Rubín (hradiště)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Rubín
Hradiště Rubín od Dolánek
Hradiště Rubín od Dolánek
Poloha
Adresa Dolánky, Podbořany, ČeskoČesko Česko
Pohoří Mostecká pánev
Nadmořská výška 351,7 m
Souřadnice
Rubín
Rubín
Další informace
Rejstříkové číslo památky 43352/5-1169 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rubín je pravěké a raně středověké hradiště v jižní části Ústeckého kraje. Nachází se na stejnojmenném kopciDolánek, čtyři kilometry severovýchodně od Podbořanokrese Louny. Pozůstatky hradiště jsou chráněny jako kulturní památka.[1]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Vrch Rubín v jižní části Mostecké pánve je tvořený třetihorním bazanitem.[2] Nachází se na pravé straně údolí Doláneckého potoka, jehož dno převyšuje o devadesát metrů. Strmé svahy ovlivněné těžbou kamene se nacházají na severu, západě a jihozápadě. Na jižní straně jsou mírnější a převýšení zde dosahuje jen dvacet až třicet metrů.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vrch Rubín byl osídlen od neolitu do raného středověku. Nejstarší osídlení patří neolitickým kulturám: kultuře s lineární keramikou, kultuře s vypíchanou keramikou a jordanovské kultuře. Nálezy z doby eneolitu náleží kultuře s nálevkovitými poháry, řivnáčské kultuře, kultuře kulovitých amfor a kultuře se šňůrovou keramikou.[3] V době osídlení řivnáčskou kulturou bylo podle Zdeňka Smrže sídliště opevněné hliněnými valy,[3] ale existence hradiště v tomto období není jistá.[4]

Vrcholová plošina
Rozhledna z roku 2018 na vrcholu kopce

Prokazatelné opevnění bylo postaveno až v době bronzové lidem nejmladší fáze únětické kultury. Na ni postupně navázalo osídlení příslušníky středodunajské mohylové kultury,[5] knovízské a štítarské kultury.[3]

Nové opevnění vzniklo na přelomu doby halštatské a laténské. Ojedinělé nálezy pochází z pozdějších fázích laténské kultury a doby římské.[3] K nejintenzivnějšímu osídlení lokality došlo až ve starší a střední době hradištní.[5] Na hradišti byl získán soubor avarsko-slovanských výrobků, ke kterým patří kování opasků a koňských postrojů. Kostěný hřeben a železná sekera naopak naznačují styky se západní Evropou. V předpolí hradiště byly prozkoumány obytné i výrobní stavby a zásobní jámy, ve kterých byly nalezeny keramické střepy, skleněné perly, střepy skleněných nádob a dvě železné kosy. Z pokročilé fáze devátého století pochází velkomoravské šperky.[6]

Prvním archeologem, který se hradištěm na Rubínu zabýval, byl Josef Ladislav Píč. Archeologický výzkum však proběhl až pod vedením Helmuta Preidela v letech 1934–1938. Další výzkumy vedli Václav Kruta v roce 1970 a Josef Bubeník v letech 1987–1991.[3] Někteří autoři ztotožňují Rubín s Wogastisburgem, kde se měla v roce 632 odehrát bitva mezi slovanskými kmeny Sámovy říše a franskými vojsky krále Dagoberta I., který zde byl poražen. Hypoteticky mohlo být hradiště na Rubínu také centrem luckého knížectví.[6]

Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]

Pozůstatky opevnění byly poškozeny lidskou činností v devatenáctém století. Na jižním svahu jsou patrné zbytky dvou poškozených valů vzdálených od sebe asi patnáct metrů, ale v době halštatské byly pravděpodobně opevněny i zbývající světové strany. Nejstarší opevnění je připisováno únětické kultuře. Její val byl využit při stavbě hradby v době halštatské a její zbytky znovu v raném středověku. Archeologický výzkum odkryl v koruně valu kůlové jamky s keramickými střepy ze starohradištního období. Před valem byl zjištěn pravěký příkop. Podle výzkumu ze třicátých let dvacátého století existovala na východní straně klešťovitá brána, u které val ukrýval zbytky tři až čtyři metry široké dřevěné konstrukce zničené ohněm. Na vrcholové plošině byly odkryty pozůstatky kůlových a srubových staveb.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-12-23]. Identifikátor záznamu 155638 : Rovinné neopevněné sídliště Rubín, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Rubín, s. 385. 
  3. a b c d e f g ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Dolánky, s. 67–68. 
  4. Atlas pravěkých a raně středověkých hradišť v Čechách. Příprava vydání Vladimír Salač. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2019. 136 s. ISBN 978-80-7581-022-9. S. 38. (česky, německy) 
  5. a b SKLENÁŘ, Karel; SKLENÁŘOVÁ, Zuzana; SLABINA, Miloslav. Encyklopedie pravěku v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri, 2002. 428 s. ISBN 80-7277-115-9. Heslo Dolánky, s. 74. 
  6. a b LUTOVSKÝ, Michal. Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 432 s. ISBN 80-7277-054-3. Heslo Dolánky, s. 60–61. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]