Sámo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Sámo
Sámo na obraze B. Jezovnika
Sámo na obraze B. Jezovnika
Doba vlády 623659
Úmrtí 658/659

Sámo († 658 nebo 659) byl franský kupec, vůdce kmenového svazu Slovanů existujícího v 7. století a označovaného jako „Sámova říše“. O jeho životě a osobnosti je jen velmi málo dokladů. Jediné stručné zmínky se nalézají ve 48. kapitole kroniky nazývané Fredegarova.

Příchod na území Slovanů[editovat | editovat zdroj]

Ve čtyřicátém roce panování Chlotharova shromáždil muž jménem Sámo, původem Frank z kraje senonského, větší počet kupců a odebral se za obchodem do země Slovanů zvaných Vinidové. Slované se již začali bouřit proti Avarům a proti jejich králi kaganovi.[1]
— Historia Francorum

XLVIII. De initio regni Samonis in Winidis. Samo byl Samonis?

Sámova říše[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Sámova říše.
pravděpodobná poloha Sámovy říše
     Oblasti, jež byly pod Sámovou kontrolou
     Oblasti, jež pravděpodobně mohly spadat pod Sámovu vládu

Část Slovanů žijících na území dnešního Česka, především na jižní Moravě, byla po řadu let vystavena loupeživým nájezdům a násilnostem Avarů, jejichž říše se rozkládala v dnešním Maďarsku. Sámo přišel se svým silně ozbrojeným doprovodem ve čtyřicátém roce panování franského krále Chlothara II. tedy v roce 623624, právě v době, kdy vypukla slovanská vzpoura proti Avarům. Důvodem jeho příchodu byl obchod.

Sámo je ve Fredegarově kronice veden jako král.[2] ačkoliv Frankové přijali křesťanství už kolem roku 496. Sámo se přidal na stranu Slovanů a společně podnikli výpad proti Avarům. Ve vítězném boji údajně prokázal takovou užitečnost, že byl zvolen za krále.[3] Přesně se neví ani to, kam až Sámova moc sahala, ale přesahovala hranice dnešních Čech a Moravy. Záznamy franského kronikáře Fredegara popisují další vývoj těmito slovy:[1]

Tak se stalo, že Sámo založil první slovanskou říši. Oženil se pak s dvanácti slovanskými ženami, měl s nimi dvacet dva synů a patnáct dcer a šťastně vládl 35 let. Všechny další boje, jež za jeho vedení sváděli Slované s Avary, byly vítězné.

Bitva u Wogastisburgu[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Bitva u Wogastisburgu.

Později se Sámovi Slované dostali do konfliktu s franskou říší. Její vládce Dagobert I. napadl slovanská území za násilí spáchané na franských kupcích. Sámo odmítl uhradit náhradu za toto násilí a ještě urazil franského vyslance. Frankové a jejich spojenci táhli do Sámovy "říše" třemi proudy,dva dosáhli údajně úspěchu,třetí,pod vedením samotného Dagobert I. byl v roce 631 poražen v bitvě u Wogastisburgu. Bitva probíhala tři dny. Nebojovalo se nepřetržitě, spíše to byly dny opakovaných pokusů dobýt pevnost.[4] Po porážce u Wogastisburgu Sámova vojska vtrhla na území Franské říše a jejích vazalů a plenila.Po té vyjednal Dagobert se slovanským panovníkem mír.Na stranu Sáma se přidali Darvanovi Srbové,kteří byli nejdřív vazaly Franské říše.Na válce se však nepodíleli Ještě nedávno se Dagobertovu vyslanci Sichariovi zdálo nemožné, aby byli Frankové poraženi.[4] Přesné místo, kde se pevnost nacházela, není známo a dodnes se po něm pátrá. Jedním z mnoha míst, kde pevnost Wogastisburg mohla stát, je vrch Rubín na Podbořansku.[5] Pro tuto lokalizaci však dosud nebyly sneseny všeobecně přijímané důkazy,a ani bohužel již pravděpodobně nebudou,Rubín byl nenávratně poškozen těžbou.[5]

Rozpad říše[editovat | editovat zdroj]

Sámo zemřel pravděpodobně kolem roku 659.[5] O dalším vývoji jeho říše, která nebyla skutečným státním útvarem s pevnou organizací, není mnoho známo. Předpokládá se, že slovanské kmeny se od sebe opět oddělily a vyvíjely se samostatně. Hlavním cílem kmenového svazu bylo sjednotit Slovany k obraně proti Avarům a neplacení Avarům za jejich "ochranu". Jakmile Sámo zemřel,svaz se nedlouho poté rozpadl,ale bližší informace chybí.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Artefakty Slovanů
  2. Osobnosti.cz - Sámo
  3. Hledání Wogastisburgu
  4. a b Toulky českou minulostí
  5. a b c ŠIMÍK, Petr. Kronika tak řečeného Fredegara [online]. Moravia Magna, 2007, [cit. 2013-05-12]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Prameny[editovat | editovat zdroj]

  • Dějiny českého státu v dokumentech. Příprava vydání Zdeněk Veselý. 3., aktualizované vyd. Praha : Professional Publishing, 2012. 882 s. ISBN 978-80-7431-064-5. (česky)  
  • Fredegarii et aliorum Chronica. Příprava vydání Bruno Krutsch. Hannover : Impensis Bibliopolii Hahniani, 1888. (Monumenta Germaniae Historica. Scriptorum rerum Merovingicarum ; sv. 2). Kniha IV., kapitola 48, 58, 68, 72. (latinsky)  
  • Naše národní minulost v dokumentech : chrestomatie k dějinám Československa. 1. díl, (Do zrušení nevolnictví). Příprava vydání Václav Husa; překlad Zdeněk Šimeček. Praha : Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 563 s. S. 11-12. (česky)  

Sekundární literatura[editovat | editovat zdroj]

  • AVENARIUS, Alexander. Avary i slavjane. "Deržava Samo". In Ranne-feodal'nyje gosudarstva i narodnosti (južnyje i zapadnyje slavjane VI-XIIvv.). Moskva : Nauka, 1991. ISBN 5-02-010032-3. S. 26-37. (rusky)
  • AVENARIUS, Alexander. Samova ríša a Slovensko. Súčasný stav poznania. In MARSINA, Richard. Nitra v slovenských dejinách: Zborník príspevkov z vedeckej konferencie pri príležitosti 750. výročia udelenia základných mestských výsad Nitre. Martin : Matica slovenská, 2002. ISBN 80-7090-625-1. S. 41-44. (slovensky)
  • BERANOVÁ, Magdaléna. Slované. 2., přepracované vyd. Praha : Libri, 2000. 311 s. ISBN 80-7277-022-5.  
  • BLÁHOVÁ, Marie; FROLÍK, Jan; PROFANTOVÁ, Naďa. Velké dějiny zemí Koruny české, svazek I. Do roku 1197. Praha : Paseka, 1999. 800 s. ISBN 80-7185-265-1. S. 154-163.  
  • BRACHMANN, Hansjürgen. Als aber die Austrasier das castrum Wogastisburc belagerten…(Fredegar IV, 68). Onomastica Slavogermanica. 1990, roč. 19, s. 17-33. ISSN 0474-1471. (německy) 
  • CURTA, Florin. Slavs in Fredegar and Paul the Deacon: medievel gens or „scourge of God“?. Early medieval Europe. 1997, roč. 6, s. 141-167. ISSN 1468-0254. (anglicky) 
  • EGGERS, Martin. Samo - "Der erste König der Slawen". Eine kritische Forschungsübersicht. Bohemia. Zeitschrift für Geschichte und Kultur der Böhmischen Länder. 2001, roč. 42, čís. 1, s. 62-83. ISSN 0523-8587. (německy) 
  • CHARVÁT, Petr. Co přijel Sámo kupovat do Čech?. Muzejní a vlastivědná práce. Časopis Společnosti přátel starožitností. 1993, roč. 31, čís. 2, s. 111-112. ISSN 1210-924X.  
  • CHARVÁT, Petr. Franský kupec Samo a sásánovský zábor Arábie. Archeologické rozhledy. 2002, roč. 54, čís. 4, s. 903-907. ISSN 0323-1267.  
  • KUNSTMANN, Heinrich. Über die Herkunft Samos. Die Welt der Slaven. 1980, roč. 25, s. 293-313. (německy) 
  • LABUDA, Gerard. Pierwsze państwo Słowiańskie : państwo Samona. Poznań : Księgarnia Akademicka, 1949. 357 s. (polsky)  
  • LUTOVSKÝ, Michal. Sámova říše. Historický obzor. 1990, roč. 1, čís. 3, s. 85-89. ISSN 1210-6097.  
  • LUTOVSKÝ, Michal; PROFANTOVÁ, Naďa. Sámova říše. 1. vyd. Praha : Academia, 1995. 89 s. ISBN 80-200-0420-3.  
  • MĚŘÍNSKÝ, Zdeněk. České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu, I. díl. 2., opravené vyd. Praha : Libri, 2002. 564 s. ISBN 978-80-7277-407-4. S. 191-221.  
  • PAVLICA, Tomáš. Ještě k problému lokalizace hradiště Wogastisburg. In Sborník prací Filozofické fakulty Ostravské univerzity. Ostrava : Ostravská univerzita v Ostravě. Filozofická fakulta, 1995. Svazek 153, s. 121-133.
  • POHL, Walter. Die Awaren. Ein Steppenvolk in Mitteleuropa 567-822 n. Chr.. München : C. H. Beck, 1988. 529 s. ISBN 9783406333309. S. 256-261.  
  • SCHÜTZ, Joseph. Fredegar über Wenden und Slawen. Jahrbuch für fränkische Landesforschung. 1992, roč. 52, s. 45-59. ISSN 0446-3943. (německy) 
  • Přemyslovci. Budování českého státu. Příprava vydání Petr Sommer, Dušan Třeštík, Josef Žemlička. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 880 s. ISBN 978-80-7106-352-0. S. 69-70.  
  • TŘEŠTÍK, Dušan. Vznik Velké Moravy. Moravané, Čechové a střední Evropa v letech 791-871. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2001. 384 s. ISBN 80-7106-482-3. S. 27-30.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Sámo ve Wikimedia Commons
  • Historie.cs. Praotec Sámo [online]. Česká televize, 2012-07-18, [cit. 2013-05-12]. Dostupné online.  
  • NOVÁK, Jakub. Kronika tzv. Fredegara scholastika [online]. Středověk, 2006-01-11, [cit. 2013-05-12]. Obsahuje český překlad pasáží z Fredegarovy kroniky zmiňujících se o Sámovi. Dostupné online.  
  • POHL, Walter. Samo [online]. Neue Deutsche Biographie 22, 2005, [cit. 2013-05-12]. S. 408. Dostupné online.  
  • SCHMUDLACH, Dieter. Die "terra sclavorum" und das Königreich Samos [online]. Landschaftsmuseum Obermain, 2004-04-08, rev. 2012-04-08, [cit. 2013-05-12]. Dostupné online.  
  • ŠIMÍK, Petr. Kronika tak řečeného Fredegara [online]. Moravia Magna, 2007, [cit. 2013-05-12]. Obsahuje český překlad pasáží z Fredegarovy kroniky zmiňujících se o Sámovi. Dostupné online.