Podbořany

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Podbořany

Kostel sv. Petra a Pavla
Znak obce PodbořanyVlajka obce Podbořany
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU  (obec) CZ0424 566616
Kraj (NUTS 3) Ústecký (CZ042)
Okres (LAU 1) Louny (CZ0424)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Podbořany
Historická země Čechy
Katastrální výměra 60,12 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 6 389 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 331 m n. m.
PSČ 438 01 až 441 01
Zákl. sídelní jednotky 22
Části obce 13
Katastrální území 11
Adresa městského úřadu Mírová 615
44101 Podbořany
Starosta Radek Reindl
Oficiální web: www.podborany.net
Email: info@podborany.net
Podbořany na mapě
Podbořany
Red pog.svg
Podbořany
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Město Podbořany (německy Podersam) se nachází v severozápadních Čechách, 14 kilometrů jihozápadně od Žatce v okrese Louny, kraj Ústecký.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název původní vesnice znamenal ves podbořanů (lidí, kteří žijí pod borovým lesem). V historických pramenech se vyskytuje ve tvarech Podwarzen (1369), Podworzan (1405), Podbořany (1436), Na Podbořanech (1615), Podersam nebo Podboržany, Podworžan, Podhoržany (1787) a Podersam, Podhořan nebo Podhořany (1846).[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší prokazatelné osídlení Podbořanska je datováno do neolitu. Na blízkém vrchu Rubín se údajně nacházelo bájné slovanské hradiště Wogastisburg, u nějž se roku 631 nebo 632 odehrála bitva mezi Sámovou říší a králem Dagobertem.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1369]ve tvaru Podvořany. Dne 11. listopadu 1575 obdržely Podbořany městská práva. V roce 1923 byl ve městě odhalen první pomník Vladimira Iljiče Lenina v Evropě.[3] Do roku 1960 byly sídlem okresu v Karlovarském kraji. V té době to byl rozlohou největší okres ČSR. V roce 1960 byl okres Podbořany zrušen, převážná část obcí se stala součástí okresu Louny, další obce byly začleněny do okresů Chomutov, Karlovy Vary, Rakovník a Plzeň-sever.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Podbořany se nachází v ploché pánvi ze západu ohraničené výběžky Doupovských hor a z východu Českým středohořím při soutoku Doláneckého a Kyselého potoka. Region Podbořanska je situován na rozvodí Ohře a Berounky.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[4][5]
Město Podbořany
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 5 221 6 270 6 597 7 345 7 846 7 641 8 289 5 792 5 851 5 723 5 917 5 913 6 112 6 453
Místní část Podbořany
Obyvatelé 1 649 2 349 2 533 3 068 3 405 3 342 3 730 3 600 3 638 3 815 4 429 4 683 4 909 5 117
Domy 186 231 261 330 386 422 554 617 699 585 566 629 659 757
Data z roku 1961 zahrnují i domy z místních částí Hlubany, Letov a Valov.

Židovská komunita[editovat | editovat zdroj]

Počátky židovského osídlení Podbořan se datují k druhé polovině 18. století. Početnější komunita však byla ve městě až v druhé polovině následujícího století, kdy i dosáhla svého vrcholu (v roce 1880 zde žilo 232 židů). V letech 1873 až 1874 byla v Podbořanech postavena novorománská synagoga v dnešní ulici Antonína Dvořáka. V roce 1938 bylo její vybavení zničeno nacisty a v roce 1948 byly dvě třetiny budovy zbourány a na jejich místě vyrostly garáže. Zbytek byl zakomponován do sousedního obytného domu čp. 201, dříve obecního domu s židovskou školou a bytem rabína. Do dnešní doby se naopak dochoval židovský hřbitov z roku 1889, který se nachází asi dva kilometry jihovýchodně od Podbořan. Hřbitov byl těžce poničen nacisty, kteří odvezli většinu náhrobků – dochovalo se jich pouze šest.[6]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Podbořanech.

Historické podzemí Podbořan[editovat | editovat zdroj]

Pod centrem města Podbořany se nachází stovky metrů podzemních chodeb z let 1820–1880. Chodby jsou pozůstatkem těžby arkozového kaolinového pískovce v 19. století. Chodeb je pod Podbořany celkem třináct. V roce 2001 byl proveden jejich průzkum a na podzim téhož roku bylo zastupitelstvem města Podbořany rozhodnuto, že podzemí bude kompletně zasypáno.

Školy[editovat | editovat zdroj]

  • 1. Základní škola Podbořany
  • Základní škola T. G. Masaryka
  • Gymnázium Podbořany
  • SOŠ a SOU Podbořany
  • Základní umělecká škola Podbořany

Osobnosti města[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Místní části[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (M–Ř). Svazek III. Praha : Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. S. 392.  
  3. Měli prvního Lenina v Evropě. Tady volili Zemana a nelitují
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha : Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 400, 401.  
  5. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha : Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 306.  
  6. ROZKOŠNÁ, Blanka; JAKUBEC, Pavel. Židovské památky Čech: historie a památky židovského osídlení Čech. Brno : Era, 2004. 480 s. ISBN 80-86517-64-0. S. 301.  
  7. Podbořany – Záznam v databázi monumnet [online]. Národní památkový ústav, 2003–2011, [cit. 2012-03-04]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SMETANA, Jan. Podbořany - Dějiny města a okolních obcí, Podbořany, Město Podbořany, 2001
  • PATROVSKÁ, Zdena/Roedl Bohumír, Biografický slovník okresu Louny, Louny, Státní okresní archiv, Louny, 2001

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]