.[9] Sámo mohl být Slovan, který se narodil mezi Franky. Je nazýván jako Slavus (Slovan) v salcburském traktátu Obrácení Bavorů a Karantánů (Conversio Bagoariorum et Carantanorum), který je anonymní a pochází z 9. století n. l. Uvádí ho jako „Slovana žijícího v Korutansku“. Fredegar ho v kronice jmenuje „původem Frank“, maje možná na mysli místo narození, nikoli etnický původ. Také mohl být původem Žid či Kelt.[10][11][12][5]

Rozpad říše[editovat | editovat zdroj]

Sámo na obraze B. Jezovnika

Sámo zemřel pravděpodobně kolem roku 659.[6] O dalším vývoji jeho říše, která nebyla skutečným státním útvarem s pevnou organizací, není mnoho známo. Předpokládá se, že slovanské kmeny se od sebe opět oddělily a vyvíjely se samostatně. Hlavním cílem kmenového svazu bylo sjednotit Slovany k obraně proti Avarům a Frankům a usnadnit jejich kořistnické výpravy proti sousedům. Jakmile avarské a také franské nebezpečí pominulo, svaz se rozpadl.

Pozdní prameny uvádějí jako Sámova pokračovatele jeho údajného syna Moravoda. Ten ovládal snad jen území dnešní Moravy a jeho rod měl navazovat na historické Mojmírovce. Historikové toto však jednoznačně zpochybňují, jelikož jde o barokní záznamy Tomáše Pěšiny z Čechorodu a Gelasia Dobnera, kteří se inspirovali dynastickým mýtem v Čechách.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Panovníci českých zemí : kompletní přehled : knížata, králové, prezidenti. Praha: Fragment, 2015. Dostupné online. ISBN 978-80-253-2135-5. Kapitola Sámo. 
  2. ↑ inkMagnae Moraviae fontes historici = Prameny k dějinám Velké Moravy.. 2. vyd. Svazek I. Annales et chronicae. Brno: Masarykova univerzita, 2008. 423 s. ISBN 978-80-254-1780-5. S. 16. 
  3. ↑ LUTOVSKÝ, Michal. Počátky českého státu [online]. AntropoWeb [cit. 2021-04-05]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Doba avarsko-slovanská 5. až 9. století – nálezy [online]. Lovecpokladu.cz [cit. 2021-04-06]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c VESELÝ, Josef. 17. schůzka: Říše kupce Sáma. Český rozhlas Dvojka [online]. 2019-03-05 [cit. 2021-04-06]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c ŠIMÍK, Petr. Kronika tak řečeného Fredegara [online]. Moravia Magna, 2007 [cit. 2013-05-12]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b c Úvaha: Kdo byl Sámo. Nový pohled [online]. [cit. 2021-04-05]. Dostupné online. 
  8. ↑ HOUŠKA, Tomáš. Slované na prahu historie a Sámova říše [online]. Mojeskola.net [cit. 2021-04-05]. Dostupné online. 
  9. ↑ a b KAČER, Jindřich. Cizinec vůdcem Slovanů: Kdo byl a odkud vlastně přišel kupec Sámo? [online]. Extra Publishing [cit. 2021-04-05]. Dostupné online. 
  10. ↑ SKUTIL, Jan. Obraz českých zemí ve franckých análech ze 7. do poloviny 9. století. In: Sborník prací Filozofické fakulty Brněnské univerzity. Brno: Filozofická fakulta Brněnské univerzity Dostupné online.
  11. ↑ HRDINA, Jan. Kde byl tajemný hrad Wogastisburg? [online]. 21stoleti.cz, 2006-06-23 [cit. 2021-04-05]. Dostupné online. 
  12. ↑ MUCHA, Lukáš. Z kupce se přeměnil ve válečníka a vládce. Závratná kariéra Sáma, vůdce Slovanů [online]. 2019-07-11 [cit. 2021-04-05]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Prameny[editovat | editovat zdroj]

  • Dějiny českého státu v dokumentech. Příprava vydání Zdeněk Veselý. 3., aktualizované vyd. Praha: Professional Publishing, 2012. 882 s. ISBN 978-80-7431-064-5. (česky) 
  • Fredegarii et aliorum Chronica. Příprava vydání Bruno Krutsch. Hannover: Impensis Bibliopolii Hahniani, 1888. (Monumenta Germaniae Historica. Scriptorum rerum Merovingicarum; sv. 2). Kniha IV., kapitola 48, 58, 68, 72. (latinsky) 
  • Naše národní minulost v dokumentech : chrestomatie k dějinám Československa. 1. díl, (Do zrušení nevolnictví). Příprava vydání Václav Husa; překlad Zdeněk Šimeček. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 563 s. S. 11–12. (česky) 

Sekundární literatura[editovat | editovat zdroj]

  • AVENARIUS, Alexander. Avary i slavjane. "Deržava Samo". In: Ranne-feodal'nyje gosudarstva i narodnosti (južnyje i zapadnyje slavjane VI-XIIvv.). Moskva: Nauka, 1991. ISBN 5-02-010032-3. S. 26–37. (rusky)
  • AVENARIUS, Alexander. Samova ríša a Slovensko. Súčasný stav poznania. In: MARSINA, Richard. Nitra v slovenských dejinách: Zborník príspevkov z vedeckej konferencie pri príležitosti 750. výročia udelenia základných mestských výsad Nitre. Martin: Matica slovenská, 2002. ISBN 80-7090-625-1. S. 41–44. (slovensky)
  • BERANOVÁ, Magdaléna. Slované. 2., přepracované vyd. Praha: Libri, 2000. 311 s. ISBN 80-7277-022-5. 
  • BLÁHOVÁ, Marie; FROLÍK, Jan; PROFANTOVÁ, Naďa. Velké dějiny zemí Koruny české, svazek I. Do roku 1197. Praha: Paseka, 1999. 800 s. ISBN 80-7185-265-1. S. 154-163. 
  • BRACHMANN, Hansjürgen. Als aber die Austrasier das castrum Wogastisburc belagerten…(Fredegar IV, 68). Onomastica Slavogermanica. 1990, roč. 19, s. 17–33. ISSN 0474-1471. (německy) 
  • CURTA, Florin. Slavs in Fredegar and Paul the Deacon: medievel gens or „scourge of God“?. Early medieval Europe. 1997, roč. 6, s. 141–167. ISSN 1468-0254. (anglicky) 
  • EGGERS, Martin. Samo - "Der erste König der Slawen". Eine kritische Forschungsübersicht. Bohemia. Zeitschrift für Geschichte und Kultur der Böhmischen Länder. 2001, roč. 42, čís. 1, s. 62–83. ISSN 0523-8587. (německy) 
  • CHARVÁT, Petr. Co přijel Sámo kupovat do Čech?. Muzejní a vlastivědná práce. Časopis Společnosti přátel starožitností. 1993, roč. 31, čís. 2, s. 111–112. ISSN 1210-924X. 
  • CHARVÁT, Petr. Franský kupec Samo a sásánovský zábor Arábie. Archeologické rozhledy. 2002, roč. 54, čís. 4, s. 903–907. ISSN 0323-1267. 
  • KUNSTMANN, Heinrich. Über die Herkunft Samos. Die Welt der Slaven. 1980, roč. 25, s. 293–313. (německy) 
  • LABUDA, Gerard. Pierwsze państwo Słowiańskie : państwo Samona. Poznań: Księgarnia Akademicka, 1949. 357 s. (polsky) 
  • LUTOVSKÝ, Michal. Sámova říše. Historický obzor. 1990, roč. 1, čís. 3, s. 85–89. ISSN 1210-6097. 
  • LUTOVSKÝ, Michal; PROFANTOVÁ, Naďa. Sámova říše. 1. vyd. Praha: Academia, 1995. 89 s. ISBN 80-200-0420-3. 
  • MĚŘÍNSKÝ, Zdeněk. České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu, I. díl. 2., opravené vyd. Praha: Libri, 2002. 564 s. ISBN 978-80-7277-407-4. S. 191-221. 
  • PAVLICA, Tomáš. Ještě k problému lokalizace hradiště Wogastisburg. In: Sborník prací Filozofické fakulty Ostravské univerzity. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě. Filozofická fakulta, 1995. Svazek 153. S. 121–133.
  • POHL, Walter. Die Awaren. Ein Steppenvolk in Mitteleuropa 567-822 n. Chr.. München: C. H. Beck, 1988. 529 s. ISBN 9783406333309. S. 256-261. 
  • SCHÜTZ, Joseph. Fredegar über Wenden und Slawen. Jahrbuch für fränkische Landesforschung. 1992, roč. 52, s. 45–59. ISSN 0446-3943. (německy) 
  • Přemyslovci. Budování českého státu. Příprava vydání Petr Sommer, Dušan Třeštík, Josef Žemlička. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 880 s. ISBN 978-80-7106-352-0. S. 69-70. 
  • TŘEŠTÍK, Dušan. Vznik Velké Moravy. Moravané, Čechové a střední Evropa v letech 791-871. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2001. 384 s. ISBN 80-7106-482-3. S. 27-30. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Sámo na Wikimedia Commons
  • Historie.cs. Praotec Sámo [online]. Česká televize, 2012-07-18 [cit. 2013-05-12]. Dostupné online. 
  • NOVÁK, Jakub. Kronika tzv. Fredegara scholastika [online]. Středověk, 2006-01-11 [cit. 2013-05-12]. Obsahuje český překlad pasáží z Fredegarovy kroniky zmiňujících se o Sámovi. Dostupné online. 
  • SCHMUDLACH, Dieter. Die "terra sclavorum" und das Königreich Samos [online]. Landschaftsmuseum Obermain, 2004-04-08, rev. 2012-04-08 [cit. 2013-05-12]. Dostupné online. 
  • ŠIMÍK, Petr. Kronika tak řečeného Fredegara [online]. Moravia Magna, 2007 [cit. 2013-05-12]. Obsahuje český překlad pasáží z Fredegarovy kroniky zmiňujících se o Sámovi. Dostupné online. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Sámo&oldid=20571574“