Kozly (okres Louny)
Kozly | |
---|---|
![]() | |
Lokalita | |
Status | obec |
LAU 2 (obec) | CZ0424 530557 |
Pověřená obec | Louny |
Obec s rozšířenou působností | Louny (správní obvod) |
Okres (LAU 1) | Louny (CZ0424) |
Kraj (NUTS 3) | Ústecký (CZ042) |
Historická země | Čechy |
Stát | ![]() |
Zeměpisné souřadnice | 50°27′25″ s. š., 13°47′5″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 128 (2022)[1] |
Rozloha | 4,36 km² |
Katastrální území | Kozly u Loun |
Nadmořská výška | 356 m n. m. |
PSČ | 440 01 |
Počet domů | 50 (2021)[2] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Kozly 19 440 01 Louny 1 ou.kozly@post.cz |
Starostka | Marie Doudová |
Oficiální web: www | |
![]() | |
![]() ![]() Kozly | |
Další údaje | |
Kód obce | 530557 |
Kód části obce | 71820 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
![]() | |
![]() Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Obec Kozly se nachází v okrese Louny v Ústeckém kraji. Žije v ní 128[1] obyvatel. Ve vzdálenosti 10 km severně leží město Bílina, 11 km jižně město Louny, 11 km severozápadně statutární město Most a 17 km severně město Duchcov. Západně od obce se nachází přírodní památka Tobiášův vrch, východně pak přírodní rezervace Čičov.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o Kozlech pochází z roku 1352, kdy vesnice patřila k třebenickému děkanátu.[3] V letech 1375–1420 část Kozel vlastnila kapitula u svatého Apolináře, zatímco druhý díl vsi tvořil drobný šlechtický statek.[4] Jeho nejstarším známým držitelem byl roku 1382 Přech ze Žichova a jeho sídlem byla tehdy písemně doložená tvrz.[3] August Sedláček uvedl další dva držitele: Jakuba Hese v letech 1399–1412 a Radima z Truzenic v letech 1399–1427.[4] Podle Rudolfa Anděla však Přech nebo jeho stejnojmenný syn část vsi s tvrzí vlastnili ještě v roce 1430,[3] kdy vykonával podací právo ke kostelu svatého Martina. Určitý majetek ve vsi patřil ještě Pavlovi z Bělušic. Po smrti Přecha a Pavla se jejich majetek stal odúmrtí, kterou král Ladislav Pohrobek roku 1454 daroval Jakubu Lankášovi z Nepomyšle.[4]
Část vsi patřící dříve kapitule drželi od roku 1498 Vlčkové z Minic. Díl vsi s tvrzí patřil roku 1517 Kunešovi z Tloskova. Po něm jej zdědil syn Vilém, který zemřel před rokem 1531. Správu majetku za nezletilé děti chtěla převzít vdova, ale zabránila jí v tom Alžběta z Tloskova. Spory pokračovaly i později, když Kunešova dcera Anna bránila Kunešovi z Hokova, aby převzal vlastnictví poloviny vsi.[4]
Snad už Vilém z Tloskova část Kozel prodal pražské kapitule, ale zápis do zemských desek provedl až Vilémův syn Jan Kuneš.[4] Během stavovského povstání v letech 1618–1620 prodali vzbouření stavové roku 1620 Kozly Janu Charvátovi z Bernštejna, ale v roce 1623 získala kapitula majetek zpět. Ve vsi toho roku stály dvě krčmy, ale tvrz už tehdy zmíněna nebyla.[3] Zbývající díl vesnice s podacím právem ke kostelu poté patřil k bělušickému panství, ke kterému byla kapitulní část přikoupena roku 1750.[4]
Části obce[editovat | editovat zdroj]
V letech 1850–1921 k obci patřila Bělušice.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 223 obyvatel (z toho 114 mužů), z nichž bylo 39 Čechoslováků, 182 Němců a dva cizinci. Až na dva evangelíky a jednoho člověka bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[5] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 238 obyvatel: 52 Čechoslováků, 184 Němců a dva cizince. Kromě římskokatolické většiny zde žili dva evangelíci, čtyři členové církve československé a dva lidé bez vyznání.[6]
1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Obyvatelé | 265 | 262 | 223 | 231 | 234 | 223 | 238 | 154 | 185 | 175 | 148 | 98 | 99 | 145 |
Domy | 44 | 45 | 45 | 45 | 46 | 47 | 46 | 53 | 43 | 41 | 36 | 40 | 44 | 52 |
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
Kostel svatého Martina na návsi je původně gotická stavba, ale dochovaná podoba pochází z barokních úprav, které proběhly v roce 1717. Naproti kostelu stojí socha svatého Jana Nepomuckého ze druhé čtvrtiny osmnáctého století. Je umístěna na soklu s volutami a reliéfem na přední straně.[9]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Kostel svatého Martina
-
Náves
-
Bývalá škola
-
Socha svatého Jana Nepomuckého
-
Krucifix v úvalu pod vsí
-
Kostel svatého Martina při Svatomarkovském procesí
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ a b c d Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Kozly – tvrz, s. 228.
- ↑ a b c d e f SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze v okolí Vršovic, s. 434.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 205.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 57.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 396, 397.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 304.
- ↑ Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek II. K/O. Praha: Academia, 1978. 580 s. Heslo Kozly, s. 126.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kozly na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Kozly v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)