Konstantin VII. Porfyrogennétos
| Konstantin VII. | |
|---|---|
| východořímský císař | |
 Konstantinův zlatý solidus | |
| Doba vlády | 913–959 |
| Úplné jméno | Konstantin VII. Porfyrogennétos |
| Narození | 18. května 905 Konstantinopol |
| Úmrtí | 9. listopadu 959 (ve věku 54 let) Konstantinopol |
| Pohřben | kostel svatých Apoštolů |
| Předchůdce | Alexandr |
| Nástupce | Roman II. |
| Manželka | Helena Lekapenos |
| Potomci | Roman II., Theodora |
| Dynastie | Makedonská |
| Otec | Leon VI. Moudrý |
| Matka | Zoe Karbonopsina |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Konstantin VII. Porfyrogennétos (tzn. „v purpuru zrozený“) (18. května 905 – 9. listopadu 959) byl oficiálně byzantským císařem v letech 913–959. Učený císař se však více než vládnutí věnoval literární činnosti. Zpočátku za něj vládla regentská rada v čele s patriarchou Nikolaem Mystikem, v letech 920–944 jeho spolucísař a tchán Roman I. Lakapenos. Teprve po jeho smrti se Konstantin sám ujal vládních úkolů.
Literární činnost[editovat | editovat zdroj]
Konstantin VII. Porfyrogennétos se stal vůdčí osobností vzdělanců, kteří se věnovali encyklopedickým pracím. To znamená, že prováděli rozsáhlou excerpční činnost, aby shromáždili z dosud napsaných děl souhrn poznatků potřebných pro výkon intelektuálních povolání i vládní praxi. Inicioval pořízení výpisků z řeckých historiků, od Herodota až po jeho dobu. Z těchto výpisků bylo sestaveno 53 encyklopedií (zachovalo se jen několik v neúplné podobě). Měly přinášet poučení politikům v oblasti státní správy, vojenství apod. (byly to např. Výpisky O poselstvích, O nástrahách ad.) Pořizovány byly také odborné encyklopedie, například zemědělská Geóponika zahrnula poznatky od antiky až po současnost (zemědělství považoval císař vedle vojenství a církve za velmi důležité pro chod státu).
Konstantin osobně napsal několik spisů, jejichž základem byly jeho osobní zkušenosti a encyklopedická studia. Patří mezi ně oslavný životopis jeho děda Basileia I., dílo O ceremoniích a práce K synu Romanovi, známá pod latinským názvem De administrando imperio. Práce o ceremoniích měla sloužit k řádné správě říše – podle císaře bylo zárukou její stability zachovávání starých ceremonií. Myšlenka, že uchování tradic přispěje k velikosti říše a její řádné správě, zůstala živá až do 19. století. De administrando imperio obsahuje zprávy o zemích a národech sousedících s Byzancí. Vychází z tajných archivních dokumentů i zpráv císařských vyzvědačů a představuje praktickou encyklopedii zahraniční politiky. Obsahuje například zprávy o Velké Moravě (také jako první užil tohoto názvu)[1], pověst o třech synech knížete Svatopluka ad. Vnitropolitické poměry chtěl císař zachytit v díle O thematech, které však zůstalo ve fázi výpisků.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ RYCHLÍK, Jan; PENČEV, Vladimir. Od minulosti k dnešku: dějiny českých zemí. Praha: Vyšehrad, 2013. 685 s. ISBN 978-80-7429-387-0. Kapitola České země na počátku dějin, s. 42.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- DOSTÁLOVÁ, Růžena. Byzantská vzdělanost. Vyšehrad: Praha, 1990. 415 s. ISBN 80-7021-034-6.
- ŽIVKOVIĆ, Tibor. An unknown source of Constantine Porphyrogenitus. Byzantinoslavica. 2010, roč. 68, čís. 1–2, s. 129–143. ISSN 0007-7712.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Konstantin VII. Porfyrogennetos na Wikimedia Commons - Konstantin Porfyrogennetos (německy)
| Předchůdce: Alexandr |
Byzantský císař 913–959 |
Nástupce: Romanos II. |
