Wendové

Wendové
	Svatba Wendů, tedy Lužických Srbů, 1931
Jazyk(y)
	polabština (drevjanština), lužická srbština, karantánština
Náboženství
	římské katolictví, slovanské náboženství

Wendové je historické označení pro Slovany, především žijící v sousedství Němců. Nebyla tak nazývána určitá stejnorodá populace, ale jeho použití se odlišovalo jak místně tak časově. Označení se objevuje v několika variantách:

latina: Vendi, Vindi, Vinethi, Venethi
němčina: Wenden, Winden
staroangličtina: Winedas
staroseverština: Vindr
dánština: vendere
norština: vender

Venedové

Toto pojmenování odkazuje na Venedy žijící ve starověku v povodí Visly, poprvé zmíněné Pliniem Starším v 1. století. Na Slovany se toto jméno přeneslo již v době nejstarších písemných zmínek o nich, ačkoliv oni sami ho pro sebe nikdy neužívali.^[1] Slovany popsal jako „Vendy“ poprvé gótský historik Jordanes ve svém díle Getica z 6. století.

Korutanští a polabští Slované

Později se toto označení zúžilo na západní Slovany, od 10. století na polabské a korutanské Slovany přecházející volně až na územní dnešní Volyně. Po okupaci polabských území ve 12. století získalo označení Wenden hanlivý charakter. Z tohoto důvodu bylo slovanskými obyvateli Německa odmítáno. Jako vendická města se také označovala hanzovní města na Baltu. Až do roku 1945 se v němčině užívalo pro Lužické Srby označení Wenden a pro korutanské Slovince Winden. Poté vymizelo z úředních i odborných textů, ale zachovalo se v toponymii, například v názvu regionu Wendland či lokality Windischgrätz. Dnes se opět začíná užívat.^[1]

Identifikace s Čechy

V opisu latinsky psané kroniky Chronicon Moissacense z 10. století o dějinách germánského kmene Franků je k roku 805 zmínka o výpravě franských vojsk do Čech a neúspěšném obléhání hradiště Canburg. Zdejší pojmenování Čechů jako Cichu-Windones^[2] je údajně nejstarším písemným záznamem tohoto názvu etnika vůbec.

Reference

↑ ^a ^b HRABOVÁ, Libuše. Stopy zapomenutého lidu. České Budějovice: Bohumír NĚMEC - VEDUTA, 2006. ISBN 80-86829-18-9. S. 20.
↑ Digitale Bibliothek - Münchener Digitalisierungszentrum. daten.digitale-sammlungen.de [online]. [cit. 2018-06-16]. Dostupné online. (německy)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Wendové na Wikimedia Commons

[Stopy-1] HRABOVÁ, Libuše. Stopy zapomenutého lidu. České Budějovice: Bohumír NĚMEC - VEDUTA, 2006. ISBN 80-86829-18-9. S. 20.

[2] Digitale Bibliothek - Münchener Digitalisierungszentrum. daten.digitale-sammlungen.de [online]. [cit. 2018-06-16]. Dostupné online. (německy)

[1]

[2]

Slovanské národnostní skupiny

Východní Slované	Aljašští Kreolové • Bělorusové (Běloruští Lotyši • Běloruští Litevci • Polští Bělorusové • Běloruští Rusové) • Rusové (Kozáci (Albazinci • Bajkalští kozáci • Donští kozáci • Kubáňští kozáci • Nekrasovští kozáci • Sibiřští kozáci • Těrekští kozáci • Grebenští kozáci)) • Duchoborové • Gorjunové • Guranové • Ruští Charbinové • Kamčadalové • Kamenščikové • Karymové • Lipované • Molokané • Polechové • Pomorové • Semejskijové • Sibiřané • Ruští Starožilové • Rusíni (Lemkové • Panonští Rusíni • Rumunští Rusíni) • Ukrajinci (Bojkové • Kozáci (Záporožští kozáci • Kubáňští kozáci) • Huculové • Podlašukové • Polešukové • Podoljanové • Litvíni) • Rutheni • Gente Ruthenus, natione Polonus • Rus • Všerusové • Sověti

Západní Slované	Češi (Chodové) • Goralé (Slezští Goralé) • Kašubové (Gachy • Krubanie • Pomořanští Slovinci) • Lechité • Mazurové • Moravané • Poláci (Bamberové • Pohraniční Poláci • Bugovští Poláci • Velkopoláci (Kališané • Kujavci • Taštakové) • Kociewie • Kurpie • Lasovčané • Lečicané • Malopoláci • Mazovčané (Lovičané) • Międzyrzecští bojaři • Pobořané • Pogořané • Ruští Poláci • Sączští Lechové • Sieraďané • Ermländer) • Obodrité • Ruhrpolen • Slezané (Těšínští Valaši) • Slováci • Lužičtí Srbové (Dolnolužičtí Srbové • Wendové • Texaští Wendové • Hornolužičtí Srbové)

Jižní Slované	Bosňáci (Bošňáčtí Albánci • Bosňáčtí Chorvati • Bosňáčtí Kosované • Bosňáčtí Černohorci • Srbští Bosňáci) • Bulhaři (Anatolští Bulhaři • Banátští Bulhaři • Besarábští Bulhaři • Bulharští Albánci • Bulharští Chorvati • Bulharští Maďaři • Italští Bulhaři • Bulharští Makedonci • Pomaci • Thráčtí Bulhaři) • Chorvati (Bunjevci • bosenští Chorvati • Burgenlandští Chorvati • Chorvatští muslimové • Janjevci • Krašovani • Moliští Chorvati • Šokci) • Gorani • Makedonci (Makedonští Albánci • Makedonští Bulhaři • Mijaci • Torbeši) • Černohorci • Muslimani • Resiané • Srbové (Bosenští Srbové • Kosovští Srbové • Srbští Makedonci • Černohorští Srbové • Chorvatští Srbové • Vojvodští Srbové • Srbští muslimové) • Šopi • Řečtí Slované • Slovinci (Korutanští Slovinci • Chorvatští Slovinci • Maďarští Slovinci • Italští Slovinci • Prekmurjenští Slovinci • Slavia Friulana) • Jugoslávci