Dervan

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dervan
kníže Lužických Srbů
Náboženství slovanské
Narození přibližně 590
Úmrtí 636
Nástupce Miliduch
Potomci Unknown Archon
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Rozloha Dervanova území (modře)

Dervan (latinsky Dervanus; 590?636) byl kníže Lužických Srbů v 7. století.

Dle byzantského císaře Konstantina VII. Porfyrogenneta byl Dervan bratrem neznámého srbského prince.[1] Srbský historik Tibor Živković se domníval, že migrace Srbů mohla proběhnout mezi lety 629–632, ještě předtím, než se Dervan připojil k Sámovi.[2]

Dervan je zmíněn v latinsky psané Fredegarově kronice jako „dux gente Surbiorum que ex genere Sclavinorum“[3] (vládce srbského lidu z národa slovanského).[4] Byl prvním panovníkem ze srbského kmene, jehož jméno je známo. Fredegar o něm nejprve píše jako o vévodovi podřízeném Frankům, poté je zaznamenáno jeho spojení se Sámem v kmenovém svazu. Po porážce franského krále Dagoberta I. v bitvě u Wogastisburgu roku 631 nebo 632 se Dervan odloučil od Franků a podrobil se Sámovi.[3]

Též Dervan, vévoda národnosti Srbů, kteří byli z národnosti Slovanů a již jednou se kdysi přiklonili ke království Franků, dal se se svými [lidmi] pod ochranu království Sámova.
— Fredegarova kronika[5]

Dervan následovně společně se Sámem bojoval proti Frankům. Fredegarovy záznamy vypovídají o tom, že Dervan a jeho lid žil na východ od řeky Sály. Zmínka o Dervanovi k roku 631/632 je rovněž první písemné potvrzení o přítomnosti Slovanů na sever od Krušných hor.[6]

Dervan též válčil proti Durynkům v letech 631–634, byl však nakonec poražen Radulfem, správcem Durynska, v roce 636.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dervan na anglické Wikipedii.

  1. PORFYROGENNETOS, Konstantin VII. De Administrando Imperio. Překlad Romilly Jenkins. Washington, D.C.: Dumbarton Oaks Center for Byzantine Studies, 1967. 341 s. ISBN 9780884023432. S. 153. 
  2. ŽIVKOVIĆ, Tibor. Јужни Словени под византијском влашћу (600-1025). Београд: Историјски институт САНУ, Службени гласник ISBN 9788677430276. S. 198. 
  3. a b CURTA, Florin. The Making of the Slavs: History and Archaeology of the Lower Danube Region, c. 500–700. Cambridge: Cambridge University Press, 2001. Dostupné online. ISBN 0-521-80202-4. S. 331. [Dále jen: The Making of the Slavs]. 
  4. The Making of the Slavs, s. 109
  5. ŠIMÍK, Petr. Kronika tak řečeného Fredegara [online]. 2007 [cit. 2021-08-08]. Dostupné online. 
  6. HERRMANN, Joachim. Die Slawen in Deutschland. Geschichte und Kultur der slawischen Stämme westlich von Oder und Neisse vom 6. bis 12. Jahrhundert Ein Handbuch.. Berlin: Akademie-Verlag, 1985. S. 35, 37, 254. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
neznámý
Sclavorum dux
Dervan
cca. 615 – 636
Nástupce:
Miliduch